Přestože velká reforma českého základního vzdělávání byla iniciována relativně nedávno, pod vlivem klesajících výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních jako TIMSS a PISA se diskutuje o dalších zásazích do českého vzdělávacího systému. Článek podává nárys teorie nového institucionalismu, kterou autor považuje za vhodný teoretický rámec pro hlubší pochopení charakteristik českého školství a problémů, na něž narážejí snahy o reformu. Například více či méně oborově založené kognitivní úlohy šetření PISA a TIMSS odrážejí určitou "globální kulturu školního vzdělávání", která se ne zcela kryje s idejemi české reformy poněkud jednostranně akcentující nadoborové, obtížně měřitelné klíčové kompetence. and A major educational reform of primary and lower secondary education was launched in the Czech Republic recently. Nevertheless, recent decline of TIMSS and PISA results of Czech pupils raised debates about further measures for improvement of the national school system. In this paper, the new institutionalism is outlined as a valuable theoretical framework for deeper understanding of the Czech schools and for the analysis of the problems encountered by the reform. For instance, the promotion of general key competences as the preferred goal of Czech primary school may be in conflict with the "global culture of schooling" that emphasizes academic outcomes measured by PISA or TIMSS.
Autoři se zaměřují na pokusy o reformy vzdělávací soustavy v kontextu prosazování přestavby v Československu. Analyzují zejména archivní záznamy o prohlubujících se problémech vzdělávací soustavy a možnostech jejich řešení z perspektivy státní moci. Problémy prosazování jednotné školy vedly ke z pracování analýz výchovně vzdělávací soustavy a následné přípravě novel školských zákonů. Autoři studie sledují balancování mezi ideologií a praktickými problémy školství, které možnosti hlubších reforem limitovalo, a reflektují možné paralely s postsocialistickou transformací (odrážející se například v prosazování decentralizace řízení škol). Nejnovější odborné reflexe pádu socialismu v Československu kladou důraz právě na sledování kontinuit – autoři tyto teze promýšlejí, prohlubují ve vztahu k oblasti vzdělávání a snaží se odpovědět na otázku, zda měly reformy šanci na úspěch (přičemž hledají paralely i s vývojem v zahraničí). and The authors focus on the educational reform proposals in the context of the perestroika policy in Czechoslovakia. In particular, they analyze the archival records reflecting the ongoing issues of the educational system from the perspective of state power. Problems with applying a united school policy led to several analyses of the educational system and the subsequent preparation of amendments to the school laws. The study examines the balance between communist ideolog y and the practical issues of schooling that limited the opportunities to effectively push more fundamental reforms. The authors also reflect possible parallels with the post-socialist transformation (e.g., in efforts to decentralize school management). The most recent perspective of contemporary history focused on possible continuities – the authors deepen this in terms of education and try to answer whether the proposed reforms could be successful, taking account of the parallels abroad.