This study evaluated the photosynthetic responses of Cucumis sativus leaves acclimated to illumination from three-band white fluorescent lamps with a high red:far-red (R:FR) ratio (R:FR = 10.5) and the photosynthetic responses of leaves acclimated to metal-halide lamps that provided a spectrum similar to that of natural light (R:FR = 1.2) at acclimation photosynthetic photon flux density (PPFD) of 100 to 700 μmol m-2 s-1. The maximum gross photosynthetic rate (PG) of the fluorescent-acclimated leaves was approximately 1.4 times that of the metal-halide-acclimated leaves at all acclimation PPFDs. The ratio of quantum efficiency of photosystem II (ΦPSII) of the fluorescent-acclimated leaves to that of the metal-halide-acclimated leaves tended to increase with increasing acclimation PPFD, whereas the corresponding ratios for the leaf mass per unit area tended to decrease with increasing acclimation PPFD. These results suggest that the greater maximum PG of the fluorescent-acclimated leaves resulted from an interaction between the acclimation light quality and quantity, which was mainly caused by the greater leaf biomass for photosynthesis per area at low acclimation PPFDs and by the higher ΦPSII as a result of changes in characteristics and distribution of chloroplasts, or a combination of these factors at high acclimation PPFDs., T. Shibuya .... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
Hořce a hořečky patří dnes mezi vzácné a ohrožené druhy květeny České republiky. V prvním díle nového seriálu je uveden přehled všech hořečků zaznamenaných na našem území a podána stručná informace o jejich životní strategii, době květu a počtu doložených historických a stávajících lokalit. Pro veškeré snahy o záchranu populací středoevropských hořečků je důležitá podrobná znalost jejich životního cyklu. Ten je v současné době nejlépe prostudován a bohatě fotograficky ilustrován pro dvouleté na podzim kvetoucí hořečky., Gentiana and Gentianella species are rare and endangered species of flora in the Czech Republic. The list of all Gentianella species occurring in our country together with brief information about their life strategies, flowering time and the number of documented historical and current sites are published in the first part of this series. Detailed knowledge of the life cycle is crucial for species protection. Currently the most studied and extensively photographed life cycle is known for the biennial autumnal Gentianella species., and Jiří Brabec.
The second part of this series presents information on the ecology, historical and recent distribution of Gentianella praecox subsp. bohemica, a subendemic species of the Czech flora. The effects of different management treatments on the establishment, survival and seed production of this biennial gentian was assessed at several sites. Creation of gaps in surrounding vegetation through regular mowing together with disruption of turfs through harrowing have been identified as optimal management strategies. Detailed knowledge of the biology of short-lived gentians allows the identification of critical stages of their life cycle and prediction of population dynamics. and Jiří Brabec, Anna Lampei Bucharová.
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) se vyskytuje v mírném pásu Evropy a jeho areál zasahuje až do oblasti jihozápadní Sibiře. Ve střední Evropě najdeme hořepník na nehnojených, střídavě vlhkých bezkolencových loukách a extenzivních pastvinách. V ČR i řadě okolních zemí je hořec hořepník považován za vzácný a ohrožený druh, a to přestože jde o vytrvalý, dlouhověký druh, který produkuje velký počet semen. Podobně jako řada dalších druhů se stal obětí odvodnění a radikálních změn ve způsobu obhospodařování krajiny. Pro zachování životaschopné populace hořce hořepníku je hlavní klíčení a přežívání semenáčků, které úspěšně probíhá pouze na ploškách s obnaženým půdním povrchem (gaps). Optimálně načasované kosení, pastva či nejlépe jejich kombinace jsou vhodným managementem hořepníkových lokalit a nadějí i pro kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon, dříve Maculinea alcon). Tento druh využívá hořce hořepníky u nás coby hlavní živnou rostlinu a dostatečně početná populace hořepníku je považována za jednu z hlavních podmínek výskytu modráska., Gentiana pneumonanthe occurs in the temperate zone of Europe, with its range extending to southwest Siberia. In central Europe, the species grows in oligotrophic wet meadows (Molinion) and extensive pastures. Plants are perennial, long-lived and produce many seeds. It is a rare and endangered species of the Czech flora and floras of many neighbouring countries; drainage of its sites and abandonment of traditional management practices are the major threats. Germination and seedling survival (the crucial phases of the species life cycle) are successful only in gaps with bare soil. Proper timing of mowing and grazing, or preferably their combination, are necessary for effective species conservation. They also give a chance to the Blue Alcon (Phengaris alcon, formerly Maculinea alcon), a monophagous butterfly feeding on Marsh Gentian. The Blue Alcon usually occurs only in large populations of its food-plant., Zdenka Křenová., and Obsahuje seznam literatury