Článek je věnován problematice neverbálního projevu učitelů ve výuce. V prostředí školní třídy hrají vysílané neverbální signály podstatnou úlohu. Významně se podílejí nejen na probíhajících interakcích mezi učitelem a žáky, potažmo na ustavování jejich vzájemných vztahů, ale rovněž na průběhu vyučovacího procesu. Mým cílem bylo zjistit, jakým způsobem jsou neverbální projevy učitelů provázané, a jak se podílejí na průběhu vyučování. Metodou zkoumání neverbální komunikace učitelů bylo nepřímé pozorování jejich vyučovacích hodin. Na základě analýzy nashromážděných dat byla odhalena vzájemná souvislost mezi jednotlivými vybranými formami neverbální komunikace. Prezentovaným výsledkem je kategorizace neverbálního chování učitelů do tří typů pojmenovaných jako katedrový, tabulový a lavicový. Místo ve školní třídě, kde se učitel situuje, významně souvisí s jeho dalšími neverbálními projevy i jeho pojetím výuky. and This paper examines non-verbal behaviour of teachers in classes. Non-verbal signals are of prime importance in the classroom because as well as influencing ongoing interactions between teachers and students, they shape their relationships and even the teaching process. The aim of this paper is to describe how non-verbal signals are connected to one another and how they influence the teaching process. The chosen method of research was non-direct observation of teachers' non-verbal behaviour in the classes which they taught. The analysis of their behaviour revealed a connection between particular types of non-verbal behaviour. The paper thus identifies three types of non-verbal behaviour, which it describes as teachers' desk-oriented, students' desk oriented and board-oriented. It concludes by claiming that a teacher's position in the classroom significantly influences their non-verbal behaviour and even their mode of teaching.
V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univerzitě. Vycházíme z analýzy 19 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se začínajícími učiteli z různých fakult. Identifikujeme různá pojetí výuky, mezi nimiž dominuje důraz na předávání znalostí a interakci se studenty. Vedle toho rozlišujeme různá sebepojetí vysokoškolských učitelů – někteří se definují především jako vědci, jiní jako učitelé, poslední skupina se chápe jako univerzální, vyrovnaně propojující vědu a výzkum. Za hlavní přínos této studie považujeme skutečnost, že se podařilo propojit sebepojetí a pojetí výuky – vědci,učitelé a univerzálové pojímají svoji výuku různě. Respondenti-vědci se soustředí především na předávání poznatků, respondenti-učitelé chápou dobrou výuku jako energii a čas věnovaný studentům a respondenti-univerzálové zdůrazňují praktičnost vědění a cíl motivovat studenty, aby na sobě pracovali sami. and The aim of this paper is to describe approaches to teaching taken by beginning teachers at Masaryk University.The paper stems from an analysis of 19 deep semi-structured interviews with beginning teachers from various faculties. The paper specifies different approaches to teaching while placing emphasis on transmission of knowledge and interaction with students, which it establishes as dominant among them. The paper further identifies three types of self-perception among beginning teachers who see themselves as either research-oriented or teaching-oriented or else as universal teachers who manage both. The main contribution of the paper lies in its ability to connect the different types of approaches to the different types of self-perceptions. The paper thus shows that researchers, teachers and universal teachers approach their teaching differently: beginning researchers emphasise transmission of knowledge, beginning teachers emphasise that good teaching should include the devoting of time and energy to students, while universal teachers emphasise the practical nature of knowledge and motivate students to work on themselves.