We assessed IgG antibody to Toxoplasma gondii in 300 inpatients with schizophrenia (SG), 150 outpatients with anxiety and depressive disorders (PCG), and 150 healthy blood donors (HCG). Seropositivity rates were 60.7% for SG, 36.7% for PCG, and 45.3% for HCG (p<0.001). The seropositivity rate for anti-Toxoplasma IgG antibodies in SG was significantly higher that in PCG (X2=23.11, OR=2.66, p=0.001) and HCG (X2=9.52, OR=1.86, p=0.002). Among SG, 85% of those who reported close cat contact had IgG antibodies to T. gondii. Close cat contacts were reported by 59% of SG, 6% of PCG, and 9% of HCG (p<0.001). There was a nonsignificant positive association between toxoplasmosis and schizophrenia for people with a contact with a cat (OR=2.221, p=0.127, CI95=0.796-6.192), and significant negative association between toxoplasmosis and schizophrenia for people without contact with a cat (OR=0.532, p=0.009, CI95=0.332-0.854). Close cat contact (OR=2.679, p<0.001), 51-65-year age group (OR=1.703, p<0.001) and education [illiterate+primary (OR=6.146, p<0.001) and high school (OR=1.974, p=0.023)] were detected as independent risk factors in multivariate logistic regression. The effect of toxoplasmosis on risk of schizophrenia disappeared in the complex model analyzed with multivariate logistic regression. In conclusion, our data suggest that the toxoplasmosis has no direct effect on the risk of schizophrenia in Turkey but is just an indication of previous contacts with a cat.
A convincing body of evidence now exists, from both human and animal studies, and encompassing epidemiological to experimental, to indicate that the common protozoan Toxoplasma gondii can cause specific behavioural changes in its host. Such behavioural alterations are likely to be the product of strong selective pressures for the parasite to enhance transmission from its intermediate host reservoir, primarily rodent, to its feline definitive host, wherein sexual reproduction can occur and the parasite's life cycle completed. Here we consider what the available data to date may reveal about the potential mechanisms involved, the future research that needs to be performed, and the subsequent implications for animal and human health.
Background - There is growing interest in the role of microbial agents in the causation of psychiatric disorders. The neurotropic protozoan parasite Toxoplasma gondii is one of the main candidates and has been associated with various psychiatric conditions, including schizophrenia. Methods - A narrative review of the literature from the main medical databases (Medline, PubMed, PsycINFO), Google Scholar and Google using combinations of applicable terms. Results - T. gondii affects the brain in both the acute and the latent stages of infection causing apparent brain pathologies in infected rodents and both immuno-compromised and immuno-competent humans. In immuno-competent individuals, behavioural disorders are primarily related to the latent stages of the illness. Behavioural/mental disorders that include schizophrenia, mood disorders, personality changes and cognitive impairments may be related to infection with T. gondii. Evidence for a behavioural effect of T. gondii comes from observational reports in animal models and controlled behavioural analysis in humans. Indirect clues of infection also come from raised seroprevalence or serotitres of antitoxoplasma antibodies among those with mental disorders. The pathophysiologic mechanism through which T. gondii may exert its effect is not clear, but direct impact on the brain and changes in neuroimmunomodulation, neurotransmission and some gene-environment interactions are postulated. Conclusion - There is evidence supporting a potential role of T. gondii infection in the onset of some behavioural disorders. Confirmation of such a role would prove a significant breakthrough in the search for the aetiology, treatment and prevention of behavioural disorders, such as schizophrenia. However, the associations remain preliminary.
