This paper focuses on the consensual security rights over the objects of intellectual property in the Czech Republic. The paper is based on the national report presented for the purpose of XX. Congress of the International Academy of Comparative Law (Japan, Fukuoka, 22-28 July 2018). In the first part of the paper, the authors describe the system of the intellectual property protection and explain the basic principles of the core sstems of IP protection: copyrights, patents, trademarks and industrial designs. in the next part the authors define three most common methods of the security rights over the intangible assets: a pledge, transfer of a right as a security, and a prohibition of the alienation or the encumbrance of assets. The paper subsequently deals with the following issues: typical structure of the security transaction, mechanisms of evaluating the IP rights used as collateral, and requirements needed for the effectiveness of security rights. With this regard the authors distinguish between the effects of the security rights over non-registered rights such as copyright or unregistered designs, and security rights over registered trademarks, granted patents or registered industrial designs. Special attention is paid to the security rights over the business enterprise. The final part of the paper is aimed at the statistical analysis. The authors describe how frequent is the use of the consensual security rights in Czech legal practice and what are the usual costs related to the secured transactions over the intellectual property., Pavel Koukal, Helena Pullmannová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Článek se zabývá vlivem technologického pokroku na vývoj právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví. Jako výchozí bod slouží rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci White-Smith Music Publishing Company v. Apollo Company z roku 1908.Na základě rozboru tohoto rozsudku jsou identifikovány tendence, které byť na první pohled vypadají jako typický projev kolize práva a technologie posledních let, byly přítomné již před více než sto lety.Nejprve je rozebírána dichotomie mezi myšlenkou a vyjádřením
a obecněji problematika originality zachycení kreativního nápadu. Druhou tendencí, která je nazvaná „rozdělení paradigmatické odpovědnosti“, je dynamika vztahu mezi zákonodárnou a soudní mocí a jejich možnost ovlivňovat vývoj práva v závislosti na vývoji technologickém. Třetí tendencí je postupné rozšiřování pole působení právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví, způsobené zapojováním nových subjektů do komplexního systému právních i neprávních vztahů. Všechny tři tendence jsou demonstrovány na příkladech nedávných soudních rozhodnutí a aktuální zákonné úpravě. Článek ve svém závěru argumentuje, že vzhledem k tomu, že jsou tyto tendence dohledatelné i ve velmi starých případech, jedná se o projev designu celého systému, který se tak stále obtížněji vypořádává s novými výzvami v podobě masivního nástupu nových technologií. and The article is concerned with the influence of technology advancement on the development of legal regulation of intellectual property rights. The decision of the US Supreme Court in the White-Smith Music Publishing Company v. Apollo Company case of 1908 is a starting point and a corner stone of the whole article. Certain tendencies in the intellectual property law, which seem to be a product of last few years, are identified by the analysis of the White-Smith case in order to show that such tendencies were also present more than a hundred years ago. Firstly the dichotomy between the idea and its expression is analysed with the accent on the general issue of unique fixation of creative ideas. Secondly, a tendency called “allocation of paradigmatic responsibility” is discussed. It is a dynamic relationship of legislative and judicatory powers and their capabilities to influence the development of law in accordance with technological advancement. The last tendency discussed is
the gradual widening of the sphere of activity of legal regulation of intellectual property by addition of new subjects into the complex system of both legal and non-legal relationships. All three tendencies are demonstrated using examples from recent cases and statutes. The article argues in its final part
that due to the fact that all the tendencies can be found both in the recent and old cases, it is a manifestation of the design of the whole system. The system has therefore more and more difficulties with new challenges which are brought about technological development.
