Celý vnitřní prostor vstupu a schodiště domu je vyzdoben mozaikovou podlahou, nástěnnými malbami, štuky a bronzovými plastikami. Nástropní malby jsou také v interiéru bytu majitele - v ložnici a malém obývacím pokoji i v zrcadlovém sále (Lotz Károly). Ve vstupní hale jsou malby zobrazující pití minerální vody, koupání v léčivých pramenec a alegorie zázračných účinků vody; další je trojice postav - uprostřed sedí mladík s okřídlenou čapkou, kaduceus v ruce (Merkur), po jeho pravici a levici mladíci držící láhve s léčivou vodou, jeden na okřídleném kole, druhý nastupuje do lodi (alegorie Obchodu Průmyslu a Dopravy). Na schodišti jsou další alegorické postavy. Na kupoli čtveřice žen, jedna drží palmovou ratolest a římskou olejovou lampičku (vítězství rozumu); druhá žena drží roh hojnosti (blahobyt); třetí věnec a žezlo (moudrá vláda); čtvrtá pohár a hrozen vína (odpočinek) alegorie ve významu Oslava osvíceného státu. Další malby zobrazují mladíka a ženu s lyrou (Apollón a múza), dívky s tamburínou a dvojitou flétnou, trojici dívek sedích na thyrsu (bakchantky). Dále je zobrazen okřídlený mladík s dívkou (Amor a Psyché?), alegorie ročních dob a živlů. V interiéru apartmá jsou na stropě zobrazeni putti, mladík na slunečním voze (Apollón-Helios), dívka rozhazující květy (Flora) a skupina alegorických postav s různými atributy - žena držící pochodeň, na čele má srpek měsíce, žena s hvězdou na čele, pláštěm zahaluje postavy dvou mladíků s křídly (jeden je má na zádech, druhý na temeni hlavy). Alegorie temna (Noc se svými syny Spánkem a Smrtí) jako protějšku k osvícení (měsíc, pochodeň)., Déry 1991, s. 43; Török 1997, s. 127; Gábor 2002, s. 11-14; Dent 2002, s. 126., and Malby prozrazují antickou inspiraci v alegoriích i samotných postavách (např. Asklepios, Merkur, Apollón, múza, bakchantky, Helios). Vousatý muž s holí ovinutou hadem - Asklepios, dotvzuje účinky léčivé minerální vody "János Hunyadi", kterou prodává majitel domu. Celá vnitřní výzdoba akcentuje podnikatelské úspěchy objednavatele, čtveřice žen na stropě schodiště jsou alegorií Oslavy dobré vlády osvíceného státu, což je práve předpokladem pro podnikatelskou prosperitu. Ostatní zobrazené postavy potvrzují majitele jako znalce a obdivovatele umění (Apollón a múza).
Na dvou místech severního traktu zachována sdružená renesanční okna, na východním průčelí renesanční štít (kol. 1600). Na vnější straně fasády nádvorních arkád renesanční fresky s mytologickými motivy: Den a Noc, Spes a Charitas (rest. 1960)., Poche 1977#, 49-51., and Fasáda obnovena v roce 1960.
Pískovcová socha: nahý putto opásaný vlající drapérií drží štít s půlměsícem a hvězdou., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Socha je součástí zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Nahoře stojí Adonis a Venuše s malým Amorem, pod nimi dva putti personifikující Den a Noc.
Kočár s malovanými výplněni. Výplně tvoří alegorické výjevy. Vzadu: Den odhánějící Noc (M. Unterberger) a na stranách a dveřích Čtyři živly v podobě antických božstev., Milotová, R., Suchánek, P., Ceremoniální kočáry olomouckých biskupů a pražských arcibiskupů z 18. Století, Umění 2009, and Kočár, karosa, byl zakoupen z majetku Kinských. Původně byl vyroben ve druhé třetině 18. století v Paříži (patřil vyslanci francouzského krále ve Vídni). Původní malby přemalovány ve Vídni kolem roku 1746. Na zadní straně dochována pod vlepeným plátnem s novou malbou původní výjev Alegorie křesťanské lásky (Charitas).
Pískovcové sousoší: na soklu dvě nahé postavy, sedící figura - drapérie s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova., Poche 1986#, 251., and Sousoší, alegorie Noci, byla protějškem alegorie Dne. Sousoší Dne bylo zničeno již kolem roku 1757 v době pruského bombardování Prahy.
V nice sousoší, dvě nahé postavy, sedící s drapérií s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova. and Odlitek originálu pískovcového sousoší Noci (1733-1734) z dílny M. B. Brauna, stojícího v Královské zahradě před budovou Míčovny.
Ve dvoraně je orloj se sochařskou výzdobou Bohumila Kafky: Den a Noc, Slunce a Měsíc a 12 sousoší Zvěrokruhu. Plastiky odlil František Anýž. and Baťková 1998#, 201-202.
Freska: Apollón-Hélios (vavřínový věnec, paprsky okolo hlavy, vlající červený plášť) jede na bílém voze bohatě zdobeném zlacenými reliéfy, vůz táhne čtyřspřeží hnědáků. Před vozem letí Aurora, po obou stranách vozu kráčejí Hory s vavřínovými věnci. Dole se skrývá pod červený plášť okřídlená Noc (bílé vlasy a vousy), vedle je další mužská postava (žluté vlasy, zelený plášť) zobrazená zezadu. Při restaurování v 19. a na začátku 20. století mohla být freska pozměněna. and Karner 2007#, 139
Na zahradním průčelí budovy letohrádku, po obou stranách balkonu, dvě busty - mužské poprsí se slunečním terčem na čele (Den) a ženské poprsí s rouškou posetou hvězdami a půlměsícem na hlavě.