Dne 17. září 2020 náš svět ve svých 101 letech opustil (pokojně a ve spánku) významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c. (*26. 7. 1919). and Jana Žďárská.
Luboš Perek - skromný člověk, pokorný a pracovitý vědec. Badatel a astronom světového formátu. Dne 26. července 2018 oslaví své významné životní jubileum - neuvěřitelných 99 let - a stále v plné vědecké činnosti. Vyslovme úctu a obdiv nad nebývalou vědeckou kariérou člověka, který neúnavně pracoval a stále pracuje, jak nám sdělil, nyní právě připravuje referát na valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie 2018, kde se už bude slavit téméř 100 let její existence. A doc. Perek k tomu dodává: "A já jsem jen o dva dny starší než ta unie..." and Jana Žďárská.
Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa "hereckého", aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký šéf Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička. and Jana Žďárská.
(Conclusions) Importance of the social behaviour of astronomers for the astronomical research has been pointed out. Several distinct types of stellar astronomers have been described and classified. However, more observational data are urgently needed before a physically justified classification will be possible.
Astrofyzika je fyzika "ve velkém", fyzika v laboratoři vesmíru s neuvěřitelně rozsáhlou škálou hmotností, rozměrů i teplot. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století její rozvoj nejvíce ovlivnil vynikající anglický astronom a matematik Arthur Stanley Eddington (1882-1944). Po šedesáti letech od jeho smrti stále nalézáme ve vědecké i populárně vědecké literatuře citace jeho článků a knih, neboť to byl on, kdo položil základy řešení mnoha astrofyzikálních problémů. Jím potvrzený ohyb světelných paprsků v blízkosti Slunce patří do série nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století., František Jáchim., and Obsahuje bibliografické odkazy