Článek se věnuje počátkům známkového práva v Rakousku za doby vlády Habsburků a nabízí podrobný rozbor zákona o ochraně známek z roku 1858 a jeho novely v roce 1865. Systém ochrany známek zavedený v Rakousku za vlády Habsburků v roce 1858 byl jeden z prvních na světě a předcházel mu pouze francouzský zákon o továrních a obchodních známkách z roku 1857 a byl následován známkovým zákonem přijatým v Německu v roce 1874, ve Spojeném království v roce 1875, v USA v roce 1881, a v Japonsku v roce 1884.Dále se článek zabývá širší analýzou následných změn zavedených novým zákonem o ochranných známkách přijatým v roce 1890 a jeho novelizacemi v roce 1895 a 1913. Autor dále zkoumá recepci a modifikace známkového práva v době meziválečného Československa, zejména se potom zabývá zákonem o zatímních opatřeních k ochraně známek z roku 1919 a následnými novelami zákona o ochranných zámkách přijatými v roce 1921 a 1933. Článek obsahuje jednak výklad vývoje základních právních institutů známkového práva a dále rovněž blíže osvětluje českou (ale rovněž rakouskou a německou) terminologii v oblasti známkového práva. and The article deals with the origins of Austrian trademark law under Hapsburg rule and offers a detailed description of the Act on Trademarks enacted in 1858 and its amendment in 1865. The trademark law protection system introduced in Austria under Hapsburg rule in 1858 was one of the earliest in the world and was preceded only by French trademark law enacted in 1857 and was followed by the trademark laws of Germany 1874, the United Kingdom 1875, the USA 1881, and Japan 1884. The article further provides extended analysis of subsequent changes introduced by the new Act on the Protection of Trademarks enacted in 1890 and its amendments in 1895 and
1913. The author further examines the reception of and modifications to trademark law in interwar Czechoslovakia, namely of the interim measure for protection of trademarks issued in 1919 and subsequent amendments to the Act on the Protection of Trademarks in 1921 and 1933. The topic covers both the development of the main legal institutes of trademark law, as well as clarification of Czech (but also Austrian and German) trademark law terminology.
Příspěvek kriticky nahlíží na aktuální právní a politické události týkající se mezinárodní mnohostranné Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA). Zahrnuta je též kritika odmítnutí této obchodní dohody Evropským parlamentem v roce 2012.Celý případ je pojat ve smyslu střetu hodnot současné informační společnosti, tj. politické svobody na jedné straně a práv duševního vlastnictví na straně druhé. Střet těchto hodnot je zásadně spravedlivě vyvažován pomocí zákonodárných úprav, například zákonných
licencí nebo nucených licencí. Předložený příspěvek se rovněž kriticky zaobírá některými aspekty současné politické informační ideologie.
Autor považuje většinovou reakci evropské veřejnosti na Obchodní dohodu proti padělatelství za vystrašenou, iracionální a ze strany politiků za populistickou. „Elektronické násilí“ přitom zůstává násilím jako každé jiné a je třeba mít odvahu mu čelit. Sama informační společnost přitom nestojí na jiných hodnotách nežli jakákoli společnost jiná. Rovněž tak informační společnost je náchylná k různým neřestem, jako je chtivost cizích majetkových hodnot bez jakékoli kompenzace. Tato chtivost bývá jen maskována politickými frázemi o svobodě a lidských právech. Proto je nezbytné odlišovat právně informační ideologii od právně regulované hospodářské směny. and The paper critically observes the current legal and political happenings around the international multilateral Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA), including criticism for its rejection by the European Parliament in the year of 2012. This example is treated in the sense of the collision of values in today’s information society, e.g. political freedom on the one hand, and intellectual property rights on the other. The collision of values is balanced fairly by the laws, for example by the statutory licenses and compulsory licenses, too. This text also critically considers some aspects of the contemporary political ideology of information. The author considers the majority of the European public reaction to the Anti-Counterfeiting Trade
Agreement for the fearful, irrational and by politicians as populist. “Electronic Violence” remains the violence like any other and everyone must have the courage to face it. The information society itself is based on the same values as any other human society. Likewise, the information society is prone to various vices, such as greed for foreign assets without any compensation. This greed is only masked the political rhetoric about freedom and human rights. Therefore, it is necessary to distinguish between legal ideology of the information from the legally regulated economic shifts.
Článek je věnován podrobným právním otázkám vědeckých objevů z hlediska platného českého a mezinárodního práva. Autor se kriticky zaměřuje zejména na někdejší československé právo vědeckých objevů z let 1957 až 1990, které bylo vybudováno podle sovětského právního a politického modelu. Autor současně pohlíží na právní problematiku vědeckých objevů a na jejich právní principy z hlediska nového českého občanského zákoníku z roku 2012.Zveřejněné vědecké objevy mají v tomto soukromoprávním pohledu postavení nehmotných věcí, které mají povahu veřejných statků určených k obecnému užívání. Zároveň se jedná o věci ničí, protože k nim nejsou zákonem přiznána žádná absolutní subjektivní
majetková práva. Pro vědecké objevy přitom platí nepřímá právní ochrana prostředky proti nekalé soutěži. Pozornost je věnována též právu osobnostnímu a právu proti nekalé soutěži. Článek vyjadřuje dílčí příspěvek k tematice výzkumnického práva. and The article is devoted to the legal issues of scientific discoveries from the perspective of the current law. The author focuses on the critical legal analysis of the past Czechoslovak Law on Scientific Discoveries (1957–1990), which was built on the former Soviet model. The author looks at the scientific discoveries and its legal principles in the framework of the new Czech Civil Code of the year 2012, e.g. the public goods that are intended, after its publication, for the general use.