Kresba: Temperantia, Slavíček 1993#, 195., and Personifikace Mírnosti - jedné z kardinálních církevních ctností. Původně čtyři obrazy - Spravedlnost, Statečnost, Obezřetnost a Mírnost.
Mědirytina (48 x 35, 7 cm): Moudrost (Sapientia) s rysy Hermatheny (stylizovaná antická zbroj, přilba) drží oběma rukama provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž s oslíma ušima) ležící bezvládně pod její levou nohou. Nalevo nahoře puto, který klade na hlavu Moudrosti věnec, v levici drží palmovou ratolest. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, I/347., and K popularitě Sprangerova obrazu z doby okolo roku 1595 (Wien, KM, Spranger, Triumf moudrosti) výrazně přispěla Sadlerova rytina podle jeho varianty. Rytina se od vídeňského obrazu liší především tím, že místo Minervy je tu zobrazena Hermathena, sloučení Minervy a Merkura (srov. Exemplum: Hermathena).
Plastika nahé ženy z polychromovaného dřeva (v. 41 cm), u levé nohy globus., Vlnas 2005#, 137., and Barokní kopie bronzové plastiky Venuše Uránie od Giovanniho da Bologna (Vídeň, Kunsthistorisches Museum). Sošku věnoval velkovévoda František I. císaři Rudolfu II.
Kresba perem na papíře (287 x 205 mm). Dva muži běží s lampami v prostředí naznačeném architekturou sloupů. Na soklu jednoho z nich latinský nápis., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 8-10, 108-109., and Autor se inspiroval antickými pochodňovými závody, jakési štafety, při níž si běžci předávali hořící pochodeň. Literárně je téma zpracováno v Lucretiově díle O přírodě. Výjev bývá interpretován jako střídání generací, kdy si zúčastnění předávají pochodeň života.
Mědiryt (328 x 552 mm). Postava ležícího nahého muže u vodního toku (plnovous, věnec na hlavě, v levé ruce původně veslo). Opírá se o pravé předloktí, v ruce drží roh hojnosti, vedle něho leží kapitolská vlčice a dvě malé děti - Romulus a Remus. Výjev je rámován drobnými postavami lidí, zvířat a obrazy lodí., Zlatohlávek 1997#, 254, č. 116., and Ve sbírkách NG od roku 1885, původem ze sbírky Vojtěcha Lanny. Jeden list z konvolutu římských pamětihodnosti, které vydal Antonio Lafreri (Speculum Romanae Magnificentiae, 1550). Figury v rámu symbolizují užitek, který vodní tok poskytuje obyvatelům města. Socha, která je personifikací řeky Tibery (2. století), byla nalezena roku 1512 v Římě na Martově poli. Původně zdobila (s protějškem muže jako personifikace řeky Nil) chrám Isis a Serapis. Původně byla ve Vatikánu (Belvedere, Cortile delle Statue), od roku 1797 ve Francii (Louvre Ma 593).
Dvě pískovcová sochy žen v antikizujícím oděvu leží na na šikmé ploché podložce. Oheň (v. 148 cm): na pravém boku, opírá se o předloktí, v levé ruce drží nádobu s ohněm. Vzduch (v. 154 cm): na levém boku, levicí se opírá o dětskou hlavu, pravá ruka přidržuje oděv, na hlavě rouška., Denkstein 1958#, 152, č. k. 173, obr. 165, 166., and Socha byla původně na atice paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze (Staré Město čp. 606-12).
Freska: nahoře je žena s pávem (Juno?), po stranách pozlacený reliéf páva a žezlo. Pod ní bohatě oblečený mladík s věncem v jedné a kopím v druhé ruce, po stranách jsou pozlacené reliéfy zobrazující nalevo korunu protknutou žezly a napravo korunu protknutou dvojicí palmových listů., Hadravová, Hadrava 2007#., and Klíčovým bodem výzdoby "Astrologické chodby" nebyly planety na stropě, ale alegorie na obou průčelích, obsahem výzdobného programu této chodby totiž nebyla astrologie, ale oslava císařské vlády. Na jižní čelní straně je nahoře alegorie ctnosti, v níž je ústředním bodem páv: podobně jako páv září svými vlastními pery, tak také ctnost září svým vlastním světlem (Camerarius 1596 č. 20). Dole je alegorie císařské vlády vlády (muž, Ferdinand III.?, s věncem v ruce, po straně koruny s vetknutými žezly a palmovými listy). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106), emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezlo a palmový list v koruně byl emblém císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA. Ferdinand II. přijal emblém Ferdinanda I. za svůj a najdeme jej na osobním kalendáři z roku 1622 i na medaili ražené na oslavu vítězství na Bílé hoře. Je zde na aversu, palmové listy nejsou vetknuté do koruny, ale jsou zobrazené překřížené dole.
Kresba (366 x 267 mm). Postava sedící ženy v antikizující drapérii - obě ruce sepjaté, u levé nohy kotva, pod pravou nohou přesýpací hodiny., Zlatohlávek 1997#, 228, č. XXVII., and Původně ve sbírce Jiřího Karáska ze Lvovic. Alegorie Ctnosti (patrně pro refektář konventu na Monte Oliveto v Neapoli (srov. Zlatohlávek 1997, 228).