1 - 8 of 8
Number of results to display per page
Search Results
2. Dobří přátelé ve zlých časech: Tito a Ceauşescu před pražským jarem a po něm
- Creator:
- Stanciu, Cezar and Patonová, Marzia
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Ceauşescu, Nicolae, 1918-1989, Tito, Josip Broz, 1892-1980, interpersonální vztahy, Pražské jaro (1968 : Československo), interpersonal relations, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_ Tématem článku jsou vztahy mezi Nicolae Ceauşeskem (1918-1989), generálním tajemníkem Rumunské komunistické strany (Partidul Comunist Român) a předsedou Státní rady Rumunské socialistické republiky, a Josipem Brozem Titem (1892-1980), předsedou Svazu komunistů Jugoslávie (Savez komunista Jugoslavije) a prezidentem Socialistické federativní republiky Jugoslávie, tak jak se vyvíjely v politické rovině v letech 1966 až 1969, tedy v době, kdy vrcholilo a posléze bylo potlačeno reformněkomunistické hnutí v Československu. Analýza rumunského historika těží především z nedávno zpřístupněných dokumentů v rumunských centrálních archivech referujících o pěti schůzkách mezi oběma státníky v uvedeném období. Autor nastiňuje vztahy Rumunska a Jugoslávie od padesátých let minulého století a charakterizuje jejich pozici v rámci mezinárodního komunistického hnutí, která byla také hlavním tématem rozhovorů Tita s Ceauşeskem. V zájmu obou vůdců bylo udržet si větší manévrovací volnost, kterou se jim podařilo vydobýt vůči Sovětskému svazu, a zabránit upevnění jeho dominance v „socialistickém táboře“, kterou se zejména Rumuni snažili vyvažovat přátelskými vztahy s Čínskou lidovou republikou. Vzájemný vztah Tita a Ceauşeska líčí autor jako založený na důvěře, jež vycházela ze sbližování společných zájmů a umožňovala koordinovat zahraničněpolitické postoje i překonávat dílčí neshody. Toto strategické partnerství se projevilo i v otevřené jugoslávské a rumunské podpoře pražského jara, jak ji nejnápadněji deklarovaly návštěvy obou státníků v Praze vpředvečer vojenské intervence pod vedením Sovětů do Československa, a poté v odmítavém postoji vůči tomuto násilnému aktu., a2_Srpnovou okupací Československa se Tito, a zvláště Ceauşescu cítili přímo ohroženi a konzultovali spolu možnosti, jak předejít nebo čelit eventuální sovětské invazi do jejich zemí. Autor přitom připisuje Titovi zásadní vliv na proměnu Ceauşeskovy rétoriky od konfrontačního veřejného odsouzení okupace po pragmatické potvrzení loajality ke Kremlu. Oba státníci poté volili cestu zdrženlivosti a snahy o zlepšení vztahů se Sověty, aniž by změnili svůj nesouhlas s okupací a odpor k sovětské hegemonii. Nejodhodlanějším gestem vzdoru Nicolae Ceauşeska bylo přijetí amerického prezidenta Richarda Nixona v srpnu 1969 v Bukurešti., b1_The article is concerned with the relations between Nicolae Ceauşescu (1918-1989), the General Secretary of the Romanian Communist Party and Chairman of the State Council of the Romanian Socialist Republic and, on the other side, Josip Broz Tito (1892-1980), the Chairman of the Union of Communists of Yugoslavia and President of the Socialist Federative Republic of Yugoslavia, as they developed at the political level from 1966 to 1969, when the reform Communist movement in Czechoslovakia was coming to a peak and was soon crushed. This analysis by a Romanian historian draws mainly on records recently made accessible in central Romanian archives, which relate to the five meetings between these two senior politicians in this period. The author outlines Romanian-Yugoslav relations from the 1950s onwards, and discusses their place in the international Communist movement, which was also the main subject of the talks between Tito and Ceauşescu. It was in the interest of the two leaders to maintain the greater room for manoeuvre which they won from the Soviet Union. That was supposed to prevent the buttressing of Soviet dominance in the ‘Socialist camp’, which the Romanians in particular tried to use to compensate for friendly relations with the People’s Republic of China. The author argues that the mutual relations between Tito and Ceauşescu were based on trust and stemmed from the identification of common interests, which enabled them to coordinate foreign-policy positions and surmount particular disagreements. This strategic partnership was also manifested in the open Yugoslav and Romanian support for the Prague Spring, the most striking declarations of which were the two Prague visits by the