2005 po suicidálním pokusu byl zaslán anonymní katamnestický dotazník, zaměřený na psychosociální adaptaci, psychopatologické projevy včetně suicidálního jednání. Návratnost činila 29 %, resp. 38 % ze všech dosažitelných. 23 % souboru je nezaměstnaných. 68 % mělo někdy přání být mrtvý nebo ublížit si, 36 % si dělalo plány na suicidium, 18 % se opět o ně pokusilo, jeden respondent opakovaně. U 41 % se vyskytovalo sebepoškozování, u 36 % bylo užití drog v posledním roce, 27 % pije vícekrát týdně alkohol, 73 % kouří cigarety. Pouze menšina (36 %) byla po propuštění v psychiatrické péči, i když tato byla doporučena ve všech případech. Uváděné obtíže svědčí o trvajícím suicidálním riziku., Anonymous catamnestic questionnaire, focused on psychosocial adaptation and psychopathological symptoms including suicide behaviour was sent to 77 patients hospitalized in 2004-2005 after a suicide attempt. Return of the questionnaire was 29 %, precisely 38% of those within reach. 23 % of the sample are unemployed. 68 % have sometimes wished to be dead or to hurt themselves, 36 % have made suicide plans, 18 % repeated suicide attempt, one respondent repeatedly. In 41 % self-harm occurred, 36 % have taken drugs in the course of last year. 27 % drink alcohol more than once a week and 73 % smoke cigarettes. Even though a psychiatric follow-up had been recommended to every patient discharged from the clinic, only a minority of them (36 %) underwent it. To conclude, the reported problems indicate a persistent suicide risk., Jiří Koutek, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
Cílem našeho sdělení je poukázat na možné komplikace po lokální aplikaci cizích látek do podkoží penisu. Prezentujeme případy tří pacientů (průměrný věk 31 let) s lokálními komplikacemi po injekční aplikaci borové masti (acidum boricum) do podkoží penisu. Dle našich dosavadních zkušeností se tato problematika týká užší skupiny sociálně slabších pacientů, kteří se pro tyto amatérské zákroky rozhodli ve snaze zvětšit si průměr svého penisu. V místě aplikace došlo k těžkým zánětlivým změnám, induraci a s latencí několika měsíců (let) až k rozpadu ložiska v nehojící se ulcerózní lézi. Vždy je indikováno chirurgické řešení, a to excize ložiska, případně krytí defektu dermoepidermálním štěpem., The aim of this communication is to describe severe complications caused by the local application of inorganic material into the subcutaneous penile tissue. Three patients (mean age 31 years) with local complications after the injection of boric ointment (acidum boricum) into the subcutaneous tissue of the penis are described. According to our experience, this condition is limited to a group of socially weak patients who underwent this intervention in order to increase the volume of their penis. The injection of this inorganic material leads to severe infl ammatory changes at the site of application. After several months (years) these deposits disintegrated into ulcerative lesions, which would not heal. Surgical treatment is always recommended in these cases – excision of the ulcerative lesion, alternative –, Kristýna Kalusová, Ivan Trávníček, Lada Eberlová, Kristýna Pivovarčíková, Ondřej Hes, Viktor Eret, Tomáš Pitra, Milan Hora, and Literatura
Hypoglycaemia factitia znamená i v dnešnej dobe v medicínskej klinickej praxi závažný diagnostický a terapeutický problém, pričom mnohokrát sa opakujúce epizódy závažnej hypoglykémie u pacientov s diabetes mellitus, ale aj u nediabetikov môže byť veľmi náročné objasniť. Prvotná neúspešná diagnostika, vyplývajúca z nesprávne zvoleného vyšetrovacieho algoritmu, môže vyústiť k neindikovaným chirurgickým intervenciám, ako sú laparotómia, resp. pankreatektómia. Hypoglycaemia factitia je považovaná za jednu z mnohých manifestácii tzv. Münchhausenovho syndrómu, pre ktorý je napr. typické konanie diabetického pacienta s cieľom úmyselného navodenia hypoglykémie alebo v rámci suicidálneho pokusu dôsledkom psychického ochorenia s úmyslom upútania pozornosti okolitého prostredia, či už s pomocou aplikácie inzulínu alebo požitím derivátov sulfonylurey. Diagnostický a s ním spätý terapeutický proces môže byť v prípade hypoglycaemia factitia extrémne náročný, tak ako z časového, tak i zo zdravotného a ekonomického hľadiska, a preto je potrebné k nemu pristupovať maximálne zodpovedne. Kľúčové slová: diabetes mellitus – hypoglycaemia factitia – Münchhausenov syndróm, Hypoglycaemia factitia means also in recent time serious diagnostic and therapeutic problem in medical clinical practice, whereby often repeating episodes of serious hypoglycaemia in patients with diabetes mellitus, but also in patients without diabetes mellitus could be very difficult do resolve. First unsuccessful diagnosis implicit from