U pacientů s Alzheimerovou nemocí (AN) se postupně zhoršuje soběstačnost v běžném životě, a tak vzrůstá závislost na pomoci druhé osoby - pečovatele. Pečovatelé 24 pacientů s AN vybrali z nabídky 34 různých aktivit denního života ty položky, které byly u jejich pacientů nejvíce zachované, nejvíce postižené a které nejvíce obtěžovaly pečovatele. Současně se u pacientů s AN měřila kognitivní výkonnost pomocí testu Mini-Mental State Examinati on (MMSE). Nejméně se choroba dotýkala základních aktivit, zatímco nejvíce postižená byla orientace v čase. Dezorientace v čase byla rovněž nejvíce obtěžující pro pečovatele pacientů s lehčí demencí (MMSE 18- 25), zatímco pečovatelům pacientů s těžším kognitivním deficitem (MMSE 0- 17) vadila zejména narušená komunikace. Tyto poznatky moho u být využitelné pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci, při sociální péči o pacienty a k většímu porozumění problémům pečovatelů., In patients with Alzheimer's disease (AD) the ability to perform activities of daily living (ADL) deteriorates causing them to become increasingly dependent on their caregivers. 24 caregivers of patients with AD were given a questionnaire on 34 ADL with the task of stating which activities are the most preserved and the most impaired in their patients. They also identified which activity?s impairment was the biggest source of burden for caregivers themselves. The global cognitive performance of AD patients was measured using the Mini-Mental State Examination (MMSE). The least impact of the disease was seen in basic ADL, while orientation in time was most affected. Impaired orientation in time was found the most troublesome by the caregivers of patients with milder dementia (MMSE 18-25), while caregivers of patients with more pronounced dementia suffered predominantly from impaired communication. These findings can be useful for the diagnosis of Alzheimer?s disease, in social care for patients and provide a better understanding of caregivers' burden., Pavel Martínek, Aleš Bartoš, and Lit.: 13
Cílem studie bylo ověření kvality českého překladu Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke’s Cognitive Examination, ACE). ACE je neuropsychologickou screeningovou testovou baterií, která slouží k zachycení demence a napomáhá k odlišení mezi demencí při Alzheimerově nemoci a frontotemporální demencí. Výzkumný soubor byl tvořen 60 pacienty s diagnostikovanou pravděpodobnou demencí Alzheimerova typu dle DSM IV a NINCDS-ADRDA kritérií. Všichni pacienti prošli vstupním neurologickým, základními biochemickými a morfologickými vyšetřeními. Administrovány byly též psychologické testy a škály, včetně ACE. Nejvýraznější kognitivní deficity v ACE byly zaznamenány v subtestech paměti a verbální fluence. Statistickým zpracováním byla zjištěna dobrá senzitivita českého překladu ACE testu: cut-off skór 88 vykazoval 100 senzitivitu a cut-off skór 83 vykazoval 96 senzitivitu pro zachycení demence. Položková reliabilita testu, hodnocená pomocí Cronbachova koeficientu alfa, dosahovala hodnoty 0,8. Lze konstatovat, že český překlad Addenbrookského kognitivního testu se jeví nejen jako nový užitečný test pro zhodnocení kognitivních deficitů, ale je i dostatečně kvalitním a senzitivním testem pro zachycení demence.
