Článek zkoumá výchozí předpoklad narativní psychologie týkající se narativní strukturace lidské zkušenosti společně s předpokladem kognitivní lingvistiky a kognitivní psychologie, podle kterých je lidská zkušenost metaforicky strukturována. Východiskem tohoto zkoumání je jednak hermeneutický přístup Paula Ricoeura, který podřazuje metaforu a vyprávění pod společný pojem „sémantická inovace“, a jednak pojetí Jeroma Brunera, podle kterého by se psychologie měla zaměřit na „procesy utváření významu“. Z hlediska narativní psychologie je pojednáno o mimetickém vztahu mezi zkušenosti (životem) a vyprávěním. Oboustrannost narativní mimése je interpretována z hlediska Ricoeurova pojetí vyprávění. V návaznosti na Ricoeurovu teorii metafory je pojednáno o imaginativním aktu „vidění jako“. Je ukázáno, že z hlediska Ricoeurova pojetí je možné porozumět reflexivní povaze narativní imaginace.
Cílem výzkumu bylo zjistit, zda existují rozdíly v úrovni kreativní imaginace mezi osobami s poruchami příjmu potravy a porovnávací (neklinickou) skupinou. Dalším cílem bylo vyuţít škály Creative Imagination Scale (CIS) jako měřítka sugestibility/hypnability, které byly dány do kontextu s kognitivním stylem závislost – nezávislost na poli. Dále byl výzkum zaměřen na rozdíly v míře závislosti na poli mezi osobami s poruchami příjmu potravy a porovnávací skupinou. Do studie bylo vybráno 46 dívek a ţen s jednou z diagnóz ze spektra poruch příjmu potravy ve věku 14 – 48 let a 46 dívek a ţen z neklinické populace ve věku 16 – 33 let. Ke zjištění úrovně kreativní imaginace byla pouţita škála CIS a závislost – nezávislost na poli byla určována pomocí testu Group Embedded Figures Test (GEFT). Jako externí kritérium odlišení pacientek s poruchami příjmu potravy od porovnávací skupiny byl administrován Eating Attitude Test (EAT-26) a pro zmapování problematiky body image byl vyuţit Test siluet postav dle Stunkarda. Bylo zjištěno, ţe neexistují prokazatelné rozdíly v úrovni kreativní imaginace mezi osobami s poruchami příjmu potravy a porovnávací (neklinickou) skupinou. Dále bylo prokázáno, ţe osoby s poruchami příjmu potravy jsou signifikantně více závislé na poli neţ porovnávací skupina (p < 0,01) a byla také nalezena větší závislost na poli u osob s neadekvátním body image. and The research target was to find out whether there are some differences in the level of creative imagination among patients with eating disorders and a comparison (non-clinical) group. Another aim was to use the Creative Imagination Scale (CIS) as a measure for suggestibility/hypnotic susceptibility which were put in the context of cognitive style field dependence – independence. There are some hypotheses tested which concern differences in the field dependence between patients with eating disorders and the comparison group. Research was attended by 46 girls and women with eating disorder diagnoses at the age between 14 - 48 years and 46 girls and women from non-clinical population at the age between 16 - 33 years. We used CIS to examine the level of creative imagination and Group Embedded Figures Test (GEFT) to identify field dependence – independence. Eating Attitude Test (EAT-26) was presented to distinguish between patients with eating disorders and the comparison group and the body image issues have been recovered by Stunkard silhouette test. The results reflect that there are no demonstrable differences in the level of creative imagination between the group with eating disorders and the comparison (non-clinical) group. It was found that people with eating disorders are significantly more field dependent than the comparison group (p < 0,01) and it was also found that there is a greater field dependence of people with inadequate body image.