Dva na stejném místě náhodně objevené bronzové artefakty (hrot, botka) jsou reliktem celého kopí, které bylo původně úmyslně zaraženo hrotem do země. Hrot představuje vzácný typ s úzkým, ostře nasazeným listem s ricassem. Je datován do staršího stupně doby popelnicových polí a na Moravě představuje import jižní provenience. Obdobné prvkové složení se zvýšeným obsahem cínu u obou artefaktů svědčí o společném technologickém i geografickém původu. Podle tvaru hrotu a ricassa bylo toto kopí určené pro kontaktní boj a používané – podobně jako meč – k bodání i sekání. Kopí se nalezlo v úžlabině poblíž skalní stěny na jižní hranici krasové oblasti a 5–7 km severně od sídelního území kultury středodunajských popelnicových polí. Jeho zaražení do země lze proto chápat nejspíše jako symbolickou součást rituálního aktu na okraji neosídleného krasového území, svým způsobem mystického a transcendentního prostoru. and Two bronze artefacts (head, butt), discovered randomly in the same location, come from a whole spear that was originally intentionally thrust by the point into the ground. The head is a rare type with a slender, sharply set blade with a ricasso; it is dated to the early stage of the Urnfield period and represents an import of southern provenance in Moravia. The similar elemental compound with a higher content of tin in both artefacts testifies to a common technological and geographic origin. Based on the shape of the head and the ricasso, the spear was intended for contact battle and was used, similar to a sword, for both thrusting and chopping. The spear was found in a terrain depression near a rock wall at the southern border of a karst territory, 5–7 km north of a settlement area of the Middle-Danube Urnfield culture. The thrusting of the spear into the ground can therefore probably be interpreted as a symbolic part of a ritual at the outskirts of the unoccupied karst territory which, in a sense, is a mystical and transcendental space.
Nelegálním používáním detektorů kovů jsou dlouhodobě vykrádány archeologické lokality. Pouze v malé míře jsou nalezené předměty předávány k uložení do muzejních sbírek; nicméně i toto torzo ukazuje na zcela fatální únik informací, který náš obor postihuje. Detektorové nálezy nejen přinášejí poznatky o hmotné kultuře a interregionálních kontaktech, ale jsou díky nim někdy i objevovány dosud neznámé lokality. Jednou z nich je hradiště „Obírka“ u Loučky (okr. Přerov) na okraji Oderských vrchů, odkud bylo získáno velké množství nálezů z období popelnicových polí a z pozdní doby laténské. and The illegal use of metal detectors has long been leaving archaeological sites plundered. Items found are only rarely turned in to be placed in museum collections. Nevertheless, what has been handed in has been enough to reveal the absolutely fatal loss of information that the field of archaeology is suffering from. Finds uncovered with metal detectors provide information on material culture and interregional contacts, and they have even revealed the existence of previously unknown sites. One such site is ‘Obírka’, a hillfort located near the village of Loučka (distr. of Přerov) on the edge of the Oderské vrchy Hills. A large number of finds have been unearthed at this site dating to the Urnfield Culture and the late La Tène period.
Cílem multidisciplinární analýzy bioarcheologických pramenů z lokality Cezavy u Blučiny (okr. Brno-venkov) bylo přispět k rekonstrukci výživy a potravních zdrojů zdejšího obyvatelstva na počátku mladší doby bronzové. Podle bukálních mikroabrazí zubů a izotopových analýz antropologického materiálu byla strava všech jedinců smíšená, u devíti z nich byl prokázán různý objem rostlinné složky a u osmi vyšší podíl masa, jehož zdrojem byli především drobní přežvýkavci (ovce/koza) a prasata domácí. Ostatní zdroje masa byly příležitostné, kromě lovené fauny byla u tří mužů izotopovou analýzou prokázána konzumace mořských ryb. Protože podle analýzy stronciových izotopů tito jedinci nikdy nemigrovali, musely sem být mořské ryby dopraveny jako konzervovaný potravinový import. V rostlinné složce stravy hrály stěžejní úlohu cereálie, které byly v lokalitě spalovány v kláscích a pluchách. Nebyly tedy ještě připraveny ke konzumaci, zato však mohly být v tomto stavu vhodným objektem pro zápalnou oběť. Populaci využívající návrší Cezavy lze zařadit mezi skupiny živící se především smíšenou stravou s převahou rostlinných zdrojů. and The aim of the multidisciplinary analysis of bioarchaeological sources from the Cezavy site near Blučina (Brno-venkov district) was to contribute to a reconstruction of the food sources of the local population at the beginning of the Late Bronze Age. The buccal dental microwear and isotopic analyses of anthropological material indicate that the diet of all individuals was mixed; a various plant ratio was inferred in nine individuals, whereas eight individuals had a higher meat intake, of which the main source were small ruminants (sheep/goat) and domestic pig. Other sources of meat were irregular; aside from hunted game, isotope analysis showed the consumption of marine fish in three males. Since strontium isotope analysis indicated that these individuals had never migrated, the marine fish must have been brought to this territory as a preserved import. Cereal grains, roasted at the site in their spikelets and glumes, played a key role in the plant component of food. Despite not being prepared for consumption, in this form they could have been a suitable object for a burnt sacrifice. The population living on the elevated Cezavy site can be classified among groups with a mixed diet, with a predominance of plant sources.
Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách. and Current modern, as well as older elemental analyses of metal artefacts from the period of Early Copper and Early Bronze Age are showing the distribution of copper material, originating in the area of Western Carpathians, in the western part of central Danube area, i.e. in the area of current Moravia, with the exception of Eastern Alps and south-east Europe. In all above mentioned chronological periods it is a copper from West Carpathians area coming from tetrahedrite ore. In given context appears a question of the importance of the copper from West Carpathians area in Moravia in times of peak production of bronze industry in the period of Urnfields cultures. Basic results of chemical and isotope analyses of the hoard Blučina 1 from the Late Bronze Age, uncovered in South Moravia show the presence of copper with tetrahedrite chemical structure. The authors of submitted article decided to add another analyses of metal ligatures by the methods ICP-MS and ICP-OES, as well as the analyses of stable isotopes of hoard 1 and 13 from Blučina to this known fact. On the basis of the results, the authors of the article are discussing the origin of the tetrahedrite copper material from the deposits in the Western Carpathians and Eastern Alps.
Lokality Blučina – Cezavy a Borotín poznajú archeológovia najmä v súvislosti s nálezmi depotov kovových predmetov. Prvá zmienená lokalita je na základe 18 dokumentovaných hromadných nálezov považovaná za regionálne centrum bronzovej metalurgie, kolekcia predmetov v Borotíne zaujala nálezom chalkopyritovej rudy priamo v depote. Súbory z obidvoch spomenutých nálezísk obsahujú okrem ďalších artefaktov aj polotovary suroviny vo forme zliatkov. Koncentrácia depotov na Blučine, doklady primárnej metalurgie v podobe ingotov a fragmentu rudy v Borotíne predurčuje zmienené skladby na riešenie problematiky proveniencie medenej suroviny na Morave v mladšej dobe bronzovej pomocou moderných archeometalurgických analýz. Predkladaný článok informuje odbornú verejnosť o predbežných výsledkoch chemickej (ICP-MS, ICP-OES) a izotopovej analýzy vybraných kovových zliatkov z hromadných nálezov Blučina 1 a Borotín. Na základe získaných výsledkov autori diskutujú o možnom pôvode medenej rudy z domácich ložísk, z banských regiónov v oblasti Východných Álp ako i Západných Karpát. and The sites of Blučina-Cezavy and Borotín in south Moravia are known by archaeologists mainly because of hoards of metal objects. On the basis of 18 documented hoards, the first mentioned site is considered a regional centre of bronze metallurgy, while the assemblage of objects from Borotín is considered interesting because of the find of chalcopyrite ore directly in the hoard. Both collections also contain, apart from other artefacts, raw material in the form of ingots. The concentration of hoards in Blučina and evidence of primary metallurgy in the form of ingots and ore fragments in Borotín make these collections useful for solving the issue of the provenance of copper in Moravia in the Late Bronze Age with the help of modern archaeometallurgical analyses. The submitted paper informs the professional community of the preliminary results of chemical (ICP-MS, ICP-OES) and lead isotope analyses of selected ingots from the Blučina 1 and Borotín hoards. On the basis of the collected results, the authors discuss the possible origin of the copper ore from local deposits, mining regions in the area of the Eastern Alps as well as the Western Carpathians.