Schizophrenia has a debilitating impact on patient,s cognitive functioning and everyday activities. As a part of the treatment, schizophrenia patients attend sessions of cognitive remediation to restore impaired cognitive abilities. To combine cognitive and real life training, this study presents a virtual task to use in cognitive rehabilitation and assessment. Virtual Supermarket Shopping Task (VSST) simulates a shopping activity, in which participants have to memorize and collect items from a virtual supermarket. The aim of this study is to establish its validity for use in clinical practice.Sample and setting. Twenty patients suffering from chronic schizophrenia and twenty healthy controls were tested. Each participant complet-ed the task and a battery of standard neuropsy-chological tests.Statistical analyses. Groups’ results were com-pared by Student’s t-tests., Validity of VSST was examined using correlations with standard neu-ropsychological measures. Several VSST met-rics, such as trial difficulty, distances and times, and the effect the extraneous variables have on VSST measures were investigated using analyses of variance and mixed effect models. The analyses demonstrate that patients perform worse in VSST than healthy controls and their performance corresponds to their mnemonic abilities measured by standard neuropsy-chological tests. VSST performance relates to the level of executive functioning only in patients. There was no effect of gaming experience on VSST performance. While potential gender effect has to be addressed in future studies, age seems to play a role in the additional VSST measures (trial time and distance).Study limitations. Subjects were tested only once and therefore long term benefits of using VSST in rehabilitation could not be investigated. Only schizophrenia patients were included in the sample, which reduces generalizability of results to other psychiatric and neurologic conditions., Schizofrenie je onemocnění výrazně omezující kognitivní schopnosti člověka a jeho každodenní fungování. Pacienti se schizofrenií v rámci léčby podstupují kognitivní remediaci za účelem zlepšení svých kognitivních schop-ností. Virtuální úloha určená ke kognitivní re-habilitaci a vyšetření kognitivních funkcí byla vytvořena s cílem propojení kognitivního tréninku s tréninkem v reálných životních pod-mínkách. Úloha nákupu ve virtuálním supermarketu (ÚNVS) simuluje proces nákupu, při kterém si jedinec musí zapamatovat a posbírat produkty ve virtuálním supermarketu. Cílem této studie je stanovit validitu úlohy pro její využití v klinické praxi. Soubor a procedura. V rámci studie bylo otestováno dvacet pacientů trpících chronickou schizo-frenií a dvacet zdravých dobrovolníků. Každý respondent absolvoval úlohu společně s baterií standardních neuropsychologických testů.Statistická analýza. Výsledky skupin byly porovnány pomocí t-testu. Validita ÚNVS byla stanovena na základě Pearsonovy korelace se standardními neuropsychologickými testy. Pomocí lineární regrese a lineárních smíšených modelů byly podrobně prozkoumány jednotlivé proměnné, jako je obtížnost úlohy, ušlá vzdálenost či čas. Ověřen byl i vliv vnějších proměnných na výsledky v testu., and Analýza prokázala, že výkon SZ pacientů v ÚNVS je horší oproti výkonu zdravých dobrovolníků a tento výkon odpovídá úrovni jejich paměťových schopností zachycené standardními neuropsychologickými testy. Pouze ve skupině SZ pacientů byl zjištěn vztah mezi výkonem v ÚNVS a exekutivními funkcemi. Ana-lýza neodhalila žádný efekt zkušenosti s hraním počítačových her na výkon v ÚNVS. Zatímco efekt pohlaví musí být ověřen v následujících studiích, výsledky studie naznačují, že věk respondenta může mít vliv na vybrané proměnné ÚNVS (ušlá vzdálenost a čas řešení úlohy).Omezení studie. Participanti absolvovali úlohu pouze jednou, a proto nemohl být ověřen dlouhodobý přínos ÚNVS v rehabilitaci. Výzkumný soubor byl tvořen pouze pacienty se schizofrenií, což omezuje možnost zobecnění výsledků na jiná psychiatrická a neurologická onemocnění.
Autoři se zabývají výzkumným a klinickým využitím vyšetření čichu u neuropsychiatrických poruch. V úvodu zmiňují stručně význam čichu a anatomii čichové dráhy a mozkových čichových center. Přibližují metody vyšetření čichu, zvláště nejčastěji používané testy UPSIT a Sniffin’Sticks. Poruchy čichu jsou jedním z časných příznaků některých těžkých neurodegenerativních onemocnění. U Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci je testování čichu zahrnuto mezi doporučené postupy při diferenciálně diagnostické rozvaze. Nejprozkoumanější psychiatrickou poruchou asociovanou s poruchami čichu je schizofrenie, popsány byly změny při měření čichového prahu, identifikace a diskriminace čichem a čichové paměti. Výsledky několika studií u pacientů s autismem prokázaly deficit čichových funkcí a naznačily možnost využití screeningového vyšetření čichových funkcí jako biobehaviorálního markeru poruch autistického spektra.