Postačí čtyři barvy na obarvení každé rovinné mapy obsahující jistý počet států? Tato zdánlivě nevinná otázka napadla Francise Guthrieho při barvení mapy anglických hrabství. Jeho bratr Frederick položil dne 23. 10. 1852 stejnou otázku svému profesoru Augustu de Morganovi. Tak vznikl slavný "problém čtyř barev“. Po nezbytných upřesněních pojmu rovinná mapa atd. se zdařilo daný problém "přeložit“ do rozvíjející se matematické disciplíny - teorie grafů. Následovala dlouhá historie řešení, která trvala přes sto let a byla provázena i mnoha omyly (více viz [1,3]). Nakonec, již v sedmdesátých letech minulého století, bylo zapotřebí prověřit dlouhý seznam "map“, tzv. nevyhnutelnou množinu ireducibilních konfigurací, obsahující 1 936 prvků. K tomu přistoupili Apell, Haken a Koch - využili hned tři počítače firmy IBM. Příprava metod a programu jim zabrala tři a půl roku a další půlrok si vyžádala práce s počítači. Dílo bylo dokončeno 21. června 1976. Závěr zněl: čtyři barvy stačí!, Jaroslav Hora., and Obsahuje seznam literatury
V příspěvku se seznámíme s vývojem počítačů od starověkých mechanismů přes analogové až po dnešní digitální. Přiblížíme si nejstarší dnes známý počítač - Antikytherský stroj. Popíšeme rozdíl mezi analogovým a číslicovým počítačem a uvedeme příklad jejich mezistupně. Budeme ilustrovat vývoj rychlosti počítačů, odhadneme počet všech provedených aritmetických operací a zmíníme světový úspěch českých programátorů., Pavel Pokorný., and Obsahuje seznam literatury
V článku je popísaná počítačová a softwarová infraštruktúra spracovania dát v experimente ATLAS. Je popísaná štruktúra detektoru od triggeru, kde sa vykonáva selekcia udalostí cez ukladanie a distribúciu dát na sieti GRID až po prostriedky určené k fyzikálnej analýze. Počítače, či už v skrytej forme ako FPGA a ASIC obvody alebo klasické počítače s architektúrou x86, sa využívajú v každej oblasti experimentu ako je ATLAS., Michal Marčišovský, Tomáš Kubeš, Jiří Chudoba., and Obsahuje seznam literatury