Age discrimination (or ageism) is a cross-sectional stereotyping phenomenon that affects thewhole of society particularly in respect of recent demographic changes, the evolution of legislation andrelevant case law. The ambivalence of this kind of discrimination is widespread due to the differing natureof ageism’s two subcategories – adultism and jeunism. The different manifestations of discriminationhave their impact primarily on two specific age groups which complicates an integrated analytical andmethodological approach. Prohibition of age discrimination is legally established in both Czech and Europeanlaw. This study provides a view of changes in the perception of ageism throughout the EU Courtof Justice’s rulings, develops a number of case studies regarding direct, indirect, positive and negativeforms of age discrimination and analyses the existing or potential private law consequences, such as nonpecuniarylosses caused by age discrimination, in the Czech legal system with special regard to the newCzech Civil Code.
The authors of this article focused mainly on outlining some of the aspects of the relationship betweenthe financial crisis and contract law in the Czech Republic. Moreover they described some of the mainthe changes in Czech civil law which took place recently. Not only the authors explained the current law, butthey also mentioned the previous regulation. For better understanding, the authors also presented severalprovisions laid down in the new Czech Civil Code, which entered into force on January 1, 2014, regarding thehardship clause in Civil law (“clausula rebus sic stantibus”). Aside from that the authors also paid attentionto the right to compensation for damages under the new Czech Civil Code.
Článek je věnován podrobným právním otázkám vědeckých objevů z hlediska platného českého a mezinárodního práva. Autor se kriticky zaměřuje zejména na někdejší československé právo vědeckých objevů z let 1957 až 1990, které bylo vybudováno podle sovětského právního a politického modelu. Autor současně pohlíží na právní problematiku vědeckých objevů a na jejich právní principy z hlediska nového českého občanského zákoníku z roku 2012.Zveřejněné vědecké objevy mají v tomto soukromoprávním pohledu postavení nehmotných věcí, které mají povahu veřejných statků určených k obecnému užívání. Zároveň se jedná o věci ničí, protože k nim nejsou zákonem přiznána žádná absolutní subjektivní
majetková práva. Pro vědecké objevy přitom platí nepřímá právní ochrana prostředky proti nekalé soutěži. Pozornost je věnována též právu osobnostnímu a právu proti nekalé soutěži. Článek vyjadřuje dílčí příspěvek k tematice výzkumnického práva. and The article is devoted to the legal issues of scientific discoveries from the perspective of the current law. The author focuses on the critical legal analysis of the past Czechoslovak Law on Scientific Discoveries (1957–1990), which was built on the former Soviet model. The author looks at the scientific discoveries and its legal principles in the framework of the new Czech Civil Code of the year 2012, e.g. the public goods that are intended, after its publication, for the general use.