The use of metal detecting devices by the general public and the resultant plundering of archaeological sites is still one of the most painful issues in Czech archaeology. No simple or satisfactory solutions have been found. The aim of this paper is to objectively summarise the last 25 years of unrestricted use of metal detectors in the Czech Republic and its impact on the archaeological component of cultural heritage and on archaeology itself. The paper presents a quantitative model of metal detecting activities sourced from the available data. The results are employed to illustrate the effect of metal detecting activities on archaeological knowledge and to outline some related theoretical and methodological questions., Aleš Navrátil., and Obsahuje seznam literatury
Nelegálním používáním detektorů kovů jsou dlouhodobě vykrádány archeologické lokality. Pouze v malé míře jsou nalezené předměty předávány k uložení do muzejních sbírek; nicméně i toto torzo ukazuje na zcela fatální únik informací, který náš obor postihuje. Detektorové nálezy nejen přinášejí poznatky o hmotné kultuře a interregionálních kontaktech, ale jsou díky nim někdy i objevovány dosud neznámé lokality. Jednou z nich je hradiště „Obírka“ u Loučky (okr. Přerov) na okraji Oderských vrchů, odkud bylo získáno velké množství nálezů z období popelnicových polí a z pozdní doby laténské. and The illegal use of metal detectors has long been leaving archaeological sites plundered. Items found are only rarely turned in to be placed in museum collections. Nevertheless, what has been handed in has been enough to reveal the absolutely fatal loss of information that the field of archaeology is suffering from. Finds uncovered with metal detectors provide information on material culture and interregional contacts, and they have even revealed the existence of previously unknown sites. One such site is ‘Obírka’, a hillfort located near the village of Loučka (distr. of Přerov) on the edge of the Oderské vrchy Hills. A large number of finds have been unearthed at this site dating to the Urnfield Culture and the late La Tène period.
Pre vedenie korektnej diskusie odbornej verejnosti o vhodnom prístupe k archeologickému kultúrnemu dedičstvu v ustavične sa meniacich podmienkach je nevyhnutné disponovať základnými informáciami o spôsoboch, ktoré v danej oblasti zvolili iné štáty a o dôsledkoch, ktoré ich právna úprava vyvolala v praktickej rovine. Príspevok poskytuje prehľad o súčasnom stave právnych úprav ochrany archeologického kultúrneho dedičstva vo vybraných štátoch Európy, konkrétne o zákonnej definícii predmetu ochrany, oznamovacej povinnosti nálezcu archeologického nálezu vo vzťahu k štátnemu orgánu, otázke vlastníckeho práva k predmetom archeologického kultúrneho dedičstva, náleznom a detektoroch kovov. and For the purpose of holding a proper discussion within the professional community about a suitable approach to the archaeological cultural heritage in continually changing conditions, it is necessary to have basic information about the ways which other states have chosen in the given area, as well as to be aware of the effect, which their legal regulations have had on the practical level. In an informative way, this contribution provides an overview of the current state of legal regulations pertaining to archaeological cultural heritage protection in selected European states, in particular describing the legal definition of an object under protection, the notification obligation of the finder of an archaeological find in relation to state authorities, the question of ownership rights to objects which are part of the archaeological cultural heritage and the finder’s reward. The issue of legal regulation of the use of metal detectors in archaeology is presented in a detailed way.