1 - 7 of 7
Number of results to display per page
Search Results
2. Hypotrofie jako zátěžový faktor v adaptaci nezralých novorozenců
- Creator:
- Kaplanová, V., Jančářová, D., Vacuška, M., and Kovářová, L.
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- placentární insuficience--PATOLOGIE, novorozenec nedonošený, vývoj plodu, adaptace biologická, porodní hmotnost, lidé, dítě, and novorozenec
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V. Kaplanová, D. Jančářová, M. Vacuška, Lit: 4, and Souhrn: eng
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Jsou současné metody predikce porodní hmotnosti plodu dostačující?
- Creator:
- Halaška, Michael J., Vlk, Radovan, Široká, K., Kulovaný, Eduard, Otčenášek, Michal, and Krčmář, M.
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- porodní hmotnost, novorozenec, hmotnostní přírůstek, riziko, poporodní krvácení, poporodní paréza, prediktivní hodnota testů, lidé, ženské pohlaví, těhotenství, and dítě
- Language:
- Czech
- Description:
- M. J. Halaška, R. Vlk, K. Široká
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Kofein a těhotenství
- Creator:
- Calda, Pavel
- Format:
- electronic, electronic resource, and remote
- Type:
- model:article, article, Text, dopisy, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, těhotenství--metabolismus, kofein--aplikace a dávkování--farmakokinetika--metabolismus--škodlivé účinky, výsledek těhotenství, porodní hmotnost, chování snižující riziko, and výživové doporučené dávky
- Language:
- Czech
- Description:
- Pavel Calda and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Oral versus intravenous ibuprofen for the early closure of patent ductus arteriosus in low birth weight preterm infants
- Creator:
- Hoxha, Alketa, Kola, Ermira, Kuneshka, Numila, and Tushe, Eduard
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, and TEXT
- Subject:
- lidé, mužské pohlaví, novorozenec, ženské pohlaví, prospektivní studie, novorozenec nedonošený, novorozenec s nízkou porodní hmotností, nemoci nedonošenců--farmakoterapie, otevřená tepenná dučej--farmakoterapie, ibuprofen--aplikace a dávkování--škodlivé účinky, aplikace orální, intravenózní podání--statistika a číselné údaje, gestační věk, porodní hmotnost, echokardiografie dopplerovská barevná, oligurie--chemicky indukované, výsledek terapie, statistika jako téma, kreatinin--krev, and dusík močoviny v krvi
- Language:
- English
- Description:
- Background Patent ductus arteriosus (PDA) is common in very premature infants. Pharmacological closure of PDA with indomethacin, a prostaglandin inhibitor, has remained the mainstay of treatment in premature infants over the last three decades. Intravenous ibuprofen was recently shown to be as effective and to have fewer adverse reaction in preterm infants. If equally effective, then oral ibuprofen for PDA closure would have several important advantages over the intravenous route. This study was designed to assess the efficacy and safety of oral ibuprofen and intravenous ibuprofen for the early pharmacological treatment of PDA in LBW preterm infants with respiratory distress syndrome. Methods A randomized, single-blinded, controlled study was performed on premature neonates at the neonatal care unit of the University Hospital for Obstetrics and Gynecology”Koco Gliozheni”, Tirana, Albania, from January 2010 to December 2012. The study enrolled 68 preterm infants with gestational age between 28-32 weeks, birth weight ≤ 2000 g, postnatal age 48-96 h, and had echocardiographically confirmed significant PDA. The preterm infants received either intravenous or oral ibuprofen randomly as an initial dose of 10 mg/kg, followed by 5 mg/kg at 24 and 48 h. After the first dose of treatment in both groups, echocardiographic evaluation was performed, to determine the need for a second or third dose. The rate of ductal closure, adverse effects, complications, and the patient’s clinical course were recorded. Results All patients were born after 28 until 32 weeks’ gestation. 