Objectives. This study aims to expand previous research findings by focusing on the mechanism of the frustration and satisfaction of basic psy-chological needs that links parental psychologi-cal control and autonomy support to the drive for thinness as an indicator of disordered eating among early adolescent boys and girls in Slo-vakia. Participants and setting. 443 pupils (47.6% girls) reported on the explored variables in a cross-sectional data collection. Hypotheses. The drive for thinness was hypoth-esised to be (1) negatively associated with the satisfaction of basic psychological needs and (2) positively associated with the frustration of basic psychological needs. Autonomy support from the mother (3) and father (4) was hypoth-esised to be positively related to basic psycho-logical needs satisfaction. Psychological control from the mother (5) and father (6) was hypothe-sised to be positively linked to basic psychologi-cal needs frustration. Autonomy support from the mother (7) and father (8) and psychological control from the mother (9) and father (10) were also hypothesised to be indirectly associated with the drive for thinness. Statistical analysis. Structural equation model-ling was carried out and the model was found to be statistically equivalent for boys and girls.Results. The psychological control from the mother was significantly associated with the frustration of basic psychological needs, which was subsequently associated with the drive for thinness. Autonomy support from the mother and father significantly positively explained the satisfaction of basic psychological needs. Limitations. The mediation model was tested using a cross-sectional design. However, the temporal ordering of the examined variables is clear. Furthermore, while the used measures are standardized and widely used abroad, their vali-dation in the population of Slovak adolescents is needed. Other inaccuracies could have been caused by the exclusion of the part of the sample from the analyses and the self-reporting nature of the data. and Cieľ.Táto štúdia presahuje zistenia predošlých výskumov zameraním sa na mechanizmus frustrácie a naplnenia základných psychologic-kých potrieb, ktorý spája rodičovskú psycholo-gickú kontrolu a podporu autonómie s túžbou po štíhlosti, ktorá je indikátorom dysfunkčného stravovania u chlapcov a dievčat v ranej adoles-cencii.Súbor a výskumný dizajn. 443 žiakov (47,6 % dievčatá) zo Slovenska poskytlo informácie ohľadne skúmaných premenných pomocou prierezového zberu dát. Hypotézy. Na základe aktuálneho stavu poznania autori predpokladali, že túžba po štíhlosti bude (1) negatívne asociovaná s naplnením zák-ladných psychologických potrieb a (2) pozitívne asociovaná s frustráciou základných psycholo-gických potrieb. Ďalej predpokladali, že podpo-ra autonómie (3) zo strany matky a (4) otca bude pozitívne asociovaná s naplnením základných psychologických potrieb. Tiež sa predpoklada-lo, že psychologická kontrola (5) matky a (6) otca bude pozitívne asociovaná s frustráciou zá-kladných psychologických potrieb. Napokon sa očakávalo, že podpora autonómie (7) zo strany matky a (8) otca a psychologická kontrola (9) zo strany matky a (10) otca budú v nepriamom vzťahu s túžbou po štíhlosti. Štatistické analýzy. Bolo realizované modelova-nie pomocou štrukturálnych rovníc a model bol štatisticky ekvivalentný pre chlapcov aj dievča-tá. Výsledky. Psychologická kontrola matky bola signifikantne asociovaná s frustráciou základ-ných psychologických potrieb, ktorá bola ná-sledne asociovaná s túžbou po štíhlosti. Podpora autonómie zo strany matky aj otca vysvetľovala naplnenie základných psychologických potrieb.Limity. Po prvé, mediačný model bol testovaný použitím prierezového dizajnu. Avšak časové usporiadanie skúmaných premenných je zrejmé. Po druhé, hoci sú používané metodiky štandar-dizované a široko používané v zahraničí, je po-trebná ich validácia aj v populácii slovenských adolescentov. Napokon nepresnosti mohli byť spôsobené aj vylúčením časti vzorky z analýz a seba posudzujúcim charakterom údajov.