wrong chose of examination algorithm, can lead to unidentified surgical interventions as are laparotomy and pancreatectomy, respectively. Hypoglycaemia factitia is considered to be one of many manifestations of so called Münchhausen’s syndrome for that is typical acting of diabetic patient with goal to intentionally making hypoglycaemia or within suicidal attempt of patient on the basis psychological disease with intention to attract attention of surrounding community to himself due to application of insulin or sulfonylurea drugs. Diagnostic and therapeutic process could be in the case of hypoglycaemia factitia extremely difficult as from time side, than from health and also from economical side and that why necessary to approach with maximum responsibility. Key words: diabetes mellitus – hypoglycaemia factitia – Münchhausen’s syndrome, and Michal Mokáň, Peter Galajda, Marián Mokáň
Článek se zabývá tématem sebepoškozování jako fenoménu objevujícího se na blozích (online denících) současných adolescentů. Cílem výzkumu bylo porozumět problematice sebepoškozování jako takové, motivaci psaní o sebepoškozování ve veřejném prostoru blogů a také otázce potenciálního vytváření komunity sebepoškozujících ve virtuálním světě. U dospívajících, kteří mají se sebepoškozováním zkušenost, výzkum zjišťoval jejich motivací; jak své sebepoškozování prožívají a jakou roli hraje v jejich sebepoškozování právě internet a blog. Představený výzkum je explorativního charakteru – s využitím metody zakotvené teorie bylo analyzováno 9 polostrukturovaných rozhovorů s dívkami ve věku 15 – 18 let. Výzkum ukázal, že blogová komunita spojená tématem sebepoškozování je adolescentkami vnímána jako podpůrná, má tendenci uzavírat se pomoci zvenčí a zároveň posilovat negativní postoje vůči odborné pomoci. Internet, potažmo blog, jsou pak důležitými činiteli šíření informací o sebepoškozování. Tato skutečnost je významná zejména z hlediska potenciální sociální nákazy sebepoškozování.
Článek se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií v období adolescence. Důraz je kladen zejména na roli, kterou u tohoto fenoménu hraje reálné a virtuální prostředí, v němž se adolescenti pohybují. Výzkum je explorativního charakteru, data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných online rozhovorů s 9 adolescentkami ve věku 15 – 18 let, které na svém blogu (online deníčku) píší o sebepoškozování, a analyzována s využitím metody zakotvené teorie.
Bylo zjištěno, že reálné i virtuální prostředí může mít významný vliv na vznik sebepoškozujícího jednání u adolescentů, jeho charakter a prožívání. Obě dvě sféry mohou být prostředníky pro šíření povědomí o sebepoškozování, potažmo zdrojem šíření sebepoškozování samotného. Ačkoli je online prostředí dívkami vnímáno jako podpůrné, k ukončení sebepoškozování na rozdíl od reálného sociálního okolí patrně nepřispívá. Naopak se objevilo riziko normalizace sebepoškozování na základě sdílení informací na blozích. Skutečné sociální prostředí je pak důležitým pomocníkem při ukončení sebepoškozování.
Průsečíkem reálného a virtuálního prostředí adolescentů pak mohou být subkultury mládeže (v tomto případě Emo a Gothic). Souvislost těchto subkultur a sebepoškozování je v současnosti poměrně hojně medializována. V našem výzkumu jsme přímou souvislost mezi sebepoškozováním a těmito subkulturami neprokázali. and The article focuses on self harming as maladaptive coping strategy in adolescents. The role of real and virtual environment of adolescents, which is important for this phenomenon, is emphasized. The research is of explorative character, data has been collected through half-structured online interviews with 9 adolescent girls aged 15 through 18, who write about self harming on their blogs (online diaries), and analysed using the grounded theory method.
It has been found that both real and virtual environment can have a huge impact on the emergence of self harming behavior in adolescents, its character and experiencing. Both environments might act as a medium for spreading knowledge of self harming and even as a source of self harming itself. Although the self harming online community is being looked at as supportive, it did not bring an end to self harming behavior in the case of our respondents, unlike the real social environment. On the contrary, the risk of normalisation of this behavior by sharing information on blogs occurred. The real social environment is then an important helper in ending the self harming behavior. The intersection of real and virtual environment of adolescents might be the Emo and Gothic subcultures. The connection of subcultures and self harming is being widely discussed by media in these days. In our research we did not prove such a connection.