Scénotest je podnětnou projektivní metodou, která je využitelná v praxi diagnostické i terapeutické. Díky návratu této metody do českého psychodiagnostického prostředí vzniklo již několik prací, které se Scénotestu cíleně věnují. V tomto článku (a v online přílohách1) by měly být shrnuty alespoň základní dostupné informace o této metodě, která byla a je výsostnou metodou v rámci rakouské, německé či švýcarské psychologické vývojové diagnostiky a dětské psychoterapeutické praxe. Článek se zaměřuje především na hledisko formální analýzy Scénotestu a pokouší se poskytnout prakticky i výzkumně využitelné informace o této metodě. and The Scenotest is an inspirative projective technique which can be used in
psychotherapy and also in assessment (mainly in personality and social/relationship assessment in childhood). The article is aimed at summarizing basic information about this method – partly from literature (Ermert, 1997; Staabs, 2001 etc.), partly from the author’s research and work experience. The article describes the method, main functions of the Scenotest, possible ways of stage analysis, stage building processes, and provides a detailed description of formal and content analysis parameters or proceedings. Appendices to the article are available at http://down.hump.cz/scenotest.pdf.
a1_Cíl. Autoři v článku shrnují nejrozšířenější postupy testování neuropsychologického konstruktu figurální fluence a představují základní východiska pro tvorbu Olomouckého testu figurální fluence. Soubor a design studie. Celkem bylo Olomouckým testem figurální fluence vyšetřeno 215 osob. U osob starších 60 let byl proveden screening syndromu demence metodami ACECZ a MMSE. Studie zahrnula tři soubory: 146 dobrovolníků neklinické populace bez známek kognitivního deficitu, 39 osob s rizikem kognitivního deficitu (pozitivní screening syndromu demence prostřednictvím MMSE a ACE-CZ) a 30 pacientů s prokázaným syndromem demence. Tyto soubory byly porovnány s ohledem na základní parametry Olomouckého testu figurální fluence., a2_Statistická analýza a výsledky. Chronologický věk u neklinické populace koreluje statisticky signifikantně negativně s celkovým výkonem v testu a s počtem perseverací, a statisticky významně pozitivně s počtem let vzdělávání. Mezi výkonem žen a mužů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Index celkového výkonu statisticky významně odlišuje výkon neklinické populace od populace rizikové a klinické. U osob starších 60 let existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi celkovým výkonem v testu a screeningovými testy na syndrom demence. Dílčí proměnné autoři diskutují s ohledem na potřeby klinické praxe. Limity studie. Mezi limity studie patří nenáhodný výběr motivované populace dobrovolníků a nevyrovnané zastoupení osob ve věkovém rozpětí 31–50 let vzhledem k počtu osob v dalších věkových skupinách., b1_Objectives. The authors try to summarize the most influential possibilities for testing the neuropsychological construct of figural fluency. Sample and setting. 215 persons were assessed by Olomouc test of figural fluency. Persons older than 60 years were screened for syndrome of dementia by methods ACE-CZ and MMSE. In the study, three samples were used: 146 volunteers of nonclinical population without evidence of cognitive deficit, 39 of those at risk of cognitive deficit (positive screening for sy. dementia through the MMSE and ACE-CZ) and 30 patients with proven sy. dementia. These samples were compared with respect to the basic parameters of the Olomouc figural fluency test., b2_Statistical analysis and results. It was found that chronological age in non-clinical population is statistically significantly negatively correlated with the overall performance of the test and the number of perseveration, and significantly positively with the number of years of education. Performance of women and men is not statistically different. Index of overall performance statistically significantly differentiates performance of non-clinical population and both clinical populations. Among persons aged over 60 years statistically significant positive correlation of overall performance in the test and screening tests for dementia syndrome was found. Partial variables are discussed syndrome the needs of clinical practice. Study limitations. Among limits of the study non-randomized selection of research population and unequal distribution of participants in the age range 31-50 years due to the number of persons in other age groups can be mentioned., Martin Lečbych., and Obsahuje seznam literatury