Pískovcový vstupní portál hřbitova, v podobě vítězného oblouku. Na vrcholu oblouku sarkofág, na něm sedí anděl, po stranách trofeje. Na okrajích brány dvě alegorické sochy - Smrt a Vzkříšení., http://www.socharstvi.info/, and Autoři, architekt Bohuslav Moravec ve spolupráci se sochaři Mořicem Černilem a Quido Kociánem, pojali bránu do hřbitova jako římský triumfání oblouk se sochařskou výzdobou. Návrh z roku 1891 byl realizován do roku 1906.
Olej na plátně (95 x 118 cm): Polonahý Herkules bojuje se Smrtí (polonahá, plášť přes hlavu), pravicí ukazuje Alkéstis, aby pokračovala v cestě ven z říše mrtvých- Alkéstis drží v náručí dítě, v levici drží masku smrti, kterou právě odložila., Togner 1999#, s. 259-60, č. 257., and V antické literatuře je téma nejpodrobněji rozvedeno v Euripidově hře Alkéstis, v poantické Evropě bylo často zpracováno literárně, ale zobrazení je jen několik. Zpravidla byl zobrazován souboj Herkula se smrtí, ale na žádném není přítomna žena s dítětem a maskou, takže lze uvažovat o tom, že výjev měl symbolický význam. Pro tuto interpretaci hovoří také skutečnost, že Herkules nemá žádný ze svých tradičních atributů a v antickém podání mýtu se nikde nesetkáme s Alcestis s dítětem.
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze z kostí taženém párem volů (rohy se špicemi obrácenými dozadu) jede Smrt, kostlivec s hady místo vlasů, a ohání se kosou. Smrt právě skosila Lauru, která padá na zem. Okolo vozu další oběti Smrti, před vozem kostlivec s praporem, na němž lebka a zkřížené hnáty. V pozadí krajina s městem na břehu moře, u vody sedí rybář, kterého kosí smrtka. Napravo se potápí loď, z jejíž paluby skákají lidské postavy., Irmscher 1999#, 148-151., and Přípravná kresba se od realizace liší ve významném detailu: oběti Smrti nejsou u Jamnitzera nijak blíže charakterizováni, takže chybí sociálně kritický tón, který běžný u tohoto typu zobrazení. Zjevně to byl záměr objednavatele.