Studie se zabývá pravěkým vývojem oblasti Bezdězska – Dokeska v severních Čechách se zvláštním zřetelem na výzkum laténského sídliště Okna, které je s opatrností připisováno kobylské skupině. Sídliště je posuzováno s ohledem na fakta získaná paleobotanickým, geobotanickým a sedimentologickým výzkumem lokality i celého zkoumaného regionu, který je z velké části tvořen boreálním lesem. Jsou diskutovány možnosti jeho využívání v pravěku a důvody pozdní kolonizace zemědělských půd v jeho bezprostředním okolí, která nastává až v pozdně laténském období a následně ve středověku. Výzkum nivy Robečského potoka zachytil dvě erozní události, které jsou následkem odlesnění a vzniku polí, první v době existence laténského sídliště a druhá nejspíše po založení středověké vsi Okna. and The study deals with the prehistoric development of the Bezděz – Doksy region in Northern Bohemia, with special regard to the excavation of the La Tène settlement at Okna that is cautiously ascribed to the Kobyly group. The settlement is assessed according to the data obtained by palaeobotanic, geobotanic and sedimentologic research of the site as well as the whole studied region which is largely comprised of boreal forest. Its possible use in prehistory and the reasons of late colonization of agricultural lands in its immediate vicinity, which occurs only in late La Tène period and subsequently in the Middle Ages, are discussed. Survey of the alluvial plain of the Robečský brook revealed two erosion events which may be results of deforestation and establishment of fields, first during the existence of the La Tène settlement and the last probably upon foundation of the medieval village of Okna.
The conceptual debate on recently quite a fashionable topic of landscape is, at least within Czech academia, deeply influenced by the concepts and imagery of natural sciences. In this article, we advocate an alternative concept of landscape, that developed by anthropology of landscape. We understand landscape to be a widely conceived "way of seeing", way of grasping, experiencing and understanding the world, rather than simply a piece of reality out there. In the first part of the paper we present, how anthropology of landscape theorize its subject. In the second we offer two applied examples – analyses of prehistoric and (post)industrial landscape. The main aim of the article is to balance otherwise natural science driven debate about landscape and to return to the concept of landscape what it lacks – human experience.