a1_Cíle. Studie se zabývá vztahem mezi morálními a sociálními normami vztahujícími se k nečestnému chování, četností výskytu školního podvádění a způsoby, jimiž žáci toto své chování omlouvají. Soubor. Soubor zahrnoval 438 žáků osmých a devátých tříd ze šesti základních škol v jižních Čechách. Respondenti byli dotazováni, jak často se ve škole chovali způsobem, jenž se dá vnímat jako podvádění, na míru jejich souhlasu s normami vztahujícími se k podvádění stejně jako k čestnému jednání, a na akceptaci různých důvodů omlouvajících školní podvádění. Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: 1. teoretické koncepty „morálního vyvázání se“ i „neutralizace“ reflektují obdobný kognitivní proces racionalizace vlastního nečestného jednání; 2. omluvy na kognitivní úrovni pomáhají žákovi zvládat rozpor mezi normativně požadovaným chováním a jeho skutečným chováním. Statistická analýza. K ověření hypotéz byla použita faktorová analýza a strukturní modelování. Výsledky. V případě školního podvádění mají žáci odlišný postoj k opisování a ke klamání., a2_ Z hlediska teorie domén, kdy domény představují oblasti různého uvažování nad situacemi, spadá opisování žáků do konvenční domény, zatímco klamání spíše do morální domény uvažování. Empiricky bylo potvrzeno, že ve vztahu k omlouvání školního podvádění reflektují morální vyvázání se i neutralizace obdobný kognitivní proces, který může být označený jako morální neutralizace. Žáci navíc používali morální neutralizaci ke zvládání případného rozporu mezi tím, jak „by se měli chovat“, a tím, jak „se chovají ve skutečnosti“, jenom ve vztahu ke klamání, tj. morální doméně. Žáci neměli potřebu morálně neutralizovat opisování. Morální normy neovlivňovaly četnost podvádění a klamání přímo, ale jenom nepřímo, přes morální neutralizaci. Schvalování školního podvádění (opisování i klamání) bylo silnějším prediktorem jeho četnosti, než souhlas s morálními normami požadujícími čestné jednání. Shoda navrhovaných modelů s naměřenými daty byla dobrá. Omezení studie. Studie je omezena na věkovou skupinou starších žáků (12–16 let) a typ školy, pro kterou byly dotazníky morální neutralizace i typů podvádění vytvořeny, jakož i ochotou žáků pravdivě vypovídat o svém nečestném chování (self-report)., b1_ Objectives. The study deals with the relationship between moral and social norms related to dishonest behavior, frequency of cheating, and the ways in which pupils make excuses for the scholastic cheating. Subjects and methods. Survey among early adolescents (N = 438) was focused on determining the frequency of scholastic cheating, on the degree of acceptance of the standards relating to cheating, the moral standards requesting honest behavior, and the acceptance of different reasons for the self-justification of scholastic cheating. Hypotheses. The following hypotheses were tested: 1) the theoretical concepts of “moral disengagement” and “neutralization” in relation to justifying scholastic cheating reflect similar cognitive process; 2) justifying on the cognitive level helps students to cope with the discrepancy between the desired normative behavior and their actual behavior. Statistical analyses. Factor analysis and structural modeling were used to verify this hypothesis. Results. It was confirmed that, in terms of scholastic cheating, students have a different attitude towards copying answers and lying., b2_ According to the Moral domain theory (domains represent areas of different thinking about situations) pupil’s copying of answers falls in the conventional domain, while lying belongs to the moral domain. Our study gave empirical evidence about the overlap between moral disengagement and the neutralization techniques linked to scholastic cheating justification. Moreover the structural models confirmed that moral neutralization is a mechanism to help the student manage a discrepancy between how “I should behave” and how “I actually behave” only in relation to laying, i.e. moral domain. The copying of answers is probably not clearly classified by pupils themselves as conduct endangering their positive self-portrait, so they have no reason to selfjustify it. Moral norms influenced the frequency of individual cheating only indirectly through the mediation of neutralization. The approval of cheating was a stronger predictor of cheating frequency than the agreement with moral standards requesting honest behavior. Study limitation. The study is limited to early adolescents (12–16 ages) and the type of school for which the moral neutralization and the scholastic cheating questionnaires were created, and also linmited by self-reported method of data collection., Jana Vrbová., and Obsahuje seznam literatury