In this text, the author concentrates on an analysis of the concept of tolerance, which plays an important role in moral and political thought. The semantic framework that he uses in his analysis is moral expressivism. This is one of the influential and intensively discussed theories of contemporary metaethics. The author starts from the assumption that if we are to take tolerance seriously, we must consistently distinguish it from other moral attitudes (approval, indifference, excuse). Only a precise understanding of the concept of tolerance will make it possible for us to better identify tolerance or, as the case may be, appreciate it. Tolerance is understood here as a practical attitude, specifically as a second-order attitude. To tolerate X means to suppress your negative attitude towards X. This approach has surprising consequences. It reveals, in fact, that conservative moral thinking gives us a wider space for the application of tolerance than liberal moral thinking. At the same time, it problematizes the classical tenet of political philosophy that tolerance is a quintessentially liberal virtue. and V tomto textu se autor soustřeďuje na analýzu pojmu tolerance, který hraje významnou roli v morálním a politickém myšlení. Sémantickým aparátem jeho analýzy je morální expresivismus. To je jedna z vlivných a intenzivně diskutovaných teorií současné metaetiky. Autor vychází z předpokladu, že jestliže máme brát toleranci vážně, musíme ji důsledně odlišovat od jiných morálních postojů (schvalování, indiference, omluvení). Teprve precizní porozumění pojmu tolerance nám umožňuje, abychom dokázali toleranci lépe identifikovat a případně také ocenit. Toleranci chápe jako praktický postoj, konkrétně jako postoj druhého řádu. Tolerovat X znamená potlačovat svůj negativní postoj k X. Tento přístup má překvapivé důsledky. Odhaluje totiž, že konzervativní morální myšlení nám poskytuje širší prostor pro uplatnění tolerance než liberální morální myšlení. A zároveň problematizuje klasickou poučku politické filosofie, že tolerance je typicky liberální ctnost.
We outline a novel solution to Moore’s paradox within the framework of update semantics, which explains Moorean absurdity in terms of non-cohesiveness. It is argued that, unlike the outlined solution, Gillies’ treatment of the paradox within this framework is not satisfactory., Načrtneme nové řešení Moorova paradoxu v rámci aktualizační sémantiky, která vysvětluje Mooreanovu absurditu z hlediska nekoheze. Tvrdí se, že na rozdíl od nastíněného řešení není Gilliesovo zacházení s paradoxem v tomto rámci uspokojivé., and Igor Sedlár