Sochařská výzdoba na zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Levé krajní schodiště v pohledu od zámku, první plastika vlevo nahoře: stojící putto, za ním na zemi stojí nádoba s ohněm., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, s. 123-124.
Pískovcová plastika muže, stojí na hořící hranici, u pravé nohy orel, v pravé ruce drží plameny, v levici draka (?)., Blažíček 1976#, 36, 111., and Alegorie ohně ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země. Muž patrně představuje Prométhea.
Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
Alegorie čtyř ročních dob obklopuje na stropě sálu centrální motiv s Jupiterem a Juno. Dívka s nádobou plnou květů a trsem květin v levé ruce - Jaro, dívka s věncem plodů a obilných klasů na hlavě a rohem hojnosti v rukách - Léto, vousatý muž s miskou, hroznem vína a věncem z vinné révy na hlavě - Podzim, vousatý muž sedí u nádoby s hořícím ohněm, pravou ruku ohřívá nad plameny, v levé ruce drží polínka., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Pískovcová socha (v. 176 cm): žena s pláštěm přes rameno stojí v pravé ruce nádobu, z níž šlahají plameny, v nichž má levou ruku. Pravá noha v plamenech, z nichž vykukuje zvířecí hlava., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.
Kresba perem (425 x 328 mm). Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy., Preiss 1979#, 52, č. k. 78., and Kresba (značeno V), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů. Ženská postva v tomto případě není obvyklá v zobrazení tohoto tématu, kdy byl Herkules přijat Jupiterem mezi olympská božstva. Preiss ji definuje jako Hébé, ale mohla by být spíše alegorickou postavou vítězství nad smrtí (palmová ratolest v levé ruce ženské alegorické postavy).
Kresba na papíře, zlaceno (85 x 135 mm). Figurální scéna ve vojenském táboře, výjev se odehrává před otevřeným stanem, kde sedí u kulatého stolku s měšci a mincemi Porsena. Proti němu truhla a na podstavci nádoba s ohněm, u ní stojí Mucius Scaevola, v levé ruce kterou vkládá do plamenů drží meč. Kolem vojáci ve zbroji, v průhledu vojenské ležení., Volrábová 2007#, 78-79., and Původně byla kresba určena jako knižní ilustrace, dílo českého mistra ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o oblíbený renesanční a barokní námět, jeden z příkladů římských ctností, příklad statečnosti a trpělivosti. Autor kresbu údajně kopíroval z grafické předlohy (Johann Ludwig Gottfried, Matthaeus Merian: Historische Chronica, oder, Beschreibung der führnemsten Geschichten so sich von Anfang der Welt bisz auff vnsere Zeitten zugetragen : nach Ausztheylung der vier Monarcheyen ... [Franckfurt?] : getruckt bey Caspar Röteln, první vyd. 1630-1634).
Dvě pískovcová sochy žen v antikizujícím oděvu leží na na šikmé ploché podložce. Oheň (v. 148 cm): na pravém boku, opírá se o předloktí, v levé ruce drží nádobu s ohněm. Vzduch (v. 154 cm): na levém boku, levicí se opírá o dětskou hlavu, pravá ruka přidržuje oděv, na hlavě rouška., Denkstein 1958#, 152, č. k. 173, obr. 165, 166., and Socha byla původně na atice paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze (Staré Město čp. 606-12).