Využitie kombinovaného systému na báze pyrolýzy biomasy, resp. triedeného komunálneho odpadu, v kombinácii s čistením exhalátov za pomoci elektrického výboja, poskytuje zaujímavú možnosť znižovania skleníkotvorného CO2 a súčasne rozvoja niektorých foriem obnoviteľných zdrojov energie. Testovaný pilotný systém z hľadiska veľkosti zodpovedá približne potrebám bežne stavaných rodinných domov., Marcela Morvová., and Obsahuje bibliografii
Earth’s climate has experienced notable changes during the past 50-70 years when global surface temperature has risen by 0.8°C during the 20th century. This was a consequence of the rise in the concentration of biogenic gases (carbon dioxide, methane, nitrous oxide, chlorofluorocarbons, and ozone) in the atmosphere that contribute, along with water vapor, to the so-called ‘greenhouse effect’. Most of the emissions of greenhouse gases have been, and still are, the product of human activities, namely, the excessive use of fossil energy, deforestations in the humid tropics with associated poor land use-management, and wide-scale degradation of soils under crop cultivation and animal/pasture ecosystems. General Circulation Models predict that atmospheric CO2 concentration will probably reach 700 μmol(CO2) mol-1. This can result in rise of Earth’s temperature from 1.5 to over 5°C by the end of this century. This may instigate 0.60-1.0 m rise in sea level, with impacts on coastal lowlands across continents. Crop modeling predicts significant changes in agricultural ecosystems. The mid- and
high-latitude regions might reap the benefits of warming and CO2 fertilization effects via increasing total production and yield of C3 plants coupled with greater water-use efficiencies. The tropical/subtropical regions will probably suffer the worst impacts of global climate changes. These impacts include wide-scale socioeconomic changes, such as degradation and losses of natural resources, low agricultural production, and lower crop yields, increased risks of hunger, and above all waves of human migration and dislocation. Due to inherent cassava tolerance to heat, water stress, and poor soils, this crop is highly adaptable to warming climate. Such a trait should enhance its role in food security in the tropics and subtropics., M. A. El-Sharkawy., and Obsahuje bibliografii
Už v době konání konference v Haagu byla vyhlídka na globální oteplování stále více alarmující. I přes růst cen ropy, což byl z tohoto hlediska příznivý faktor, a očekávané zvýšení cen zemního plynu v blízké budoucnosti se nezdálo, že by existovaly náznaky reakce obdobné té, která nastala v roce 1973. I když úspory energie a rozvoj obnovitelných energetických zdrojů jsou jistě žádoucí, je každým dnem zjevnější, že tyto faktory nebudou stačit ani k zastavení, natož pak k snížení emisí skleníkových plynů. Je zřejmé, že jedinou cestou k tomu, aby průmyslové země dosáhly významného a rychlého snížení emisí těchto plynů, je obnovení rozvoje jaderné energetiky. Stačí jen poznamenat, že země jako Francie a Švédsko, které produkují svou energii bez spalování fosilních paliv, vytvářejí pouze poloviční množství oxidu uhličitého na jednotku spotřebované energie oproti Dánsku, jehož elektřina pochází téměř výhradně z uhelných a lignitových elektráren. Je tedy paradoxní, jestliže scénáře vývoje výroby energie, sestavované takovými institucemi, jako je Světová komise pro energii (WEC - World Energy Council), o obnovení rozvoje jaderné energie vážně neuvažují. Naopak, někeré země - jako např. Německo - se zabývají myšlenkou od jaderné energie ustoupit úplně. Je tomu tak proto, že hrozby s ní spojené jsou vnímány jako větší nebezpečí než ty, které jsou spojeny s globálním oteplováním. Je toto hledisko založeno na objektivních poznatcích, nebo je spíše iracionální? Chceme se zde pokusit tuto otázku prozkoumat, neboť budoucnost naší planety možná závisí na tom, jakou cestu zvolíme. Chceme se pokusit iniciovat takovouto reflexi tak nezaujatě, jak je to jen možné. Prvním krokem tedy musí být srovnávání rizik, která přinášejí jaderná energie na jedné straně a produkce skleníkových plynů, vznikajících spalováním fosilních paliv, na straně druhé. and H. Nifenecker, E. Huffer ; přeložil Pavel Svoboda.
Zástupci rodu Compsopogon (Rhodophyta) jsou tropické druhy řas. Ve střední Evropě se nacházejí v akváriích a v tocích, ovlivněných vypouštěním oteplených odpadních vod. Druh Compsopogon aeruginosus byl nalezen v rakouském přítoku řeky Dyje Pulkavě. Od prvního nálezu v roce 2007 se tato ruducha šířila i do řeky Dyje. V červnu 2012 byla nalezena ve Skryjském potoce, který přivádí odpadní vody z jaderné elektrárny Dukovany. Odpadní voda v době nálezu měla průměrnou roční teplotu 22,8°C, pH 8,5., The representatives of the genus Compsopogon (Rhodophyta) are basically tropical algae. In Central Europe, they are only found in aquaria and in water bodies affected by thermal effluents. The species Compsopogon aeruginosus was found in the Pulkau River (Austria), a tributary of the Thaya. After the first observation of this species in 2007, it also expanded to the Thaya. In June 2012 it was found in the Skryjský stream which is fed waste water from the Dukovany nuclear power station. At the time of this finding, the waste water had an annual average temperature of 22.8°C, pH 8.5., and Pavel Sedláček, Zdeňka Žáková, Hana Mlejnková.