Cílem tohoto článku je popsat a kriticky reflektovat tři hlavní teoretické přístupy, kterými je v současné psychologii konstruován lidský potenciál k učení; autoři tyto přístupy souhrnně označují jako teorie nadání, teorie přípravy a teorie motivace. Autoři se v článku zabývají tím, na jakých základech jsou jednotlivé přístupy vystavěny, tedy z jakého teoretického rámce vycházejí a jaké metody používají. Ukazují také, jak jednotlivé přístupy k lidskému potenciálu zobecňují své závěry, a jak na tomto základě doporučují odlišné vzdělávací praktiky a nabízejí odlišné interpretace situací, se kterými se lidé mohou setkávat v průběhu vzdělávání. Závěrem argumentují, že jednotlivé přístupy mohou být nahlíženy z perspektivy kritické psychologie jako různé diskurzy lidské přirozenosti, které vycházejí z rozdílných ideologických perspektiv a jejichž závěry mohou vést ke zvýhodňování, nebo naopak znevýhodňování různých skupin studentů a studentek., The main aim of the article is to introduce and critically reflect on three theoretical approaches representing three different psychological constructions of human potential to learn; we label them theories of giftedness, theories of preparation, and theories of motivation. The authors focus on the ways in which the approaches have been construed and explore their philosophical and methodological background. Furthermore, the authors show how the approaches generalize their conclusions and on this basis recommend various educational practices and provide different interpretations of situations emerging in the educational context. Finally, the authors discuss that the approaches are a part of various discourses of human nature influenced by different ideological perspectives. In this way, their conclusions may favor or discriminate against various groups of students., Jiří Mudrák, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek seznamuje čtenáře s tématem sociální opory a shrnuje uskutečněné výzkumy v této oblasti v České republice a na Slovensku. Dále poukazuje na mimořádně širokou paletu možností další vědecké činnosti tím, že stručně uvádí do problematiky nadaných, dvakrát výjimečných a školsky podvýkonných dětí. To vše s přehledem literatury, která by měla zájemce o dané jevy dovést k hlubšímu poznání. and The paper acquaints the reader with the subject of social support and summarizes research in this field in the Czech Republic and Slovakia. Introducing the issues of gifted, twice-exceptional and underachieved children, the paper also points at the broad range of research possibilities in future. There is also a list of literature related to given phenomena.
Studie přináší první empirické zkušenosti s diagnostickým užitím české adaptace mezinárodní metody s názvem Woodcock-Johnson International Edition (WJ IE COG, Ruef, Furman, Muñoz-Sandoval, 2006b). Jedná se o první standardizovanou kognitivní baterii u nás, která přejala Cattellův-Hornův-Carrollův nový, mezinárodně uznávaný hierarchický model kognitivních schopností. Metoda byla aplikována na výběrový soubor (N = 118) mimořádně rozumově nadaných jedinců s dyslexií a bez tohoto handicapu. Autoři poukazují na některé důležité poznatky, které se týkají zejména otázek stanovení vhodného kritéria pro identifikaci nadání u skupiny nadaných žáků a studentů s dyslexií. Ukazuje, že v případě této skupiny jedinců není možné odvodit kritérium nadání pouze od globálního IQ, ale je nutné analyzovat i širší faktory schopností, případně samotné schopnosti, které metoda měří. Diagnostickou pozornost je třeba věnovat prvořadě faktoru myšlení a verbálnímu faktoru. Výkon v tzv. faktoru kognitivní efektivnosti je pravděpodobně významně negativně ovlivněn poruchou učení. Studie se rovněž pokouší porovnat dosažený profil výkonu v dané metodě u sledovaných skupin nadaných probandů s profilem výkonu rozumově nadaných studentů získaných administrací obsáhlejší americké verze testu, jenž byl nedávno publikován.