Ve vybraných městských lokalitách v ČR byl dlouhodobě monitorován vývoj hluku. Časové řady byly zkoumány metodou lineárního regresního modelu. V období 1994–2006 došlo ke statisticky významnému vývoji hluku (vyjádřeného pomocí hlukového ukazatele pro den-večer-noc Ldvn) v necelé polovině ze 40 monitorovaných lokalit. V 10 z nich se jednalo o pokles a v 7 z nich o nárůst Ldvn. Změny v jednotlivých lokalitách se pohybovaly v rozpětí od mínus 4 dB/10 let (pokles) do plus 5,5 dB/10 let (růst). V období 2009–2011 bylo hodnoceno 15 lokalit, ke změně dříve zjištěných trendů vývoje došlo ve dvou z nich. Za celé časové období 1994–2011 došlo k meziroční změně hluku o více než 4 dB ve třech případech. Při celkovém hodnocení všech monitorovaných lokalit za celé časové období nebyl zjištěn významný rostoucí ani klesající trend vývoje hlučnosti. Zjišťované změny jsou charakteristické pro městské dlouhodobě obydlené lokality ležící uvnitř zástavby, nelze je celostátně zobecňovat na lokality jiného charakteru. Zhodnocení dlouhodobého monitorování hluku ukazuje, že toto monitorování umožňuje nejen zachycení lokálních změn hlučnosti, ale též celkové hodnocení trendu vývoje., Noise values in selected urban localities in the Czech Republic were subjected to long-term monitoring. Time sequences were analysed by linear regression. A statistically significant development in noise values (expressed by noise indicator Lden) was detected in almost one half of 40 monitored sites during 1994–2006. Lden was decreased in 10 instances and elevated in 7 instances. Changes in the various localities ranged from minus 4 dB/10 years (decrease) to plus 5.5 dB/10 years (increase). A total of 15 localities were evaluated in the 2009–2011 period; changes in trends previously detected were found in two cases. Over the whole monitoring period 1994–2011 an inter-annual change of over 4 dB was registered in three cases. An overall evaluation of all monitored localities for the whole monitoring period did not reveal any significantly increasing or decreasing noise trends. The detected changes are characteristic of urban long-term residential and built-up areas and cannot be generalized to other types of locality. Evaluation of the long-term noise monitoring confirms that this monitoring allows not only identification of local changes in noise levels, but also an overall assessment of the trends., Zdeňka Vandasová, Ondřej Vencálek, Ondřej Dobisík, and Literatura
Rastúci vplyv expozície environmentálnemu hluku a jeho vplyv na zdravie, patrí k významným problémom súčasnej doby. Týka sa to predovšetkým obyvateľstva, žijúceho v mestských aglomeráciách s vysokou hladinou environmentálneho hluku. Príčinou tohto nežiaduceho javu je najmä narastajúca doprava a priemysel. Hladiny hluku narastajú nielen v niektorých typických pracovných prevádzkach, ale obťažujú ľudí už aj pri rekreácii, oddychu, či spoločenských aktivitách. Tento negatívny faktor životného prostredia sa odlišuje od iných škodlivín tým, že sa jeho hladiny stále zvyšujú a pôsobí na človeka neustále, teda aj v čase určenom na relaxáciu ako napríklad pri spánku. Z verejno-zdravotníckeho hľadiska je významné, že rušivé pôsobenie environmentálneho hluku sa prejavuje neskôr rastúcim rizikom chronických ochorení, ktoré majú priamu súvislosť s poruchami spánku a iných funkcií vo vegetatívnej, endokrinnej a regulačnej sfére. Cieľom tejto prehľadovej práce je zosumarizovať aktuálne poznatky o škodlivých sluchových a nesluchových účinkoch environmentálneho hluku, ktoré bude možné využiť pri kvantifikácií rizika ako aj pri plánovaní preventívnych opatrení., The growing impact of environmental noise exposure on health is a major problems of our times. It particularly concerns the urban population living in areas with high levels of environmental noise. Increased levels of traffic and industrial activity are the major causative factors of this phenomenon. Increased noise levels cause interpersonal problems not only in occcupational settings, but during recreation, leisure, and social activities. This negative environmental factor differs from others in specifically affecting sleep and relentlessly increasing. In terms of public health, the disturbing effects of environmental noise manifest in increased risk of chronic diseases dircetly associated with sleep disorders and other vegetative, endocrine and regulatory functions. The aim of this review is to summarize current knowledge about the harmful auditory and non-auditory effects of environmental noise, which can be used in the risk quantification and planning of preventive measures., Alexandra Filová, Martin Samohýl, Ľubica Argalášová, and Literatura