Nástropní malba. Po stranách oválného medailonu da obdélné štukové rámce, v nich vlevo scéna v krajině, dvě postavy zahalené do drapérie, za sebe hází kameny, vpravo pokračuje výjev zrozením lidí z těchto kamenů., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Druhá část výjevu byla interpretována jako vzpoura Gigantů, ale jmohlo by se jednat spíše o pokračování scény předešlé, která se vztahuje k příběhu Deukaliona a Pyrrhy. Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Figura stojící stařeny v antikizující drapérii, na hlavě hradební koruna, v levé ruce drží kámen (v pravici patrně držela žábu)., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 38., and Kámen v levé ruce je připomínkou kamene, který pozřel Saturn namísto dítěte, žába je szmbolem plodnosti. Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Chlapec v tunice, pravou ruku vztahuje nahoru, k postavě Boha v oblacích, na této ruce má pár křídel. Na svěšené levé ruce má kámen., Lejsková-Matyášová 1970#., and Štukatér se těsně držel dřevořezu z díla Andrei Alciatiho, Emblematum liber, Paris 1548 (č. 99), který byl s nepatrnými obměnami začleňován do dalších vydání (například 1584 č. 120). Jedná se o alegorii Fortuny s textem, který popisuje obraz a vysvětluje jeho význam. Antickým pramenem je Juvenálova (Iuvenalis) satira "O strastech velkoměstského života" ( 3, 164-5: Paupertatem summis ingeniis obesse ne provehantur).
Malba na stropě: oválný medailon s malbou alegorie pomíjivosti. Uprostřed se v oblacích vznáší ženská postava, v levé ruce drží přesýpací hodiny, v pravé ruce vyhaslou olejovou lampu. Pod ní na oblaku sedící lev. Po levici ženské alegorické postavy amorek s čápem, který má na pravé noze uvázaný kámen, po pravici ženy letí amorek, drží k zemi skloněnou pochodeň a v levé ruce zvonek., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46, and Vlček 1999#, 445-448.
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Deukalion a Pyrrha za sebe vrhají kameny, z nichž vyrůstá nové potomstvo., Zelenková 2009#, 74-75., and Ilustrace (č. 2) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...Deukalion a Pyrrha, mytičtí prarodiče lidstva, představují ve skutečnosti císařský pár Leopolda I. a Markétu španělskou jako obnovitele habsburského rodu. Stejně jako Deukalion a Pyrha, kteří vrhají za sebe kameny, z nichž povstává potomstvo, stejně tak i potomstvo císařského páru. Výjev vznikl podle předlohy Karla Škréty, který se patrně inspiroval Tempestovou ilustrací k Ovidiovým Metamorfózám.
Monumentální nástropní freska, alegorie mytologické epochy. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem vojáci, Deukalion a Pyrrha, hlavy pokryté závojem, házející za sebe kameny. and Manželé Deukalión a Pyrrha jako jediní z lidí přežli devítidenní potopu, kterou Jupiter potrestal hříšné lidstvo. Na radu bohyně Themis znovu založili lidský rod- zahalili si hlavy, a házeli za sebe kosti své matky (kameny-kosti matky Země). Z kamenů hozených Deukaliónem se zrodili muži, z kamenů hozených Parrhou se zrodily ženy. Jejich vlastní syn Hellén se pak stal praotcem Řeků.
Nástropní malba. Pod fragmentem antického sloupu ležící nahý muž, nad ním druhá postava nahého muže, nese na zádech kámen. Nad nimi letící nahý muž - personifikace Neřesti (putto na něho sype z rohu hojnosti hrací kostky, karafu s vínem a pohár, škrabošku) a letící postavy s blesky sršícími z oblak, prostřednictvím dvojice znázorňující Génia náboženství (křídla, nad čelem plamen) letícího k personifikované Božské Moudrosti (žena s žezlem a korunou na hlavě, na krku medailon s Božím okem). and Postava nesoucí kámen bývá vykládána jako Sisifos, ale tento alegorický výjev je patrně formální odezvou antického mýtu, papralelou se vyobrazením pádu Gigantů, kteří byli svrženi Olympany z nebes.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Giganti dva útočící kyji kameny na nebesa, ostatní již padají dolů. V oblacích Spravedlnost se zavázanýma očima, na voze taženém jehnětem a lvem. V pravé ruce drží blesky, v levé otěže a váhy. Na voze válečné trofeje. and Samek 2003#, 95.