Cíl: Naším záměrem bylo zjistit diagnostické charakteristiky Montrealského kognitivního testu (MoCA) v tréninkové podobě pro lepší administraci u pacientů s Alzheimerovou nemocí (AN) poprvé v českém písemnictví. <p align="">Soubor a metodika: Záznamový formulář jsme obohatili o instrukce pro vyšetřovaného, instrukce k administraci a návod ke skórování. Obsah a skórování zůstaly zachovány a odpovídají předchozí české verzi. Upravili jsme návod k administraci. Zpětný překlad záznamového archu a návodu do angličtiny byl zkontrolován, schválen a nazván kanadským tvůrcem jako tzv. tréninková verze MoCA‑CZ1. Tímto testem jsme vyšetřili 30 pacientů s již diagnostikovanou mírnou demencí způsobenou Alzheimerovou nemocí podle nových doporučení NIA‑AA (78 ? 6 let, 13 ? 3 let vzdělání, 56 % žen) a 30 kognitivně normálních seniorů (NOS) podobného věku, vzdělání a pohlaví. <p align="">Výsledky: Oproti standardní verzi obsahují záznamové archy tréninkové české podoby MoCA‑CZ1 navíc další informace, s nimiž předpokládáme snadnější a spolehlivější provádění a vyhodnocování testu. Celkové skóry MoCA‑CZ1 byly významně nižší u pacientů s mírnou demencí způsobenou AN (18 ? 5 bodů) než u NOS (26 ? 3 body) (p < 0,00001). Celkové skóry NOS nezávisely na věku, pohlaví a vzdělání. Při porovnávání obou skupin podle analýzy receiver operating curve byl zjištěn optimální hraniční skór ≤ 23 bodů se senzitivitou 87 % a specificitou 84 %. Plocha pod křivkou byla 0,92. <p align="">Závěry: Tréninková MoCA‑CZ1 je volně dostupná na http://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/testy.html. Výsledek testu může přispět k dřívějšímu záchytu mírné demence způsobené AN, a to časnou detekcí kognitivního deficitu. Při používání tréninkové verze MoCA‑CZ1 doporučujeme používat hraniční skór ≤ 23 bodů., Aim: Our aim was to determine diagnostic characteristics of the Montreal cognitive assessment (MoCA) using its training version for better administration in patients with Alzheimer’s disease (AD) for the first time in Czech literature. <p align="">Patients and methods: We complemented the test form with instructions for the patient, and with administration and scoring instructions. The content and the scoring were preserved from the previous Czech version. A separate Czech administration instruction manual was refined. English back translation of the data collection form and the manual was checked and approved by the Canadian author who also named it the training version. We examined 30 patients previously diagnosed with mild dementia due to Alzheimer’s disease according to the new NIA‑AA recommendations (78 ? 6 years, 13 ? 3 years of education, 56% women) and 30 cognitively normal seniors (NOS) of similar age, education and gender by MoCA‑CZ1. <p align="">Results: The training version of MoCA‑CZ1 contains additional information. We assume that this ensures reliability, and facilitates administration and scoring of the test. Total MoCA‑CZ1 scores were significantly lower in patients with AD (18 ? 5 points) than in NOS (26 ? 3 points) (p < 0.00001). Total scores of NOS did not correlate with age, gender or education. Analysis of receiver operating curve comparing the two groups found optimal cut off score of ≤ 23 points with sensitivity of 87% and specificity of 84%. The area under the curve was 0.92. <p align="">Conclusions: The training MoCA‑CZ1 is freely available at http://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/testy.html. The test result can contribute to early diagnosis of AD. We recommend using the cut off score of ≤ 23 points for the Czech training MoCA‑CZ1., and A. Bartoš, H. Orlíková, M. Raisová, D. Řípová
Článek představuje projekt České alzheimerovské společnosti Dny paměti, jehož cílem je včasný záchyt Alzheimerovy choroby. V rámci projektu bylo od června 2008 prozatím vyšetřeno 2 000 lidí, z nichž více než 40 % bylo odesláno ke specialistovi. Většina účastníků projektu souhlasila s použitím výsledků vyšetření pro další vědecké účely. Projekt je tak významným zdrojem dat v oblasti gerontologie., The purpose of this article is to present project of the Czech Alzheimer Society aiming at early diagnosis of dementia. More than 2000 people have undergone a memory examination since June 2008; more than 40% of them were recommended to visit a specialist. Majority of the examined people signed an informed consent with using data from their examinations for scientific purpose. The project is therefore a very important source of gerontological data., M. Mátlová, A. Bartoš, I. Holmerová, and Lit.: 10