36 patients were treated with oral ibuprofen and 32 with intravenous ibuprofen in this period. After the first course of the treatment, the PDA closed in 30 (83.3%) of the patients assigned to the oral ibuprofen group versus 23 (71.8%) of those enrolled in the intravenous ibuprofen group (p = 0.355). There was no difference between treatment groups in demographics or baseline renal function. In the evaluation of renal tolerance, none of the patients had oliguria. There were no significant differences with respect to complications during the stay. Conclusions In low birth weight infants, the rate of early ductal closure with oral ibuprofen is at least as good as with the intravenous route. Oral ibuprofen is associated with fewer adverse effects, Alketa Hoxha, Ermira Kola, Numila Kuneshka, Eduard Tushe, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Viabilita plodu a novorozence
- Creator:
- Zlatohlávková, Blanka
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, novorozenec, novorozenec nedonošený, novorozenec s nízkou porodní hmotností, gestační věk, životaschopnost fétu, časové faktory, lékařská etika, klinická etika, porodní hmotnost, zralost orgánů plodu, prognóza, rozhodování--etika, perinatální péče--normy, nenasazení léčby--etika, neonatologie--etika, perinatologie--etika, intenzivní péče o novorozence--etika, kultury - srovnání, výběr pacientů--etika, poskytování zdravotní péče--etika, and možnost a pravděpodobnost přežití
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Určení prahu viability je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení a dobrou kvalitu života. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Závisí nejen na gestačním stáří, ale i na hmotnosti, pohlaví, četnosti těhotenství, místu porodu a indukci zralosti plic plodu kortikoidy. Jsou ovlivněny přístupem k péči, postoji lékařů i rodičů. Předpověď signifikantně mění přežití prvního týdne. Při rozhodování o způsobu péče je třeba vycházet z komplexního pojetí viability. Vytvoření standardů založených pouze na gestačním stáří, které často nejsme schopni přesně stanovit, by neodpovídalo medicínské i etické složitosti situace a bránilo v individuálním rozhodování., Determining the threshold of viability is the initial point in considering medical treatment. Viability depends - aside from the level of maturity of the fetus and its health condition – on the advancement of medical technology. Its quality is also based upon given socio-economical and cultural factors. The threshold of viability in regard of the possibility to be born alive and survive lies between the 22-24 weeks. An expert agreement on providing active care is based upon the probability of survival and survival without serious disability. Resuscitation and intensive care from the 26 weeks of gestation is usually mandatory in developed countries because infants born at this week have a very high chance of survival without severe disabilities and with good quality of life. The 22-25 week of gestation is known as the grey zone, during which the results of care are uncertain and unpredictable in advance. However, they depend not only on gestational age but on birth weight, sex, multiple gestation, place of delivery, and induction of lung maturity with corticosteroids. They are influenced by the caregivers approach and attitude. Surviving the first week changes the prediction significantly. It is essential to precede our decision-making according to a comprehensive concept of viability. Creating standards based entirely on gestational age which we cannot determine accurately would not meet the medical and ethical complexity of the situation and would prevent us from individual deliberation., Blanka Zlatohlávková, and Literatura 31
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Vplyv výživy a rizikových faktorov životného štýlu matky na pôrodnú hmotnosť a dĺžku novorodenca
- Creator:
- Samohýl, Martin, Rams, Roman, Hirošová, Katarína, Vondrová, Diana, Krajčová, Daniela, Filová, Alexandra, and Jurkovičová, Jana