two heads of state on the eve of the Soviet-led military intervention in Czechoslovakia, and afterwards in their negative positions on the act of aggression., b2_Tito and particularly Ceauşescu saw the August occupation of Czechoslovakia as a direct threat to their own security, and they consulted each other about possible ways to avoid, or face, eventual Soviet military intervention in their own countries. The author attributes considerable influence to Tito in changing Ceauşescu’s rhetoric from a confrontational public condemnation of the occupation to a pragmatic confirmation of loyalty to the Kremlin. The two heads of state henceforth chose a path of restraint and sought to improve relations with the Soviets, without abandoning their disagreement over the occupation or their resistance to Soviet hegemony. Ceauşescu’s most resolute gesture of resistance was to welcome the US President, Richard Nixon, to Bucharest in August 1969., Cezar Stanciu ; z angličtiny přeložila Marzia Patonová., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Hledání alternativního diskurzu o pražském jaru 1968
- Creator:
- Stanislav Holubec
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 1968-1969, Pražské jaro (1968 : Československo), Srpen (1968 : Československo), svoboda projevu, masmédia a politika, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), Czechoslovakia, Intervention, 1968, freedom of speech, mass media and politics, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Tématem knihy je analýza různých postojů k problému svobody slova v době pražského jara 1968. Autor na jejich základě vytvořil typologii pěti různých skupin aktérů: stalinistů, reformních komunistů, pragmatiků neboli realistů, nekomunistů a demokratické levice uvnitř Komunistické strany Československa. Recenzent ale pokládá za nejzajímavější v celé knize Stropnického kritiky současných interpretací pražského jara, jejichž hlavním cílem je podle autora podpořit dnes převládající liberální interpretační rámec světa. Zásadní pochybnost ale vznáší nad způsobem autorovy práce s prameny, neboť s nimi zachází selektivně, nerozlišuje mezi primárním a sekundárními zdroji a směšuje texty vzniklé v různé době, takže rezignuje na historickou linii výkladu., This book presents an analysis of various attitudes to freedom of speech during the Prague Spring of 1968. From these attitudes the author has assembled a typology of five different groups of actors: Stalinists, reform Communists, pragmatists or realists, non-Communists and left-wing democrats in the Czechoslovak Communist Party. What the reviewer considers the most interesting aspect of the whole book, however, is Stropnický’s criticism of current interpretations of the Prague Spring, the primary aim of which, according to the reviewer, is to support the now dominant liberal framework for interpreting the world. The reviewer, however, has serious doubts about the way the author works with his sources, that is, selectively, failing to differentiate between primary and secondary, mixing together sources that originated at different times, and thus abandoning the notion of a historical line in his interpretation., [autor recenze] Stanislav Holubec., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
4. Listopadové plénum ÚV KSČ
- Creator:
- Jiří Hoppe
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, Dubček, Alexander, 1921-1992, politické dějiny, Pražské jaro (1968 : Československo), normalizace (1969-1989 : Československo), political history, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), "normalization" (1969-1989 : Czechoslovakia), 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- In the history of Czechoslovakia, "normalization" is the name given to the period from the 1969 to the 80´s. It was characterized by initial restoration of which was led by Alexander Dubček (1968-1969) and subsequent preservation of this new status quo. Normalization is sometimes used in a narrower sense to refer only to the period between 1969 and 1971. When Gustav Husák became the leader of the KSČ in place of Alexander Dubček in April 1969 after the military intervention of Warsaw Pact armies, his regime acted quickly to "normalize" the country´s political situation. and JIří Hoppe.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Mezi sympatiemi a loajalitou: francouzská komunistická strana a pražské jaro
- Creator:
- Michaela Kůželová
