Cílem studie bylo ověření kvality českého překladu Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke’s Cognitive Examination, ACE). ACE je neuropsychologickou screeningovou testovou baterií, která slouží k zachycení demence a napomáhá k odlišení mezi demencí při Alzheimerově nemoci a frontotemporální demencí. Výzkumný soubor byl tvořen 60 pacienty s diagnostikovanou pravděpodobnou demencí Alzheimerova typu dle DSM IV a NINCDS-ADRDA kritérií. Všichni pacienti prošli vstupním neurologickým, základními biochemickými a morfologickými vyšetřeními. Administrovány byly též psychologické testy a škály, včetně ACE. Nejvýraznější kognitivní deficity v ACE byly zaznamenány v subtestech paměti a verbální fluence. Statistickým zpracováním byla zjištěna dobrá senzitivita českého překladu ACE testu: cut-off skór 88 vykazoval 100 senzitivitu a cut-off skór 83 vykazoval 96 senzitivitu pro zachycení demence. Položková reliabilita testu, hodnocená pomocí Cronbachova koeficientu alfa, dosahovala hodnoty 0,8. Lze konstatovat, že český překlad Addenbrookského kognitivního testu se jeví nejen jako nový užitečný test pro zhodnocení kognitivních deficitů, ale je i dostatečně kvalitním a senzitivním testem pro zachycení demence.
Problematika demencí a přístupů k pacientům trpícím touto chorobou je vzhledem ke stárnutí populace v západní a střední Evropě stále aktuálnějším tématem. Demence je spojená s deficitem hlavně v kognitivní oblasti; tento fakt též přitahuje největší pozornost výzkumu. Na tuto oblast se specializuje zejména terapie zaměřená na orientaci pacienta v realitě, terapie zaměřená na zvýšení funkčnosti kognitivních schopností a též reminiscenční terapie. Přístupy zaměřené na chování usilují o korekci problémového chování a na vedení k soběstačnosti. Na emocionalitu je zaměřená terapie validace a rozeznávání. Rozvíjejí se též přístupy, které využívají aktivitu a různé druhy stimulace. Problematika přístupů k pacientům trpícím demencí musí však být i nadále předmětem hlubšího výzkumu.
Ongoing interest in brain ischemia research has provided data showing that ischemia may be involved in the pathogenesis of Alzheimer disease. Brain ischemia in the rat produces a stereotyped pattern of selectiv e neuronal degeneration, which mimics early Alzheimer disease pathology. The objective of this study was to further develop an d characterize cardiac arrest model in rats, which provides practical way to analyze Alzheimer- type neurodegeneration. Rats were made ischemic by cardiac arrest. Blood-brain barrier (BBB) insufficiency, accumulation of different parts of amyloid precursor protein (APP) and platelets inside and outside BBB vessels were investigated in ischemic brain up to 1-year survival. Isch emic brain tissue demonstrated haphazard BBB changes. Toxic fr agments of APP deposits were associated with the BBB vessels. Moreover our study revealed platelet aggregates in- and outside BBB vessels. Toxic parts of APP and platelet aggregates correlated very well with BBB permeability. Progressive injury of the ischemic brain parenchyma may be caused not only by a degeneration of neurons destroyed during ischemia but also by chronic damage in BBB. Chronic ischemic BBB insufficiency with accumulation of toxic components of APP in the brain tissue perivascular space, may gradually over a lifetime, progress to brain atrophy and to full blown Alzheimer-type pathology., M. Jabłoński., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The concept of dehumanization has received quite a lot of attention in recent decades. Its various forms have inconsistent conceptualization, but they also overlap to some extent. Researchers have argued that some groups are more vulnerable to dehumanization than others. One such group is people living with dementia. In this overview, a more comprehensive view of the dehumanization of this extremely vulnerable group by identifying three main attributes is presented. Dementia is a disease which does not have obvious physical signs and affects mainly people aged 65 and over. Therefore, stereotypes related to old age are likely to be activated first. Another attribute is patient status. In the health care and social care facilities, there is a relatively widespread type of communication that neglects individuality and contribute to the homogenization and objectification of all patients with the same diagnosis. The diagnosis of dementia is the last attribute. People with dementia have problems with social functioning that leads to social isolation. The authors argue that society has to play a key role in limiting the dehumanization of people living with dementia. The first step must be an appropriate approach to institutional care. One suitable approach is a patient-centered approach emphasizing a holistic approach to treatment and care based on the bio-psycho-social model of the disease. and Na koncept dehumanizácie sa v posledných dekádach upriamuje pomerne veľa pozornosti. Do centra záujmu sa dostávajú jej rôzne formy, ktoré majú často nejednotnú konceptualizáciu, ale do istej miery sa prekrývajú. Výskumníci sa zhodujú v tom, že niektoré skupiny sú náchylnejšie na dehumanizáciu ako iné. Takúto skupinu tvoria aj ľudia žijúci s demenciou. V tejto prehľadovej štúdii prinášame komplexnejší pohľad na možné spôsoby dehumanizácie tejto mimoriadne zraniteľnej skupiny prostredníctvom identifikovania troch hlavných atribútov. Keďže demencia je ochorenie, ktoré nemá zreteľné fyzické prejavy a postihuje najmä ľudí vo veku 65 a viac, ako prvé sa pravdepodobne aktivujú stereotypy, ktoré sa týkajú vysokého veku. Ďalším atribútom je status pacienta. V zdravotníckych a sociálnych zariadeniach je pomerne rozšírená forma komunikácie, ktorá zanedbáva individualitu a prispieva k homogenizácii a k objektivizácii všetkých pacientov s rovnakou diagnózou. Samotná diagnóza demencie je posledným atribútom. Sťažené sociálne fungovanie bráni udržaniu kontinuity osobnosti, čo má za následok sociálnu izoláciu. Z týchto dôvodov má spoločnosť kľúčovú úlohu v limitovaní dehumanizácie ľudí žijúcich s demenciou. Prvým krokom preto musí byť vhodný prístup v rámci inštitucionalizovanej starostlivosti. Jedným z vhodných prístupov je prístup zameraný na pacienta a holistický prístup k starostlivosti a liečeniu, vychádzajúci z bio-psycho-sociálneho modelu choroby.
