The authors discuss three graphittonkeramik vessels from the stronghold at Ostróg in Racibórz (Silesia), which show diverse utilitarian qualities in terms of sizes, capacities and diverse wall thicknesses. All were produced in a style characteristic of 12th – 13th century North Moravian pottery. The examinations included physico-chemical analyses to determine the mineralogical and chemical composition of the ceramic masses, the temperatures of burning-out and the water permeability of the ceramic products. The aims were to determine the degree of homogeneity among the vessels in respect of ceramic mass competition and production techniques, and to compare the analysed features to those of other Silesian and Moravian products examined previously. The results obtained support the hypothesis of the local production of graphittonkeramik in the Racibórz area. The investigations did not reveal any special qualities in the graphite that would have improved the quality of the products. The authors believe that the admixture of graphite schist facilitated the preparation of the ceramic mass and working on a jolley. The exceptional softness of graphite and its grain slide characteristics were thus beneficial. and Na fragmentech tří grafitových nádob z raně středověkého hradu Ostróg v Ratiboři autoři prezentují rozdílné užitné vlastnosti, určené tloušťkou stěn, velikostí a obsahem nádob. Exempláře morfologicky odpovídají severomoravské keramice z 12.–13. století. Chemicko-fyzikální analýzy stanovily chemické a mineralogické složení hrnčířské masy i teplotu výpalu a nasákavost vodou. Cílem analýz bylo určení shod a rozdílů ve složení hrnčířské masy a výrobní technologie a porovnání těchto vlastností s dříve zkoumanými nádobami ze Slezska a Moravy. Získané výsledky svědčí o lokální produkci grafitové keramiky v regionu Ratiboře. Nebylo zjištěno, že by použití grafitu podstatně zvyšovalo jakost výrobků. Autoři se kloní k názoru, že grafitová příměs sloužila především k usnadnění práce s hrnčířskou masou při její přípravě a ve fázi vytáčení. Využívána při tom byla výjimečná měkkost grafitu a jeho charakteristická klouzavost.