Příspěvkové organizace jsou svým způsobem reliktem minulé doby. Jedná se o zcela specifickou formu organizace, kterou v této podobě nalezneme pouze v České republice a na Slovensku.Má jejich existence v dnešní době opodstatnění? Autorka rozebírá vybrané problémy příspěvkových organizací zřizovaných územní samosprávou a státní správou v České republice (ČR) a zvažuje výhody a nevýhody poskytování jejich veřejných služeb.Upozorňuje na komplikace způsobené platným zákonem o veřejných zakázkách ve vztahu k obchodním společnostem zakládaným veřejnou správou. Dotýká se problematických vlivů volených zástupců na chod příspěvkových organizací, specifického přístupu k motivaci zaměstnanců,
problémů s jejich věkovou strukturou, efektivitou atd. U konkrétních typů služeb srovnává výhody a nevýhody zabezpečení služeb prostřednictvím příspěvkových organizací, outsourcingu a nákupu služeb. Autorka upozorňuje na skutečnost, že v ČR existuje více jak 10 tisíc těchto organizací, které jsou nepominutelným zaměstnavatelem a podstatným ekonomickým faktorem, který ovlivňuje hospodaření země. and It coud be argued that semi budgetary organizations are a relic of the past era. It is a very specific form of organization. Similar forms of organization can only be found in Czech Republic and Slovakia. Is their existence nowadays justified? The authoress discusses selected issues of semi
budgetary organizations established by local and national authorities in the Czech Republic and considers the advantages and disadvantages of providing public services in this way. She highlights the difficulties caused by the applicable law on public procurement in relation to commercial companies
that are founded by public administration. It concerns the problematic effects of elected representatives to run semi budgetary organizations, specific approach to employee motivation, problems with the age structure of employees, efficiency etc. The article, for specific types of services, compares the advantages and disadvantages of facilitating them by semi budgetary organizations, outsourcing and purchase of services. The authoress draws attention to the fact that in the Czech Republic, there are
more than 10,000 of these organizations that are significant employer and an important economic factor, which affects the economy of the country.
What is the status of an embryo and a foetus? This question has been always the object of interest not only to lawyers but also to experts in other disciplines. Despite the fact, that knowledge about the circumstances of the origin and development of human life during the prenatal period has greatly expanded, there is still no consensus on that, when and why each of us once became a person and a holder of rights. The intention of this article is not to provide a wide range of individual philosophical or legal approaches to the problem, but to perform a definition of the legal status of an embryo and a foetus in the Czech Republic, with the focus on the specifics of its legal protection. and Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv. Záměrem tohoto článku není poskytnout širokou škálu jednotlivých filozofických či právních přístupů, ale vymezit základní východiska právního postavení embrya a plodu v českém trestním a občanském právu, a to se zaměřením na rozsah a specifika jeho právní ochrany.
Vedeckým zámerom predkladaného príspevku je prostredníctvom historickej, analytickej, komparatívnej a indukčnej metódy odlíšenie klasického žoldnierstva, ako ho definuje medzinárodné právo, od pôsobenie tzv. súkromných vojenských a bezpečnostných spoločností (private military and security companies – PMSC). Tie sa vo forme obchodných spoločností objavujú v rôznych oblastiach medzinárodného krízového manažmentu a tvoria v súčasnosti nezanedbateľný komponent ozbrojenej prítomnosti
v jednotlivých konfliktoch. Sú tiež pomerne výnosným predmetom „nadnárodného“ podnikania s pomerne nejasne stanovenými pravidlami, do ktorých značne zasahuje aj medzinárodné právo ozbrojeného konfliktu (medzinárodné humanitárne právo). V predmetnom príspevku sa snažíme zaujať stanovisko aj k tzv. hard a soft law iniciatívam, ktorých cieľom je potlačiť proliferáciu týchto spoločnosti, (resp. ich vznik a pôsobenie regulovať) a sformulovať závery de lege ferenda v súvislosti s participačným procesom Slovenskej republiky na Dokumente z Montreaux. and This paper wants to, by using historical, analytical, comparative and inductive methods, distinguish typical mercenarism as defined by the international law from the so-called private military and security companies (PMSC), which appear in the form of business corporations in various areas of international crisis management and currently represent a significant component of an
armed presence in the present conflicts and quite profitable subject of “transnational” business with rather vaguely defined rules which are greatly affected by the International law of armed conflict (International humanitarian law). The paper is trying to take a position on the so-called hard and soft law initiatives which seek to suppress the proliferation of these companies (i.e. the creation and regulation) and to formulate conclusions de lege ferenda in connection with the participation process of the Slovak Republic in the Montreaux Document.