Normal pressure hydrocephalus (NPH) is one of a few treatable conditions of cognitive decline affecting predominately elderly people. Treatment, commonly based on the ventriculoperitoneal shunt insertion, leads to a partial or complete correction of patient's state, although its effect does not unfortunately always last. The aim of our study was to observe the changes of homocysteine and selected steroids and neurosteroids and follow-up the patients with respect to the duration of the NPH-related dementia improvement. The cerebrospinal fluid and plasma levels of cortisol, cortisone, dehydroepiandrosterone (DHEA), 7α-hydroxy-DHEA, 7β-hydroxy-DHEA, 7-oxo-DHEA, 16α-hydroxy-DHEA (all LC-MS/MS), DHEA-sulphate (DHEAS) (radioimmunoassay) and homocysteine (gas chromatography) were determined in NPH-diagnosed subjects before, during and 6, 12 and 24 months after shunt insertion. The cognitive functions ameliorated after shunt insertion and remain improved within 2 years. Changes in cerebrospinal fluid DHEAS, DHEA and its ratio, cortisone/cortisol and 16α-hydroxy-DHEA and plasma DHEAS, 7β-hydroxy-DHEA, cortisone/cortisol and homocysteine were found. Mentioned changes may contribute to the clarification of NPH pathogenesis. Altered neurosteroids levels are possible indicators to be utilized in the follow-up of NPH subjects. Moreover, plasma homocysteine may serve as an early indicator of NPH-related dementia., L. Sosvorova, M. Mohapl, M. Hill, L. Starka, M. Bicikova, J. Vitku, R. Kanceva, J. Bestak, R. Hampl., and Obsahuje bibliografii
a1_Cíl. Autoři v článku shrnují nejrozšířenější postupy testování neuropsychologického konstruktu figurální fluence a představují základní východiska pro tvorbu Olomouckého testu figurální fluence. Soubor a design studie. Celkem bylo Olomouckým testem figurální fluence vyšetřeno 215 osob. U osob starších 60 let byl proveden screening syndromu demence metodami ACECZ a MMSE. Studie zahrnula tři soubory: 146 dobrovolníků neklinické populace bez známek kognitivního deficitu, 39 osob s rizikem kognitivního deficitu (pozitivní screening syndromu demence prostřednictvím MMSE a ACE-CZ) a 30 pacientů s prokázaným syndromem demence. Tyto soubory byly porovnány s ohledem na základní parametry Olomouckého testu figurální fluence., a2_Statistická analýza a výsledky. Chronologický věk u neklinické populace koreluje statisticky signifikantně negativně s celkovým výkonem v testu a s počtem perseverací, a statisticky významně pozitivně s počtem let vzdělávání. Mezi výkonem žen a mužů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Index celkového výkonu statisticky významně odlišuje výkon neklinické populace od populace rizikové a klinické. U osob starších 60 let existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi celkovým výkonem v testu a screeningovými testy na syndrom demence. Dílčí proměnné autoři diskutují s ohledem na potřeby klinické praxe. Limity studie. Mezi limity studie patří nenáhodný výběr motivované populace dobrovolníků a nevyrovnané zastoupení osob ve věkovém rozpětí 31–50 let vzhledem k počtu osob v dalších věkových skupinách., b1_Objectives. The authors try to summarize the most influential possibilities for testing the neuropsychological construct of figural fluency. Sample and setting. 215 persons were assessed by Olomouc test of figural fluency. Persons older than 60 years were screened for syndrome of dementia by methods ACE-CZ and MMSE. In the study, three samples were used: 146 volunteers of nonclinical population without evidence of cognitive deficit, 39 of those at risk of cognitive deficit (positive screening for sy. dementia through the MMSE and ACE-CZ) and 30 patients with proven sy. dementia. These samples were compared with respect to the basic parameters of the Olomouc figural fluency test., b2_Statistical analysis and results. It was found that chronological age in non-clinical population is statistically significantly negatively correlated with the overall performance of the test and the number of perseveration, and significantly positively with the number of years of education. Performance of women and men is not statistically different. Index of overall performance statistically significantly differentiates performance of non-clinical population and both clinical populations. Among persons aged over 60 years statistically significant positive correlation of overall performance in the test and screening tests for dementia syndrome was found. Partial variables are discussed syndrome the needs of clinical practice. Study limitations. Among limits of the study non-randomized selection of research population and unequal distribution of participants in the age range 31-50 years due to the number of persons in other age groups can be mentioned., Martin Lečbych., and Obsahuje seznam literatury