Článek se zaměřuje na postupně se formující mezinárodní právo obětí terorismu.Na úvod jsou rozebrány faktory, jež vedly k nárůstu zájmu o danou problematiku – vedle uvědomění si zvláštních potřeb obětí terorismu mezi ně patří celkový trend posilování práv obětí na mezinárodní scéně.Následuje přehled základních pramenů mezinárodněprávní úpravy práv obětí terorismu. Článek se též zamýšlí nad otázkou, jakou povahu práva obětí vlastně mají, tj. zda se jedná o práva lidská, jak jsou tato práva konstruována a zda již tvoří součást právní úpravy de lege lata. Poslední část je věnována obsahu mezinárodněprávní úpravy,a to konkrétně vymezení pojmu „oběti terorismu“ a určení katalogů práv, která jsou, popř.by mohla být těmto obětem přiznána. Článek se celkově k právnímu vývoji v oblasti práv obětí terorismu staví skepticky. Ačkoli tento vývoj má mnohé pozitivní aspekty, v konečném důsledku hrozí vést k fragmentaci mezinárodního práva, resp. práva lidských práv a ztěžuje zformování mezinárodního práva obětí, jehož vznik by byl žádoucí. and The paper scrutinizes the emerging international law on victims of terrorism. It starts by laying out the main factors which have provoked the normative development in this area. In addition to the acknowledgment of special needs of victims of terrorism, these factors encompass a more general turn towards the rights of victims at the international level. An overview of the main sources of the legal regulation relating to victims of terrorism is then offered, followed by an analysis of more theoretical aspects of the topics.More specifically, the article contemplates the nature of the rights
of victims of terrorism discussing whether these rights are in fact human rights, how they are legally construed and to what extent they make part of the lex lata of international law. Finally, the article analyses the content of the emerging legal regulation, focusing on the concept of “victim of terrorism”
and the content of the rights accorded to these victims. In general, the article takes a rather critical stance towards the emergence of a new international law on victims of terrorism. It argues that although such a development would have positive aspects, it would also entail the risk of enhancing fragmentation of international law, and of human rights law, thus hindering the creation of a more general international law of victims.
The paper considers mainly the issue of nationalist radicalism and Hindu extremism in India. Inthe independent India, the close connection between politics and religion became a detonating mixture thathas been one of the main reasons for the escalation of some conflicts in that country. In spite of some legislativechanges, inter alia, the 42th constitutional amendment, the Indian state didn’t create mechanisms of separationbetween politics and religion. Moreover, the process has become impossible due to the weakening of theIndian National Congress religious radicals taking the power. The authors illustrate a necessity to split politicsand religion and a danger of the religion politicization with examples of inter-communal violence in differentstates of India. There are some parallels between India and the modern Russia, and negative experiences ofIndia could be useful for Russia who also clashes with challenges of nationalism, extremism and terrorism.