This study presents the recommended documentation methodology in archaeological practice, heritage conservation and other fields relating to historical and cultural heritage. It tests various methods of digital documentation, in terms of their accuracy, time required, technology operator requirements, etc. It formulates rules for the creation of 3D models using multi-image photogrammetry, as the most effective method of digital documentation in archaeological practice. It presents a series of criteria to compare this method with other digital documentation procedures used in archaeological situations, at heritage sites and on artefacts. The recommended methodology was developed based on experience from research at the Great Moravian hillfort of Mikulčice-Valy and has been verified at a number of other sites.
Činorodý zemědělec, který se denně pohybuje na poli a v lese, přesně ví, jaké druhy kamení se válejí v okolí jeho domku. Zkušenost generací mu napověděla, z čeho je vhodné stavět zídku, z čeho základ domu, jaká hlína byla dobrá na vymazání trámů na povalu nebo kachlů v kamnech a z čeho se pálily cihly a vápno. V lomu za vsí, odkud pochází kámen na podezdívku a který byl zatopen vodou po průvalu, se jako dítě koupal. Současné městské prostředí, které koncentruje stále větší počet obyvatel, takovou přímou zkušenost se skalami, kameny a půdou odepřelo již několikáté generaci lidí, která vnímá umělé prostředí s dominanntním asfaltem a betonem. Ojediněle použitý přírodní dekorační kámen ve formě plastiky či obkladu na zdi je už dovezený, nemá svůj přirozený tvar a postrádá kontinuitu svého geologického okolí in situ, tedy na místě svého vzniku. and Veronika Štědrá.