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Parti communiste français, 1968, Srpen (1968 : Československo), Pražské jaro (1968 : Československo), Czechoslovakia, Intervention, 1968, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Oficiální reakce francouzských komunistů na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 bývá považována za první případ v dějinách, kdy se Francouzská komunistická strana rozhodla veřejně nepodpořit mezinárodní akci Sovětského svazu. Jak autorka ukazuje na rozboru dokumentů z Archivu Francouzské komunistické strany a z československých centrálních archivů, podpora československého reformního hnutí ze strany francouzských komunistů však nebyla zcela jednoznačná a konzistentní nezůstalo ani následné odsouzení srpnové invaze. Postoj vedení FKS k Alexanderu Dubčekovi (1921-1992) a pražskému jaru lze podle ní charakterizovat jako limitovanou podporu, která nesměla překročit hranice přátelství se Sovětským svazem. Z tohoto přesvědčení vycházely i diplomatické aktivity generálního tajemníka francouzských komunistů Waldecka Rocheta (1905-1983), když se v červenci 1968 neúspěšně snažil vystupovat jako prostředník mezi Prahou a Moskvou a odvrátit tak vojenskou intervenci. Naopak mezi francouzskými komunistickými intelektuály (Roger Garaudy, Louis Aragon) byly sympatie k pražského jaru mnohem viditelnější. S nadšením, s nímž československý „socialismus s lidskou tváří“ tito intelektuálové vítali, však kontrastovaly dojmy řadových členů FKS, kteří pražské jaro zažili na vlastní kůži - vnímali je jako ohrožení socialismu a byli nepříjemně překvapeni zdejšími projevy idealizace Západu. Intervenci vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa vedení Francouzské komunistické strany sice nejprve „odsoudilo“ a o den později svůj odmítavý postoj zmírnilo na „nesouhlas“, na jeho vztahy se Sovětským svazem však tato pozice neměla zásadní vliv., a2_Naopak mezi francouzskými komunistickými intelektuály (Roger Garaudy, Louis Aragon) byly sympatie k pražského jaru mnohem viditelnější. S nadšením, s nímž československý „socialismus s lidskou tváří“ tito intelektuálové vítali, však kontrastovaly dojmy řadových členů FKS, kteří pražské jaro zažili na vlastní kůži – vnímali je jako ohrožení socialismu a byli nepříjemně překvapeni zdejšími projevy idealizace Západu. Intervenci vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa vedení Francouzské komunistické strany sice nejprve „odsoudilo“ a o den později svůj odmítavý postoj zmírnilo na „nesouhlas“, na jeho vztahy se Sovětským svazem však tato pozice neměla zásadní vliv. Naopak se podle autorky dá spíše hovořit o určitém upevnění těchto vztahů, neboť se ukázalo, že je lze nadále rozvíjet navzdory nesouhlasu francouzské strany s intervencí. Postoj vedení FKS tak byl po srpnu 1968 dvojaký: deklaratorně strana setrvávala na své původní pozici (nesouhlasu s intervencí), to se však v její reálné politice příliš neprojevovalo, neboť udržovala přátelské vztahy jak se sovětskými komunisty, tak s „normalizovanou“ KSČ. Ne všichni francouzští komunisté však s tímto postojem souhlasili. Pro řadu francouzských komunistických intelektuálů nebylo oficiální odsouzení dostatečné a apelovali na větší solidaritu s okupovaným Československem. Ani v řadách „obyčejných“ členů FKS nebyly názory jednoznačné a pravděpodobně bylo mezi nimi mnoho těch, kteří s intervencí do Československa souhlasili., b1_The French Communists’ official reactions to the Soviet-led military intervention by five Warsaw Pact countries in Czechoslovakia in August 1968 are generally considered to mark the first time in history that the French Communist Party decided not to show public support for an international operation by the Soviet Union. As the author demonstrates with an analysis of records from the Archive of the French Communist Party and the central Czechoslovak archives, French Communist support for the Czechoslovak reform movement was not exactly straightforward; nor was subsequent French Communist condemnation of the August military intervention consistent. The French Communist Party leaders’ attitude to Alexander Dubček (1921-1992) and the Prague Spring can, according to the author, be reasonably described as limited support, which did not go beyond the limits of friendship with the Soviet Union. The diplomatic activity of the General Secretary of the French Communist Party, Waldeck Rochet (1905-1983), also stemmed from this attitude: in July 1968, he tried, unsuccessfully, to act as