Studie se zabývá formováním konkrétní expertní kultury, která hrála významnou úlohu v procesu utváření institucí a mechanismů vládnutí v Československu v padesátých letech dvacátého století. Autor zkoumá, jak českoslovenští právní vědci zasahovali do procesu ''budování socialismu''. V úvodní části textu se věnuje vývoji institucionálního zázemí právní vědy ve struktuře Československé akademie věd (ČSAV). Na příkladu Ústavu státu a práva ČSAV ukazuje, jak vznikaly společenskovědní instituce, které měly odpovídat nárokům nové socialistické vědy, a současně dokládá vzrůstající význam expertního vědění pro státněsocialistické vládnutí. Ve druhé části článku se věnuje diskusi o "československé revoluci" a ''lidové demokracii'', přičemž dává nahlédnout do teoretického zázemí socialistické vědy o státu a právu. Několik let trvající polemika ukázala, že jednou z oblastí sporu byla otázka možností přizpůsobení marxisticko-leninské teorie československým podmínkám a československé historické zkušenosti. Z diskuse také vyplynulo, že nejdůležitější formou socialistického vládnutí byl pro diskutující teoretiky socialistický stát jako institucionální výsledek revolučních proměn a nezpochybnitelný organizační rámec lidové demokracie. Závěrečná část článku představuje právní vědce jako experty a zkoumá jejich podíl na vzniku takzvané socialistické ústavy z roku 1960., This article is concerned with the formataion of the culture of experts, wich played an important role in the process of shaping institutions and mechanisms of government in Czechoslovakia in the 1950s. The author explores how Czechoslovak legal theorists continuously intervened in the process of ''building Socialism''. He begins by considering the development of the institutional basis of jurisprudence in the structure of the Czechoslovak Academy of Sciences. Using the example of the Institute of State and Law at the Academy, he demonstrates how social-science institutions were created to meet the demands of new, socialist scholarship, and also to demonstrate the growing importance that expert knowledge had for State Socialist government. In the second part of the article, he considers debates about the ''Czechoslovak revolution'' and ''people democracy'' providing insight on the theoretical basis of Socialist scholarship on the State and law. The debates, which lasted several years, demonstrate that a key area of disagreement was the question of adapting Marxist-Leninist theory to Czechoslovak conditions and Czechoslovak historical experience. It was also clear from the debates that the most important form of Socialist government was, in the theorists´ view, the Socialist State as an institutional consequence of revolutionary transformation and the indubitable organizational framework of people´s democracy. The last part discusses legal theorists as experts and considers their role in the framing of the ''Socialist Constitution'' of 1960., Vítězslav Sommer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Jurisprudence není jenom bádáním o právu, izolovaným od všeho ostatního poznání. Jestliže chceme porozumět historickému vývoji jurisprudence, potřebujeme vzít v úvahu širší perspektivu, která zahrne i vývoj fundamentálních názorů v oblasti náboženství, metafyziky, svobodné vůle a metaetiky. Tento text se věnuje výkladu hlavních prvků tzv. naturalistického projektu v jurisprudenci. Můžeme si pak všimnout například skutečnosti, že právní myšlení některých autorů (typicky Olivera W. Holmese) bylo ovlivněné ateismem, materialismem, determinismem, etickým subjektivismem, utilitarismem a sociálním darwinismem. Taková kombinace názorů sice může být dobrou obranou proti manipulativní argumentaci „falešnou metafyzikou“, ale také může sklouznout ke světonázoru, ve kterém je nakonec každá argumentace jenom metodou psychologického ovlivňování druhých lidí, tedy zase jen manipulací. and The jurisprudence is not only legal research, isolated from any other knowledge. If we want to understand to the historical development of jurisprudence, we need to take into consideration a broader perspective, included the development of fundamental beliefs about religion, metaphysics,
free will and metaethics. This essay sets out the main elements of naturalistic project in jurisprudence. We can also find that legal thinking od some authors (e.g.Oliver W.Holmes) had been influenced by atheism, materialism, determinism, ethical subjectivism and social darwinism. Such combination of beliefs may be good defense against manipulative argumentation by “false metaphysics”, but it may also lapse into a world-picture, where all argumentation is only a method for psychological influencing people, in other words, only manipulation.