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, mladý dospělý, novorozenec, těhotenství, ženské pohlaví, trimestry těhotenství, index tělesné hmotnosti, porodní hmotnost, antropometrie, stravovací návyky, životní styl, nápoje--škodlivé účinky, dietní sacharóza--škodlivé účinky, výživa - hodnocení, kouření, průzkumy a dotazníky, hmotnostní přírůstek, ovoce, zelenina, energetický příjem, regresní analýza, pití alkoholu, and sladké mápoje
- Language:
- Czech, Slovak, and English
- Description:
- V práci sme sa zamerali na analýzu pôrodnej hmotnosti a pôrodnej dĺžky novorodenca v závislosti od stravovacích návykov matky počas gravidity. Sledovali sme aj vybrané rizikové faktory životného štýlu matiek, ktoré môžu mať negatívny vplyv na ich zdravie, aj na vývoj plodu (dennú konzumáciu alkoholu a sladených nealkoholických nápojov, prevalenciu fajčenia a alternatívneho stravovania). Z potravín s vysokým ochranným potenciálom sme sa zamerali na dennú konzumáciu ovocia a zeleniny. Zber údajov sme rozdelili do dvoch fáz. V prvej fáze sme zbierali dotazníky v čakárňach v gynekologických ambulanciách, ktoré vypĺňali tehotné respondentky (n=164). V druhej fáze sme sa s respondentkami opätovne telefonicky skontaktovali a pýtali sme sa na pôrodnú hmotnosť a dĺžku ich novorodenca (n=126). Zistili sme významnú negatívnu asociáciu prírastku hmotnosti a BMI pred tehotenstvom. V III. trimestri tehotenstva mali respondentky najvyšší príjem energie (10,6±1,8 MJ), bielkovín (66,8±14,9 g), sacharidov (412,8±106,3 g) aj tukov (67,3±15,8 g). Znížený príjem tukov a sacharidov v tehotenstve bol asociovaný s nižšou pôrodnou hmotnosťou novorodenca (p<0,05). Pri zvýšení celkového príjmu energie o 1 000 kJ/deň vzrastá priemerná pôrodná hmotnosť novorodenca o 29 až 107 g. Zistili sme aj nedostatočnú konzumáciu ovocia a zeleniny, nadmernú konzumáciu sladených nealkoholických nápojov, konzumáciu alkoholických nápojov. Prevalencia fajčenia sa počas gravidity znížila z 11,6 % na 5,5 %. Výsledky plánujeme využiť v programoch a projektoch zameraných na znižovanie výskytu rizikových faktorov u žien ešte pred tehotenstvom, ktoré budú zamerané na intervenciu zdravej výživy a odvykania od fajčenia., We focussed on the analysis of the birth weight and birth length of newborns depending on the mothers' eating habits during pregnancy was done. The selected maternal lifestyle risk factors with the possible negative impact on their health and on fetus development were assessed (daily alcohol and/or sugary soft drinks consumption, smoking and alternative nutrition prevalence). We have focussed on food groups with a high protection potential, too: the daily fruit and vegetables consumption. Questionnaire collection was realized in two phases. The first phase was aimed at questionnaire data collection in the gynecological out-patiennt departments. The questionnaires was filled in by the pregnant women (n=164). In the second phase all women after giving birth were contacted by phone again and asked for birth weight and birth length of their newborn babies (n=126). A significant negative association of weight gain and BMI before pregnancy was found. In the course of the third trimester pregnant women had the highest energy (10.6±1.8 MJ), protein (66.8±14.9 g), carbohydrates (412.8±106.3 g), and fat (67.3±15.8 g) intake. A reduced fats and/or carbohydrates intake in pregnancy was associated with lower newborn birth weight (p<0.05). With an increased energy intake of 1,000 kJ/day the average newborn weight increased by 29–107 g. An insufficient fruit and vegetables consumption, non-alcoholic sugary beverages overconsumption and alcoholic beverages consumption were found. Smoking prevalence during pregnancy decreased from 11.6% to 5.5%. We are going to apply the results of this study in projects and programs aimed at the prevalence of risk factors in women before pregnancy, which will be focused on healthier eating intervention and smoking cessation., Martin Samohýl, Roman Rams, Katarína Hirošová, Diana Vondrová, Daniela Krajčová, Alexandra Filová, Jana Jurkovičová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public