Úvod: Cílem těchto doporučení pro léčbu demence je prezentovat vědecky podložené postupy léčby pro potřebu praktických neurologů, geriatrů, psychiatrů a dalších specialistů zabývajících se péčí o nemocné s demencí. Hlavním těžištěm práce je terapie Alzheimerovy nemoci, ale obsahuje také doporučení týkající se ostatních typů demencí. Metody: Materiál vychází z revize EFNS guidelines a je doplněn o některé aktuální poznatky a zmínky o českých specificích. Doporučení se opírá o vědecké originální práce, metaanalýzy a systematické přehledové články na toto téma publikované do ledna 2007. Výsledky: Práce předkládá doporučené postupy pro léčbu Alzheimerovy nemoci, vaskulární demence, Parkinsonovy nemoci s demencí a demence s Lewyho tělísky. Dále zahrnuje stručné informace o monitoraci terapie a léčbě behaviorálních a psychiatrických symptomů demence. Závěr: Materiál by měl vést k racionálnímu a efektivnímu postupu léčby nejčastějších typů demence v souladu s medicínou založenou na důkazech., Kateřina Sheardová, J. Hort, R. Rusina, A. Bartoš, V. Línek, P. Ressner, I., and Lit.: 52
Cíl studie: Tau protein je neurocytoskeletální bílkovina, jejíž koncentrace se zvyšují v mozkomíšním moku (MMM) při poškození axonů a neuronální degeneraci. Cílem práce bylo vyšetřit tau protein v MMM pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a dalších neurologických pacientů a současně porovnat dvě soupravy ELISA na stanovení celkového tau proteinu. Typ studie: Průřezová. Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN, Ústav lékařské biochemie, Praha; Univerzita Karlova v Praze, 3. LF a FNKV, Neurologická klinika, Praha; Univerzita Karlova, 1. LF a VFN, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Praha. Materiál a metody: Koncentrace celkového tau proteinu v MMM byla porovnávána mezi 20 pacienty s RS a 18 pacienty s různými neurologickými onemocněními, u nichž se nepředpokládala přítomnost neuronální degenerace. Celkový tau protein byl měřen dvěma soupravami ELISA INNOTEST™ hTAU Ag (INNOGENETICS N.V. Belgie) a Human Tau (total) (Invitrogen, USA). Výsledky: Základní analytické vlastnosti obou souprav ELISA jsou srovnatelné. Koncentrace celkového tau proteinu získané soupravou INNOTEST™ hTAU Ag dosahovaly významně vyšších hodnot ve srovnání se soupravou Human Tau (total) (p < 0,0001). Byla však prokázána dobrá shoda pomocí Blandova-Altmanova grafu a Passingovy-Bablokovy regrese. Koncentrace celkového tau proteinu v mozkomíšním moku se statisticky významně nelišily mezi RS [medián (25.–75. percentil; Human Tau (total): 75 (58–133) ng/l; INNOTEST™: 127 (90–221) ng/l] a kontrolními neurologickými pacienty [Human Tau (total) 62 (46–94) ng/l; INNOTEST™:119 (69–185) ng/l]. Závěr: Při hodnocení absolutních koncentrací celkového tau proteinu v MMM je nutné přihlížet k použité soupravě. Vzhledem ke shodě mezi výsledky je možné přepočítat koncentrace mezi soupravami pomocí rovnice Passingovy-Bablokovy regrese. Zdá se, že tau protein spíše není vhodným ukazatelem neuronálního postižení u RS., Objective: Tau protein belongs to the neuro-cytoskeletal proteins. Its concentration increases in the cerebrospinal fluid (CSF) due to the axonal damage. The aim of the study was to examine the CSF levels of total tau protein in the patients with multiple sclerosis (MS) and others neurological diseases and to compare two ELISA kits for the tau determination. Design: cross-sectional. Material and methods: We compared tau protein concentrations in CSF between 20 MS patients and 18 patients with other neurological diseases without signs of neuronal degeneration. Total tau protein was measured by two ELISA kits – INNOTEST ™ hTAU Ag (INNOGENETICS N.V. Belgie) and Human Tau (total) (Invitrogen, USA). Results: The basic analytical characteristics of both ELISA kits were similar. A good agreement between two ELISA kits was obtained by Bland-Altman plot as well as by Passing-Bablok regression. However, the results obtained by INNOTEST™ hTAU Ag were significantly higher in comparison with those obtained by Human Tau (total) ELISA (p < 0.0001). The CSF tau levels in the MS patients did not differ from those in the control group [median (25th–75th) percentile; MS group: Human Tau (total) 75 (58–133) ng/l; INNOTEST™ 127 (90–221) ng/l; controls: Human Tau (total) 62 (46–94) ng/l; INNOTEST™ 119 (69–185) ng/l]. Conclusion: It is necessary to take in consideration the used ELISA kits in the evaluation of the results of the total tau examination. A conversion of the concentrations measured by one kit can be calculated to those by the other kit using a Passing-Bablok regression equation. It seems that CSF tau concentration is not an appropriate biomarker of neuronal degeneration in MS patients., Fialová L., Bartoš A., Švarcová J., Doležil D., Malbohan I., and Lit.: 28