Cíl: cílem našeho šetření bylo vyhodnotit moţnou přítomnost bolesti u klientů s demencí, kteří byli přeloţeni na gerontopsychiatrické lůţko psychiatrické léčebny v Kroměříţi z jiného zdravotnického zařízení. Metodika: studium překladové ošetřovatelské dokumentace z odesílajících zdravotnických zařízení, škála pro hodnocení bolesti u pacientů s demencí (PAINAD). Soubor: klienti přeloţení do psychiatrické léčebny v Kroměříţi, obojího pohlaví, starší 65 let, pro demenci jakéhokoliv typu. Tíţe demence byla středně těţká a těţká (bylo hodnoceno při přijetí na gerontopsychiatrické lůţko celkovým skóre dosaţeným v Mini Mental State Examination - MMSE - v rozmezí 0 - 17). Výsledky: pomocí škály PAINAD byla zachycena bolest u 26,7 % přeloţených klientů se středně těţkou nebo těţkou demencí. Bolest však byla řádně zadokumentována v překladových ošetřovatelských zprávách jen u 8,96 % klientů. Téměř třetina ošetřovatelské překladové dokumentace (29,9 %) měla zcela nevyplněný, nebo nedostatečně vyplněný formulář pro hodnocení bolesti. Téměř pětina (19,4 %) ošetřovatelských překladových zpráv fyzicky vůbec neobsahovala ţádný takový formulář. Závěr: přítomnost nepodchycené nebo nedostatečně vyhodnocené bolesti u klientů s kognitivními poruchami je závaţným problémem moderního ošetřovatelství. Nutná je potřeba neustálé edukace zdravotnického personálu, kvalitního vedení ošetřovatelské dokumentace, ale také potřeba důslednějšího systému kontrol z řad vedoucích pracovníků., Aim: to evaluate presence of pain in clients of both sexes, older than 65, who have been admitted to Mental hospital Kroměříţ due to dementia of any type. Methods: study of nursing documentation from dispatching health care facilities, PAINAD scale (Pain assessment in advanced dementia). Severity of dementia was moderate of severe (this was evaluated by Mini-Mental State Examination total score during admission process to our hospital, scores ranged from 0 to 17). Results: pain was detected in 26.7% of clients with moderate or severe dementia by means of PAINAD scale, compared to 8.96% of clients with pain which has been reported in nursing documentation. Almost in one third of nursing documentation (29.9%) no data or incomplete data about pain were found. Almost one fifth (19.4%) of nursing documentation have not contained any tool for pain screening. Concusion: undiagnosed pain in cognitively impaired clients is a severe problem of nursing care. Permanent education of nursing staff, high quality of nursing documentation awareness as well as more strict control process from chief position is highly recommended., Jan Lužný, and Literatura
Článek je věnován problematice neverbálního projevu učitelů ve výuce. V prostředí školní třídy hrají vysílané neverbální signály podstatnou úlohu. Významně se podílejí nejen na probíhajících interakcích mezi učitelem a žáky, potažmo na ustavování jejich vzájemných vztahů, ale rovněž na průběhu vyučovacího procesu. Mým cílem bylo zjistit, jakým způsobem jsou neverbální projevy učitelů provázané, a jak se podílejí na průběhu vyučování. Metodou zkoumání neverbální komunikace učitelů bylo nepřímé pozorování jejich vyučovacích hodin. Na základě analýzy nashromážděných dat byla odhalena vzájemná souvislost mezi jednotlivými vybranými formami neverbální komunikace. Prezentovaným výsledkem je kategorizace neverbálního chování učitelů do tří typů pojmenovaných jako katedrový, tabulový a lavicový. Místo ve školní třídě, kde se učitel situuje, významně souvisí s jeho dalšími neverbálními projevy i jeho pojetím výuky. and This paper examines non-verbal behaviour of teachers in classes. Non-verbal signals are of prime importance in the classroom because as well as influencing ongoing interactions between teachers and students, they shape their relationships and even the teaching process. The aim of this paper is to describe how non-verbal signals are connected to one another and how they influence the teaching process. The chosen method of research was non-direct observation of teachers' non-verbal behaviour in the classes which they taught. The analysis of their behaviour revealed a connection between particular types of non-verbal behaviour. The paper thus identifies three types of non-verbal behaviour, which it describes as teachers' desk-oriented, students' desk oriented and board-oriented. It concludes by claiming that a teacher's position in the classroom significantly influences their non-verbal behaviour and even their mode of teaching.
Učitelé i žáci disponují schopnostmi vyjádřit své emoční stavy a prožitky ustálenými vzorci, které sdělují skrze řeč těla. Jednají přitom tak, aniž by do hloubky interpretovali okolnosti, v nichž daná sdělení vysílají, nebo zvážili potenciální výsledky tohoto jednání, často dokonce aniž by si této komunikace byli vědomi. Řeč těla je proto nutné chápat – v kontextu nesymbolického charakteru tohoto způsobu vyjadřování – jako ústřední kategorii skrytého kurikula výchovně vzdělávacích procesů. Rekonstrukce vyjadřování skrze řeč těla, kterou prezentujeme v této studii, nám umožňuje nahlédnout do skrytých oblastí vzdělávací reality. Vzhledem k tomu, že implicitní významy lze touto cestou z prostředkovat již během velmi krátkých časových sekvencí, je velmi obtížné uvědomovat si přítomnost těchto významů, což v důsledku může vést až k jejich "neviditelnosti". Detailní a přesná rekonstrukce neverbálního vyjadřování v průběhu velmi krátkých časových intervalů nám však umožňuje odhalit struktury, které mohou být pro výchovně vzdělávací procesy a vztahy mezi jejich účastníky zcela zásadní. and Teachers and students are provided with the ability of fixing repeated patterns and structures "in the body". They are able to act without deeper reflections on the circumstances, results and legitimation of their actions, often without being aware of them. This fact combined with the circumstance that corporal expressions are mainly conveyed non-symbolically makes the corporal dimension of learning and teaching one of the central arenas of hidden curriculum at schools. This article shows that the reconstruction of corporal expressions allows to get insight into unspoken dimensions. Implicit communication is often effected within very short sequences and this "momentary occurrence" renders latent phenomena inaccessible to our consciousness and consequently assures their "tacitness". Therefore, the very precise and detailed reconstruction of nonverbal expressions within brief fractions of time reveals significant structures that are decisive for the pedagogical proceeding and for relationship aspects.