Nástropní freska: v oblacích polonahá žena s palmovou ratolestí, shlíží se v zrcadle, které před ní drží dva putti. Další dva putti před ní drží přesýpací hodiny a hada, dva putti drží za ženou draperii. Okolo jsou umístěny čtyři monochromní alegorické postavy. Na severu Hlad (CARESTIA): hubená stařena s vrbovou ratolestí a kusem pemzy. Na západě je Bohatství (RICCHEZZA), žena s s parlami ve vlasech, v rukou má žezlo a korunu. Na jihu je Blahobyt (ABONDANZA): žena s vavřínovým věncem na hlavě, obilnými klasy a rohem hojnosti. Na východě je Chudoba (POVERTA): žena se závažím přikovaným k pravici a křídly na levici., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku). Personifikace okolo ústředního panelu, na kterém je Prudentia, jsou orientovány se zřetelem na umístění českého království ve svaté říši římské, na severu a východě jsou personifikace hladu a chudoby (CARESTIA, RICCHEZZA), zatímco na jihu a západě jsou personifikace blahobytu a bohatství (ABONDANZA, POVERTA). Vzorem pro personifikace byla Ripova Iconologia.
Slonivinový reliéf (19,5 x 14,5 cm): nahá Danaé polosedí na posteli v ložnici, od stropu z oblaku padá déšť mincí. Napravo stojí okřídlený genius a chytá mince do ruky, vepředu na zemi sedí putto a sbírá mince, v pozadí další putto, který mince chytá do misky. Pod postelí Danaé je myš., Fučíková 1997#, II/5, and K reliéfu existuje přípravná kresba (Stockholm, Nationalmuseum, Pfaff, Danaé). Genius a putti sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo o zobrazení mýtu o Danaé, ale o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), mimo jiné i na Tizianově obraze, který císař Rudolf II. získal do svých pražských sbírek v roce 1600 a který mohl být podnětem ke vzniku Pfaffova reliéfu. K emblému publikovaném Typotiem v roce 1601 na tab. 17, 10 (Typotius 1601-1603, 1, fol. 19r) je připojeno motto "Omnia subiecta auro" (na emblému je rovněž putto sbírající peníze, což je motiv, který s antickým mýtem nijak nesouvisí). Moralistní tón naznačuje také myš pod postelí Danaé.
Na mostě čestného dvora na pilířích alej soch: proti sobě dvě sfingy, zápasící putti, dvojice Pegasů kol. 1740, (Johann Christopher Schletteran) na attice zámku 4 mythologické postavy-bohové (1725, autor Jan Kristián Prebstl (Pröbstl). V interiéru na schodišti reliéfy mythologické náměty (autor asi opět Jan Kristián Prebstl (Pröbstl).) and Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Zesnulý v nice s výrazně individualizovanou fyziognomií. Pod ním putti nesou štít se znakem a monogramem zesnulého., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 260, obr. s. 375., and Jeden z prvních náhrobních reliéfů s individualizovanou fyziognomií.
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Rokoková stavba, na vrcholu štítu zahradního průčelí socha - postava s mečem (Turek?), po jeho stranách gryf a lev v heraldickém postoji. Po obvodu budovy na balustrádě řada alegorických figur střídavě s vázami. Na balustrádě terasy a schodiště putti se štíty a dekorativní vázy. Nad vchodem do zahrady dvě ležící ženské postavy.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Na vlnách dvojice delfínů, vezou v mušli nahou ženu a tritóna, který troubí do trumpety. Nad ženou je vzdutý šál. Druhý tritón je ve vodě, ženu zezadu objímá kolem ňader. Vedle mušle pluje putto, za ním druhý s větvičkou korálu a perlorodkou v ruce.
Zesnulý zobrazen v edikule. Nápis gotickou minuskulou, v archivoltě humanistickou kapitálou. Dole dva putti drží štít se znakem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 373., and První edikula na Olomoucku.
Olej na dřevě (44 x 32 cm): Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Obě ženy mají odhalená ňadra, bohaté šaty, sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost. Nad nimi tři putti sypající na na ně květiny, napravo ženský genius (křídla) korunuje Mír olivovým věncem., Fučíková 1997#, I/53, and Císař Rudolf je oslaven jako "ex utroque Caesar", vládce v míru i ve válce, v emblamatickém traktátu, který císaři věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Obsahově i kompozičně úzce souvisí s obrazem z roku 1603 (Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.).