Článek se zabývá otázkou hospodářských a politických podmínek, které se promítly do sídelní výstavby trutnovského městského regionu ve 13.–14. století. Vznik manských sídel v rámci trutnovského lenního obvodu, podmíněný strategickými zájmy českých panovníků na pomezí Čech a Slezska, předpokládal nejprve kolonizaci podhorského kraje a vytvoření prvotních hospodářských struktur. Ty spojujeme se zavedením ekonomicko- správních institucí na německém právu (vikbilda) ve 2. polovině 13. století. Vznik manských vesnic a opevněných sídel, datovatelný na základě písemných i hmotných pramenů do 1. pol. 14. stol., resp. do doby kolem královského záboru konstituujícího se města Trutnova na přelomu 13. a 14. stol., znamenal nejen zahušťování sídelní sítě, ale také dotváření spádové tržní oblasti. Efektivní kolonizace, právní výhody, využívání přírodních zdrojů, tranzitní poloha a hospodářský rozvoj kraje poskytovaly v ekologicky náročných podmínkách záruky stability sídel a plnění jejich ekonomických a politicko-vojenských funkcí. and This article considers the question of the economic and political conditions projected onto the settlement build-up around Trutnov town in the 13th–14th centuries. The colonisation of the unoccupied foothills and the creation of the initial economic structures foreshadowed the appearance of vassal settlements in the Trutnov feudal lien, conditioned by the strategic interests of the Bohemian sovereigns in the Czech/Silesian borderlands. These are linked to the established economic/administrative institutions of German law (the weichbild) in the second half of the 13th century. The appearance of vassal villages and fortified seats, dated on the basis of written and material sources to the first half of the 14th century, i.e. to the period around the royal annexation constituting Trutnov at the turn of the 14th century, not only meant an increase in the density of the settlement network, but also the completion of a market catchment area. Effective colonisation, legal advantages, the use of natural resources, a transit location and the economic development of the region provided settlements a guarantee of stability in environmentally challenging conditions and of the fulfilment of their economic and politico-military functions.
Česká část Slezska, onen „plot Slezska”, jak to vyjádřila již Marie Terezie, je okrajem slezského území. Úzký vztah mezi Opavskem a Horním Slezskem v období lužické kultury se výrazně projevuje i na pohřebišti v Kietrzi. Zemědělské osídlení se soustředilo podél řeky Opavy a na Hlučínsku, ale početné předměty mimořádné kvality z rozsáhlých pohřebišť v okolí měst Opavy a Krnova naznačují tehdejší význam této oblasti. Již pro dobu bronzovou je doložena těžba zlata v Suché Rudné. K rozkvětu oblasti v období lužické kultury jistě přispěly i kovy z Jeseníků. and The Czech Silesia is, as already the empress Maria Theresia stated, only a ‘fence’ of the country, a narrow strip; its Lausitz culture is close in its character to that of Polish Silesia, well known especially from the cemetery of Kietrz. The agricultural settlement is located along the Opava river and in the Hlučín district only, but exceptionaly bronze objects from large cemeteries around the towns of Opava and Krnov show a particular importance of this marginal region. The mining of gold at Suchá Rudná is attested already for the Bronze Age, and the metals in the Jeseníky Mountains apparently contributed to the flourishing of the area during the development of the Lausitz culture.
The paper is devoted to the early glazed ceramics from Racibórz dated on the 2nd half of the 12th century – the 1st half of the 14th century. Based on the microscopic and physico-chemical analyses was found that the glazed ceramics was manufactured locally and the applied technology was related to the workshops where the lead ore was processed. It is proved by the same raw material in a form of galena (PbS) that was used to prepare the glazes and to gain the lead and the silver. The authors’ thesis is confirmed by the latest excavations of the glazed ceramics from the 11th–12th centuries made on the manufacturing settlements within the borderland zone of Silesia and Little Poland where the local lead ores were processed. and Článek se zabývá glazovanou keramikou z 2. pol. 12. – 1. pol. 14. stol. ze slezské Ratiboře. Mikroskopickými a fyzikálně-chemickými analýzami byl zjištěn lokální původ těchto nálezů a vztah produkce glazovaných nádob ke zdejším dílnám zpracovávajícím olovnaté rudy. Dokládá to přítomnost výchozí suroviny ve formě galenitu (PbS), užívaného pro extrakci olova a stříbra i pro přípravu glazur. Uvedenou hypotézu potvrdily nové nálezy glazované keramiky z 11.–12. stol. z lokalit v hraniční oblasti mezi Slezskem a Malopolskem, kde byly rovněž zpracovávány místní olovnaté rudy.
Dariusz Rozmus a jeho spolupracovníci dospěli v posledních letech k názoru, že hutníci ve Slezsku v 11. až 13. stol. používali k hutnění olověných rud originální, „později zapomenutou“ metodu, kterou nazývají „redukce olova železem“. Olověné rudy skutečně lze, při dodržení určitých podmínek, redukovat železem a/nebo kysličníkem železnatým. Základní podmínkou takové technologie je oddělení vsázky od paliva, neboť uhlík a kysličník uhelnatý jsou podstatně silnějšími reduktanty než železo a jeho sloučeniny. Oddělení vsázky a paliva nebylo na studovaných objektech prokázáno. Co si však z výzkumu zaslouží pozornost (a co autoři opomněli podrobněji studovat), je prokazatelné použití železářských strusek jako součásti vyzdívky či výmazu olovářských pecí. and Dariusz Rozmus and his co-workers have come to the conclusion in recent
years that metallurgists in Silesia between the eleventh and thirteenth centuries used an original and ‘later forgotten’ method to smelt lead ores in a process they describe as the ‘reduction of lead by iron’. When certain conditions are maintained, lead ore truly can be reduced by iron and/or iron oxide. The basic condition for using this method is the separation of the charge from the carbon-containing fuel (wood, charcoal) in the furnace – for example by placing the charge in crucibles. Carbon and carbon monoxide are stronger reductants than iron and its compounds. The division of the ore charge and the fuel were not proven in the studied features. Meriting attention from the research, however (something the authors neglected to study in great detail), is the demonstrable use of iron-making slag as part of the lining of the lead smelting furnace.
Jedním z témat archeologické antropologie je studium vztahu člověka a artefaktu. Z tohoto hlediska je také možné studovat problematiku rekonstrukce středověkých opevnění. Výzkumu raně středověkých opevnění se věnovala řada badatelů, ale jen v některých případech interpretace dospěla až do stádia návrhu celkové kresebné rekonstrukce fortifikace. Z hlediska hájitelnosti těchto zařízení lze posuzovat rekonstrukce z pohledu vztahu hradby a lidského těla. Na některých kresebných rekonstrukcích podoby vrcholně a pozdně středověkých opevnění se na náspu objevují opevňovací prvky v podobě palisády. Ty nejsou spolehlivě doloženy a jejich existence by byla z hlediska obranyschopnosti kontraproduktivní. and One of the subjects of archaeological anthropology is the study of the relationship between man and artefacts. From this perspective it is also possible to study questions surrounding the reconstruction of medieval fortifications. A number of researchers have studied Early Medieval fortifications, but only in several instances has the interpretation reached the stage of drafting the overall graphic reconstruction of these fortifications. From the perspective of the defensibility of these structures, it is possible to assess the reconstruction from the point of view of the relationship of the walls and the human body. Fortifying elements in the form of palisades appear on the ramparts in several of the graphic reconstructions of the High and Late Middle Age fortifications. These are not reliably documented, and their existence from a defence perspective would be counterproductive.