Článek je zaměřen na teoretické souvislosti vztahu imaginativních schopností a tvořivosti. Existence vztahu byla proklamována mnohými autory, avšak empirické studie nepodaly jednoznačné závěry. Přestože narůstá jak počet odborníků věnujících se systematicky této problematice, tak počet výzkumů zaměřených na toto téma, výsledky nepřinášejí očekávané ucelení informací a získání komplexního přehledu.
Práce uvádí výsledky výzkumů, směřujících k zjištění proměnných, které ovlivňují fenomén imaginace i tvořivosti. Věnujeme se tématu jejich vzájemného vztahu a pokoušíme se ve výzkumech mnoha autorů a různých teorií najít pojítka, která by mohla tento vztah zprostředkovat. Diskutujeme i otázku vztahu imaginace a kreativity k aktivitě hemisfér.
V článku poukazujeme na skutečnost, že v empirickém výzkumu byla přijata dvě stanoviska. První z nich se soustředí na individuální odlišnosti, zaměřuje se na hypotetický vztah mezi výpovědí probanda o mentální imaginaci a měřením divergentního myšlení. Tento přístup má dlouhou historii a ve výzkumu převažuje. Druhý přístup se zaměřuje na proces generování představ a snaží se během tohoto procesu zachytit tvořivý impuls. Analýzy měření jsou tedy založeny v první řadě na předpokladu, že individuální odlišnosti v úrovni mentální imaginace, zjišťované metodou výpovědi probanda o představivosti (self-reported mental imagery), korelují se subtesty divergentního myšlení, a druhým předpokladem je, že těsnější vztah se projeví, vezmeme-li v úvahu intervenující proměnné (inteligenci, kognitivní styl aj.). and The article focuses on theoretical context of the relationship between imaginative abilities and creativity. The existence of such a relationship has been alleged by many authors; however, empirical surveys have not yet arrived at unambiguous conclusions. Despite growing number of both experts and surveys in this field, the findings do not show expected integration of information into a comprehensive overview. The paper brings in results of the surveys aimed at detecting variables which influence phenomena of imagination and creativity. In dealing with the topic of their mutual relationship, the paper attemps to find connecting links which would convey this relationship. The issue of relation of imagination and creativity to hemisphere activity is also discussed.
The author adverts to two standpoints accepted within empirical research. The first one focuses on individual differences and concentrates on hypothetical relation between proband´s statement about mental imagination and measurement of divergent thinking. This approach has a long history and prevails in the study area. Second approach focuses on imagery process and tries to catch the creative impulse. Measurement analyses are based primarily on the premise that individual differences in mental imagery, detected by the method of self-reported mental imagery, correlate with subtests of divergent thinking; the second premise states that closer relations appear when interceding variables (e.g. intelligence, cognitive style) are taken into account.
Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem. and The study was aimed to chart the implicit theories of creativity of mathematicians and psychologists. The research sample consisted of 93 psychology students and 80 applied mathematics and informatics students at Palacký University in Olomouc who were asked to describe typical mental activities and behaviors of highly creative mathematicians and psychologists. From the contents of their replies, a list of these experts’ characteristic features was created. It was found out that the implicit theories of creative mathematicians included a good level of logical and analytical thinking, high natural intelligence, exactness, flexibility, absentmindedness, and specific relation to the world to which belonged insulation from reality, closeness, poor communication skills, and sense of superiority toward non-mathematicians. The major components of the creative psychologist’s implicit theory are positive relationships to people, especially clients, the ability to produce new therapeutic procedures, to publish, and to carry out research. Other typical features are openness to new experience, persistence, nonconformity, flexibility, and broad horizons not only in the field of psychology but also in the area of culture and arts. Mental processes and behaviors ascribed to creative specialists appear to be closely related to the respective domain of science.
Tématem studie je analýza vztahu volnočasových aktivit a tvořivosti u populace českých adolescentů ve věku 13–15 let. Pražští respondenti (N=398, žáci osmých tříd a studenti prvního ročníku šestiletého gymnázia) vyplnili dva testy tvořivosti. Prvním z nich je Torranceho test Neúplných figur, určený k měření neverbální tvořivosti, druhým je originální test Opice, který měří verbální tvořivost na základě respondenty vytvořeného krátkého tematického příběhu. Výsledky verbálního i neverbálního testu tvořivosti byly vyhodnoceny ve vztahu k volnočasovým zájmům respondentů. Pomocí výpočtů explorační faktorové analýzy, analýzy variance (ANOVA) a Pearsonovým korelačním koeficientem byl zjištěn vztah mezi tvořivými volnočasovými aktivitami a figurálními i verbálními faktorovými skóry tvořivosti (r=0.149 a r=0.161; p<0.01). Mezi sociálními volnočasovými aktivitami a verbálním faktorovým skórem tvořivosti u gymnazistů byl nalezen pozitivní vztah (r=0.143). Nalezen byl také negativní vztah mezi pasivními volnočasovými zájmy a faktorem verbální tvořivosti (r=-0.101; p<0.05). Následně bylo zjištěno, že typ navštěvované školy vysvětluje téměř 12 % variance výkonu v neverbálním testu tvořivosti a pohlaví 2 %. Studenti gymnázií dosahovali signifikantně v obou testech tvořivosti vyšších výsledků než žáci základních škol, dívky dosahovaly signifikantně vyšších výsledků než chlapci. and The theme of the study is to analyze the relationship between leisure activities and creativity in the population of Czech adolescents aged 13-15 years. Prague respondents (N = 398, eighth grade pupils and first-year students of a six-year grammar school) completed two tests of creativity. The first one former was the Torrance Test of Incomplete Figures examining nonverbal creativity, the latter was the original Monkey test examining verbal creativity by writing a short story about a picture. The results of the verbal and nonverbal test of creativity were confronted with the leisure time activities of the respondents. In the case of creative activities and creativity tests, a relation was found by explorative factor analysis, analysis of variance (ANOVA), and Pearson´s correlation coefficient. Furthermore, a positive relation was found between creative leisure time activities and the nonverbal factor and even in the case of verbal factor of creativity (r=0.149 and r=0.161; p<0.01). A positive relation was found between social leisure time activities and verbal factor of creativity among students of grammar school (r=0.143). A negative relation was also found between passive leisure time activities and verbal factor of creativity (r=-0.101; p<0.05). The type of school explained almost 12 % variance of measured creativity in the Torrance Test, gender explained 2 %. Students of grammar schools scored in both creativity tests significantly higher than primary school pupils. Further, gender differences were found in both creativity tests while girls scored significantly higher than boys.