Chlapec v tunice, pravou ruku vztahuje nahoru, k postavě Boha v oblacích, na této ruce má pár křídel. Na svěšené levé ruce má kámen., Lejsková-Matyášová 1970#., and Štukatér se těsně držel dřevořezu z díla Andrei Alciatiho, Emblematum liber, Paris 1548 (č. 99), který byl s nepatrnými obměnami začleňován do dalších vydání (například 1584 č. 120). Jedná se o alegorii Fortuny s textem, který popisuje obraz a vysvětluje jeho význam. Antickým pramenem je Juvenálova (Iuvenalis) satira "O strastech velkoměstského života" ( 3, 164-5: Paupertatem summis ingeniis obesse ne provehantur).
Největší síň vily, "Zlatý sál" (pojmenovaný podle bohatého zlacení štukových reliéfů, které bylo obnoveno při restaurování v roce 2008). Malířská výzdoba je omezena na malovanou tapetu brokátového vzoru a na figurální motivy ve dveřních špaletách a okenních výklencích, kde najdeme hudebníky. Hlavní důraz je položen na štukovou výzdobu stropu od Antonia Melaniho, který je připomenut v nápisové destičce. Ve středu stropu je Rožmberský jezdec obklopený čtyřmi kardinálními ctnostmi, a erby čtyř manželek stavebníka. Zbývajících osmnáct výjevů je inspirováno Liviovou římskou historií a oslavuje ideu Svaté říše římské., Krčálová 1986#, 30-39., and Až na tři výjevy štukatér ve všech případech použil jako předlohu dřevoryty Josta Ammana, které vyšly se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573 (Lonicer 1572). Jak to bylo zvykem v italských vilách 16. století, výjevy nejsou řazeny chronologicky, ale jejich umístění sleduje určitý plán. Výjevy jsou vedle sebe řazeny buď pro jejich návaznost (Setkání Sofonisby s Masinissem a Sofonisbina smrt), nebo proto, že ilustrují analogické situace. Z větších skupin výjevů je nejnápadnější koncentrace výjevů zobrazujích sesazení nebo vraždu krále v severní části (od západu: Královražda, Dva králové, Smrt Tarkvinia, Tullia), s nimiž úzce souvisí výjevy se Sofonisbou umístěné ve středu.
Olejomalba na plátně (99 x 72 cm)., Mžyková 1994#, 64-65., Daniel, Prohaska 1995#, 138., and Conca obraz maloval podle jedné z alegorií Francesca Solimeny, patně jednoho z modelett pro výzdobu Palazzo Reale v Neapoli. V nedávné době se podle Solimenova cyklu objevila další replika v aukci.
Olejomalba na plátně (99 x 72 cm)., Daniel, Prohaska 1995#, 138, B 4., and Conca obraz maloval podle jedné z alegorií Francesca Solimeny, patně jednoho z modelett pro výzdobu Palazzo Reale v Neapoli. Kromě této repliky existuje ještě jeden obraz připisovaný neznámému neapolskému autorovi. V nedávné době se podle Solimenova cyklu objevila další replika v aukci. Conca se nedržel předlohy doslovně, liší se atributy (roh hojnosti, koruna, kniha, paleta). Sokl, na němž spočívají koruny, je zdoben reliéfem zápasu Hérakla s Antaiem.
Secesní budova s bohatou šochařskou výzdobou: atlanti u vchodu a štukový reliéf na štítě hlavního průčelí figurální skupina - nahý muž, kolem těla drapérie, u nohou úl, vedle skupina postav s pracovními nástroji: alegorie píle a spořivosti.
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Neptun (trojzubec) přivádí bojovníka v antické zbroji na úpatí Parnasu, na němž je portrét biskupa Maxmiliána na podstavci s jeho mottem "sola nobilitat virtus." K portrétu přijíždí Apollón na slunečním voze, před ním sype Hojnost z rohu hojnosti a Fama přilétá s korunou. Za portrétem sedí olympská božstva, Minerva (zbroj a štít), Pluto (dvojzubec) a další. Dole nalevo sedí Múzy, napravo je biskupův znak., Togner 1999#, č. 11., and Prostřední ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Olej na plátně (95 x 118 cm): Polonahý Herkules bojuje se Smrtí (polonahá, plášť přes hlavu), pravicí ukazuje Alkéstis, aby pokračovala v cestě ven z říše mrtvých- Alkéstis drží v náručí dítě, v levici drží masku smrti, kterou právě odložila., Togner 1999#, s. 259-60, č. 257., and V antické literatuře je téma nejpodrobněji rozvedeno v Euripidově hře Alkéstis, v poantické Evropě bylo často zpracováno literárně, ale zobrazení je jen několik. Zpravidla byl zobrazován souboj Herkula se smrtí, ale na žádném není přítomna žena s dítětem a maskou, takže lze uvažovat o tom, že výjev měl symbolický význam. Pro tuto interpretaci hovoří také skutečnost, že Herkules nemá žádný ze svých tradičních atributů a v antickém podání mýtu se nikde nesetkáme s Alcestis s dítětem.
Olej na mědi (45 x 64,5 cm): žena oděná v hermelínu sedí u stolu, ukazuje na cennosti a luxusní předměty: nádobí z drahých kovů, šperky, květiny, ovoce. Za ní jsou na zemi hudební nástroje a čtyři nahé děti vypouštějící mýdlové bubliny. Výjev je umístěn v interiéru s mohutnými antickými sloupy., Togner 1999#, s. 413-414, č. 428., and Obraz byl v kroměřížské sbírce od roku 1691. O tématu člověk-bublina srov. Exemplum: Homo bulla est.