Luminiscence (u kovů se častěji hovoří o fotonové emisi) buzená hrotem rastrujícího tunelovacího mikroskopu (STM) kombinuje výhody STM mikroskopu s výhodami optických emisních metod. Hlavním problémem metody je však malý luminiscenční signál. Při tunelujících proudech v řádu jednotek nA je u materiálů s největší kvatovou účinností přeměny elektronů na fotony emitováno do plného prostorového úhlu maximálně ~107 fotonů/s. Velká pozornost proto musí být věnována sběrnému systému fotonů: je zapotřebí maximalizovat prostorový úhel sběru současně s minimalizací ztrát a šumu v detekčním řetězci., Petr Fojtík, Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Jan Kočka, Ivan Pelant, Antonín Svoboda., and Obsahuje seznam literatury
After G. N. Lewis (1875-1946) proposed the term “photon” in 1926, many physicists adopted it as a more apt name for Einstein’s light quantum. However, Lewis’ photon was a concept of a very different kind, something few physicists knew or cared about. In fact, it turns out that the term “photon” was not novel, as the same term was proposed or used earlier, apparently independently, by at least four other scientists. Three of the four early proposals were related to physiology or visual perception, and only one to quantum physics. Priority belongs to the American physicist and psychologist L. T. Troland (1889-1932), who coined the word in 1916, and five years later it was independently introduced by the Irish physicist J. Joly (1857-1933). Then in 1925 a French physiologist, René Wurmser (1890-1993), wrote about the photon, and in July 1926 his compatriot, the physicist F. Wolfers (ca. 1890-1971), did the same in the context of optical physics. None of the four pre-Lewis versions of “photon” were well known and they were soon forgotten., Kdy se objevil termín "foton" a v jakém kontextu? O tom pojednává tento článek významného dánského historika fyziky H. S. Kragha. Obecně se soudí, že za "foton" vděčíme slavnému americkému chemikovi G. N. Lewisovi, který tento termín stvořil roku 1926. Je to pravda, ale Kragh ukazuje jednak, že to bylo v jiném kontextu, než jak chápeme foton dnes, jednak, že několik jiných badatelů navrhlo a použilo termín foton již před Lewisem - na ně se však zapomnělo. Nakonec tedy můžeme konstatovat, že "foton" se zrodil několikrát v období deseti let zhruba před sto lety. (jv), Helge S. Kragh., and Obsahuje bibliografické odkazy
Appeals of philosophers to look for new concepts in sciences are being met with a weak response. Limited attention is paid to the relation between synthetic and analytic approach in solving problems of biology. An attempt is presented to open a discussion on a possible role of holism. The term “life manifestations” is used in accordance with phenomenology. Multicellular creatures maintain milieu intérieur to keep an aqueous milieu intracellulair in order to transform the energy of nutrients into the form utilizable for driving cellular life manifestations. Milieu intérieur enables to integrate this kind of manifestations into life manifestations of the whole multicellular creatures. The integration depends on a uniqueness and uniformity of the genome of cells, on their mutual recognition and adherence. The processes of ontogenetic development represent the natural mode of integration of cellular life manifestations. Functional systems of multicellular creatures are being established by organization of integrable cells using a wide range of developmental processes. Starting from the zygote division the new being displays all properties of a whole creature, although its life manifestations vary. Therefore, the whole organism is not only more than its parts, as supposed by holism, but also more than developmental stages of its life manifestations. Implicitly, the units of whole multicellular creature are rather molecular and developmental events than the cells per se. Holism, taking in mind the existence of molecular and space-time biology, could become a guide in looking for a new mode of the combination of analytical and synthetic reasoning in biology., J. Křeček., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Vývoj fotónových kryštálov ukázal, že niektoré umelé kompozity môžu mať v určitom intervale frekvencií zápornú efektívnu permitivitu aj magnetickú permeabilitu. V článku diskutujem niektoré elektromagnetické vlastnosti takýchto materiálov: záporný index lomu, zosilnenie evanescentných vĺn, a ich využitie pri konštrukcii šošovky s nulovou zobrazovacou chybou (perfect lens)., Peter Markoš., and Obsahuje seznam literatury
Výzkum primárních procesů fotosyntézy probíhá na trojmezí tří velkých přírodních věd: fyziky, chemie a biologie. Předmětem tohoto článku je stručný přehled sledu elementráních chemických a fyzikálních pochodů od záchytu fotonu po syntézu adenosintrifosfátu (ATP) a úvod do kvantové teorie světlosběrných fotosyntetických antén., Research of primary processes of photosynthesis occurs at the boundary of three great natural sciences: physics, chemistry and biology. This article gives a brief overview of the elementary chemical and physical processes from the absorption of a photon to the synthesis of adenosintriphosphate molecules, and it introduces the reader to the theory of photosynthetic light-harvesting antennae., Tomáš Mančal., and Obsahuje bibliografii
The article is directed to presentation and analysis of the circulation of electrons or photons in an adequate isotropic metallic or dielectric ring by an external driving force under the uniform standpoint of a one-particle and one-dimensional nonrelativistic Schrödinger quantum equation. Simultaneously, the analogous momentum perturbations of these particles, produced by an external magnetic flux for electrons or by rotation of the carrying ring for photons, are assumed. The relations presented are utilized in the electronical or optical investigation and development practice, connected with the ring transmission and operation systems of electrons or photons., Článek je zaměřen na prezentaci a analýzu cirkulace elektronů nebo fotonů v přiměřeném izotropním kovovém nebo dielektrickém kruhovém prstenci vlivem vnější hnací síly z jednotného hlediska jednočásticové a jednorozměrné nerelativistické Schrödingerovy kvantové rovnice. Přitom se předpokládají analogické poruchy hybnosti těchto částic, vyvolané u elektronů vnějším magnetickým tokem nebo u fotonů rotací nosného prstence. Prezentované relace mají využití v elektronické nebo optické výzkumné a vývojové praxi, související s prstencovými přenosovými a funkčními systémy elektronů nebo fotonů., and Dokončení článku v příštím čísle.
Student fyziky si rychle zvykne na to, že rychlost světla a mezní rychlost (šíření interakcí a informace) jsou téměř synonyma - foton jako světelné kvantum se pohybuje mezní rychlostí a musí tedy mít nulovou (klidovou) hmotnost. (Poznamenejme, že v částicové fyzice vítězí v posledních desetiletích tendence jinou než klidovou hmotnost nezavádět.) Více než 50 let starý Bassův a Schrödingerův článek dokumentovaný v tomto čísle Československého časopisu pro fyziku by se proto mohl jevit jako okrajová kuriozita. Podrobnější seznámení s literaturou (výstižné shrnutí dějin fotonu a problémů s ním spojených viz [1]) ukazuje, že tomu tak zdaleka není., We give a brief overview of history and perspectives of theoretical investigations concerning the possibility of the non-zero rest mass of photon., Jan Novotný., and Obsahuje seznam literatury