Studie představuje rozbor meče z hrobu 120 z pohřebiště u Libušina jezírka na hradišti ve Staré Kouřimi. Dvojsečný meč s damaskovanou čepelí, uložený v jednom z nejbohatších hrobových celků raně středověkých Čech, nenese žádné výrazné typologické znaky. Po morfologické stránce se od ostatních soudobých mečů odlišuje především malou délkou. Metalografická analýza prokázala, že se jedná o kvalitní zbraň s břity z nadeutektoidní oceli, která by mohla být i některým druhem kelímkové oceli. Na českém území jde prozatím o jediný artefakt, u kterého lze využití kelímkové oceli diskutovat. and The study offers an analysis of a sword found in grave no. 120 in the burial
ground at the stronghold of Stará Kouřim. Deposited in one of the richest grave units of early medieval Bohemia, the double-edged sword with a blade with pattern-welded surface panels does not bear any distinct typological features. From a morphological perspective, the sword stands out from other weapons of this period primarily due to its short length. A metallographic examination showed that the sword is a high-quality weapon with edges made of hypereutectoid steel, which could even be a certain type of crucible steel. For now this is the only artefact from Czech territory for which a possibility of use of crucible steel can be discussed.
The article presents the metallographic examination of three sabres and one double-edged sword coming from the 7th–8th century Slavic-Avar site of Želovce (Slovakia). All four weapons had been subjected to metallography as early as 1975, but the results were not published in sufficient detail. With this article, written in honour of Radomír Pleiner, the authors wish to repay this debt. The blades are compared with other (metallographically examined) weapons from Želovce, and the manufacturing methods of early medieval production of sabres are discussed. and Článek představuje metalografické rozbory tří šavlí a jednoho dvojbřitého meče, pocházejících ze slovanskoavarské lokality Želovce, datované do 7. až 8. století. Všechny čtyři zbraně byly metalograficky zkoumány již v roce 1975, výsledky rozborů však nebyly nikdy zveřejněny ve všech podrobnostech. Tímto článkem, napsaným k poctě Radomíra Pleinera, by autoři chtěli tento dluh splatit. Dané čepele jsou porovnány s dalšími (metalograficky zkoumanými) zbraněmi ze Želovců a diskutovány jsou i metody výroby šavlí daného období.