Článek se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií v období adolescence. Důraz je kladen zejména na roli, kterou u tohoto fenoménu hraje reálné a virtuální prostředí, v němž se adolescenti pohybují. Výzkum je explorativního charakteru, data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných online rozhovorů s 9 adolescentkami ve věku 15 – 18 let, které na svém blogu (online deníčku) píší o sebepoškozování, a analyzována s využitím metody zakotvené teorie.
Bylo zjištěno, že reálné i virtuální prostředí může mít významný vliv na vznik sebepoškozujícího jednání u adolescentů, jeho charakter a prožívání. Obě dvě sféry mohou být prostředníky pro šíření povědomí o sebepoškozování, potažmo zdrojem šíření sebepoškozování samotného. Ačkoli je online prostředí dívkami vnímáno jako podpůrné, k ukončení sebepoškozování na rozdíl od reálného sociálního okolí patrně nepřispívá. Naopak se objevilo riziko normalizace sebepoškozování na základě sdílení informací na blozích. Skutečné sociální prostředí je pak důležitým pomocníkem při ukončení sebepoškozování.
Průsečíkem reálného a virtuálního prostředí adolescentů pak mohou být subkultury mládeže (v tomto případě Emo a Gothic). Souvislost těchto subkultur a sebepoškozování je v současnosti poměrně hojně medializována. V našem výzkumu jsme přímou souvislost mezi sebepoškozováním a těmito subkulturami neprokázali. and The article focuses on self harming as maladaptive coping strategy in adolescents. The role of real and virtual environment of adolescents, which is important for this phenomenon, is emphasized. The research is of explorative character, data has been collected through half-structured online interviews with 9 adolescent girls aged 15 through 18, who write about self harming on their blogs (online diaries), and analysed using the grounded theory method.
It has been found that both real and virtual environment can have a huge impact on the emergence of self harming behavior in adolescents, its character and experiencing. Both environments might act as a medium for spreading knowledge of self harming and even as a source of self harming itself. Although the self harming online community is being looked at as supportive, it did not bring an end to self harming behavior in the case of our respondents, unlike the real social environment. On the contrary, the risk of normalisation of this behavior by sharing information on blogs occurred. The real social environment is then an important helper in ending the self harming behavior. The intersection of real and virtual environment of adolescents might be the Emo and Gothic subcultures. The connection of subcultures and self harming is being widely discussed by media in these days. In our research we did not prove such a connection.