Olejová tempera na plátně (7, 5 x 13 m): Prométheus přinášející lidstvu oheň. Hélios, Hory, alegorické postavy věd, které byly v té době na univerzitě zastoupeny. Uprostřed Prométheus s hořící pochodní. and Samek 1994, 156.
Budova Akademie (Hochschule für Bildende Künste Dresden) zdobena alegorickými sochami. V kruhovém medailonu and Die Zwickelfiguren des Mittelteils und die Medaillons über den seitlichen Bogendurchgängen zeigen, welche Wirkung Kunst haben kann: Im linken Medaillon ist Prometheus zu erkennen, wie er aus Ton und Erde einen Menschen knetet und wie Athena diesem eine Seele gibt und Leben einflößt, rechts im Medaillon sehen wir den Bildhauer Pygmalion, der sich unsterblich in eine von ihm selbst geschaffene Statue verliebt hatte und dessen Qualen aber schlagartig ein Ende finden, als Aphrodite ihn erhört (eine echte Künstlerversteherin!) und die Statue lebendig werden und vom Sockel steigen lässt ...
Pod bronzovou bustou Karla Havlíčka kamenné sousoší na soklu: sedící nahá mužská postava s rukama připoutanýma ke skále, vedle jejího levého boku orel. and Poche 1982#, s. 598.
Pískovcová plastika muže, stojí na hořící hranici, u pravé nohy orel, v pravé ruce drží plameny, v levici draka (?)., Blažíček 1976#, 36, 111., and Alegorie ohně ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země. Muž patrně představuje Prométhea.
Kresba (13, 9 x 8, 5 cm): nahý Prometheus leží na zádech, s hlavou dolů, na skále přikovaný řetězy za ruce i nohy, zprava přilétá orel, nalevo je stočený had. and Příběh o Prométheovi byl poprvé zachycen v Hésiodově básni "Zrození bohů/ Theogonia" (c. 700 př. Kr.). V řecké tragédii 5. století př. Kr. "Upoutaný Prometheus" připisované Aischylovi je Prométheus poprvé prezentován jako dobrodinec lidstva, za což byl potrestán tyranským Diem. Renesanční umělci, pokud víme, antická zobrazení Prométheova mučení neznali, ale našli inspiraci v erotickém románu O Leukippě a Kleitiofóntovi od Achillea Tatia, kde je podrobně popsán nedochovaný helénistický obraz, který namaloval řecký malíř Euanthés. Prométheova muka byla podle líčení Achillea Tatia často zobrazováno na emblémech, ale nebyl v nich nikdy zobrazen hlavou dolů. Tento obrazový typ, který použil Vianen, byl zjevně vytvořen Titianem na nedochovaném obraze Prométheova mučení z let 1549-1550, který známe z rytiny Cornelise Corta z roku 1566. Na Titianově obraze byla v popředí zobrazena hořící pochodeň, jež definovala Prométhea jako kulturního hrdinu, což byl patrně také význam Vianenovy kresby. Na to, že se Vianen inspiroval rytinou Cornelise Corta, ukazuje had napravo od Prométhea, který se sem dostal z báje o Tityovi. Tento obr byl rovněž odsouzen k tomu, aby mu užírali játra buď supi nebo had (Hyginus, Báje/Fabulae 55).
Skiza - Upoutaný Prométeus s orlem a putti, příprava na výzdobu reliéfní architektury - trojúhelníkové kompozice- štíty., Kotalík 1982#, s. 109; Blažíček, Preiss 1980#, s. 42-43., and Prometheus s orlem - v období baroka alegorie potrestané pýchy a vzpurnosti, v klasicismu již jako hrdina, který se obětoval pro lidstvo.
Sousoší z pálené hlíny (v. 42 cm). Figura nahého muže připoutaného ke skále, orel mu klove vnitřnosti., Preiss 1979#, 58, č. k. 112., and Modelletto k cínové plastice (signované dílo: J. HAGENAVER INV. ET FEC. 1759, Vídeň).