Ústředním tématem příspěvku je rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací dráze. Volba další vzdělávací dráhy představuje závažnou etapu v celoživotním procesu kariérového vývoje. Českými žáky je obvykle uskutečňována před ukončením povinné školní docházky a vzhledem k vývojovým specifikům pubescence je spojena s řadou náročných momentů. Za účelem z jištění relevantních informací o volbě další vzdělávací dráhy žáků na konci základní školy bylo v letech 2007–2009 realizováno longitudinální empirické šetření s cílem zmapovat a popsat významné aspekty a rizika tohoto procesu. V textu je objasněn identifikovaný sedmifázový model průběhu volby další vzdělávací dráhy žáků a časové určení vybraných aspektů rozhodovacího procesu. and The contribution gives account of selected conclusions of a longitudinal research carried out in 2007 to 2009, focusing on the choice of further educational pathways with lower secondary school pupils. Many experts have pointed out that pubescents are not mature enough to make a responsible choice. In view of the characteristics of the Czech educational system, the decision-making process is very difficult, with a number of critical moments. The main objective of this article is to describe the process of choosing the educational pathway a pupil is going through between lower and upper secondary education. A seven-phase-model of the decision-making process is identified, as is the timing of some of the involved aspects and the pupil's attitudes to the choice of their further educational pathways.
Tato longitudinální studie zkoumá rozhodování při kariérové volbě u žáků gymnázia ve Švýcarsku a jejich setrvání u netradiční kariérová volby během přechodu na vysokou školu. Longitudinální šetření mělo charakter smíšeného designu, sběr dal byl realizován prostřednictvím dotazníků (n = 1460) a rozhovorů (n = 24) se žáky g ymnázií a později studenty vysokých škol. Výsledky kvantitativní analýzy ukazují vysokou míru setrvání u dané volby u žen, které si hodlaly zvolit přírodovědně-technický obor, i mužů s úmyslem stát se učiteli. Zjištění kvalitativní analýzy ukazují, že ženy se odvolávaly na vnitřní motivaci a zájem o přírodní vědy, zatímco muži zdůrazňovali význam vzorů a vnější motivace, související zejména s jistotou pracovního místa. Jako rozhodující faktory volby vyvstávají rané zkušenosti se školou, podpora rodičů a učitelů, jakož i vzory, zatímco genderová tematika a úvahy s tím související nejsou respondenty považovány za důležité. and This longitudinal mixed methods study examines the career decision-making of Swiss high school students and their persistence in pursuing a non-traditional career during the transition to higher education. Questionnaires (n = 1460) were used for the longitudinal study. Consequently, interviews were conducted with 24 students. The quantitative results reveal a high level of persistence among women intending to choose a major in STEM (science, information technology, engineering, mathematics) and among men intending to become teachers. The findings of the qualitative analysis show that women referred to their intrinsic motivation and passion for science, while men emphasised the importance of role models and extrinsic motivations such as considerations relating to security. Early learning experiences, the perceived support from others, and role models seemed to be decisive factors in their choice, whereas gender-related issues and considerations were hardly ever mentioned.