a broker between Prague and Moscow and thus prevent the military intervention. By contrast, amongst French Communist intellectuals, like Roger Garaudy (1913-2012) and Louis Aragon (1897-1982), sympathies for the Prague Spring were much more visible. In contrast to the enthusiasm with which these intellectuals welcomed ‘Socialism with a human face’ in Czechoslovak, however, were the impressions of the French Communist Party rank-and-file who had experienced the Prague Spring in person - they perceived it as a threat to Socialism and were unpleasantly surprised by manifestations of Czech and Slovak idealization of the West., b2_Although the French Communist Party initially ‘condemned’ the intervention in Czechoslovakia, the next day its leaders moderated their negative response, expressing ‘disagreement’. Ultimately, this position had no real influence on the French Party’s relations with the Soviet Union. Indeed, according to the author, it would be more accurate to talk of a certain buttressing of those relations, since it turned out that they could be further developed regardless of the French Party’s not agreeing with the intervention. The attitude of the French Communist Party leadership after August 1968 was therefore of a dual nature: the Party declared that it stuck to its original position of disagreement with the intervention, but that was not really manifested in their politics in practice: in fact, they maintained friendly relations with both the Soviet Communists and the ‘normalized’ Czechoslovak Communist Party. But not all French Communists agreed with this stance. For many French Communist intellectuals, the official condemnation was insufficient, and they appealed for greater solidarity with occupied Czechoslovakia. Nor amongst the rank-and-file of the French Communist Party was opinion unanimous; probably many members agreed with the intervention in Czechoslovakia., Michaela Kůželová., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Miroslav Sígl: Události pravdy, zrady a nadějí (1967-1971)
- Creator:
- Jiří Hoppe
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, recenze, model:article, and TEXT
- Subject:
- Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Sígl, Miroslav, 1926-2012, novináři, Pražské jaro (1968 : Československo), Srpen (1968 : Československo), journalists, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), Soviet intervention (1968 : Czechoslovakia), 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Jiří Hoppe.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Pražské jaro 1968
- Creator:
- Jitka Vondrová
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, politické dějiny, Pražské jaro (1968 : Československo), politické reformy, Češi a Rusové, political history, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), political reforms, Czechs and Russians, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- Prague Spring was a period of political liberalization in Czechoslovakia during the era of its Soviet domination after World War II. It began on January 5, when reformist Alexander Dubček came to power, and continued until August 21, when the Soviet Union and its Warsaw Pact allies invaded this country to halt the reforms. The Prague Spring reforms were an attempt by Dubček to grant additional rights to citizens as a part of his partial decentralization of the economy and democratization. and Jitka Vondrová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Reformy v Československu: naděje pro Pobaltí
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Politika, Charta 77 (skupina), Pražské jaro (1968 : Československo), kultura a politika, Lotyši, výstavy, Prague Spring (1968 : Czechoslovakia), culture and politics, Latvians, exhibitions, 15, and 32
- Language:
- Czech
- Description:
- The exhibition is a part of an international program conference Prague Spring 1968. Civil Society, the Mass Media, and the Transfer of Political a Cultural Processes that took place cooperating the State Archives of Latvia, Embassy of the Republic of Latvia in Czech Republic and Institute of Contemporary History of the Academy of Sciences of Czech Republic. The exhibition shows how the events of 1968 in Czechoslovakia echoed in Latvia and the Baltics. It reveals litle known facts about Latvian protests against USSR intervention in Czechoslovakia., -red-., and Na místě autora uvedena -red-
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public