Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.
Kresba (20, 8 x 39, 1 cm): Minerva (přiba, pancíř, štít, kopí) sedí uprostřed devíti Múz, jedna hraje na loutnu. V popředí personifikace řeky (kormidlo a nádoba s vytékající vodou). Výjev se odehrává na lesním palouku, nohoře uprostřed Pégasos., Prag um 1600#, I, č. 258 s. 377-388., and Obdobná kompozice, ale s Apollónem, je na kresbě v Berlíně (KdZ 23330), která vznikla ve stejné době.
Kresba (18, 3 X 12, 9): Minerva (přilba) stojí opřená o pařez, ruku na štítu malířského cechu sv. Lukáše, v levici palmový list, v pravici malířskou hůlku., Prag um 1600#, II, č. 645 s. 175-176., and Oslava malířství jako svobodného umění.
Mědiryt: Minerva (přilba) vede za ruku Malířství (odhalená ňadra), v levici paletu se štětci a malířskou hůlkou. Seshora k Malířství slétá putto s věncem a palmovou ratolestí. Minerva ukazuje dopředu, na skupinu personifikací svobodných umění, v horní řadě je Hudba (flétna), Rétorika (caduceus), Aritmetika (počítá na prstech) a Múza hvězdářství, Úraníá (sférický astroláb). V dolní řadě je Dialektika (čte v knize), Gramatika (píše), a Geometrie (globus a odpichovátko). V pozadí je antická architektura v korintském řádu se sochou odpočívajícího Herkula opřeného o kyj, pod ní (za Malířstvím) je antické ženské torzo, symbol sochařství, vedle torza leží sochařská palice a dláto., Vignau-Wilberg 1997#, 179-180., Fusenig 2010#, č. 51, s. 175., and Obdobné téma zpracoval Aachen na kresbě z druhé poloviny 90. tých let 16. století (Brno, MG, Aachen, Minerva uvádí Malířství na Parnas), která je dávána do souvislosti s Majestátem císaře Rudolfa II., který roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Skutečnost, že stejný námět najdeme na Aachenově kompozici, která je věnována bavorskému vévodovi Fučíková vysvětluje tím, že Aachen namaloval nejprve obraz pro císaře Rudolfa II., jehož druhou verzi věnoval bavorskému vévodovi (Umění 55, 2007, 75-79). Z dedikace bavorskému vévodovi vyplývá, že téma povýšení malířství mezi svobodná umění bylo okolo roku 1600 univerzálně použitelné. Obraz stejného námětu signovaný Aachenem je ve sbírce barona Bondeho na švédském zámku Eriksberg (Jacoby 2000, 161–164). .
Kresba perem (13, 5 x 9, 6 cm), Vpravo nahý Merkur, klečí, je zobrazen jako umělec (v ruce malířská hůlka a svitek), vlevo Minerva, která jej věnčí. Vpravo dole atributy umění (sochařská busta, trubka)., Fučíková 1997#, I/279., and Patrně stránka z památníku (Stammbuch, album amicorum (?), oslava malířství jako svobodného umění. Tématem může být také Merkur jako ochránce umění.
Kresba (24 x 35, 3 cm): Paris (frygická čapka, kůže) sedí pod stromem s pastýřskou holí položenou vedle sebe. Předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Napravo nahá Minerva, přilba, kopí, štít a brnění u jejích nohou. Nelevo od Afrodíty Juno a další dvě ženy. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť). Napravo říční bůh., Prag um 1600, II, č. 608 s. 147., and Varianta kompozice Aachenova obrazu v Douai z roku 1588.
Olejomalba na mramoru (37 x 49 cm): napravo nahý Apollón (záře okolo hlavy) s pláštěm přes ramena, hraje na housle. Okolo Múzy, nalevo Múza hvězdářství, Úraníá, (sférický astroláb na zemi) a Hudba (trubka), uprostřed na zemi sedí dvě Múzy, jedna s loutnou v ruce a zdviženou rukou s gestem počítání, Aritmetika, napravo Geometrie (glóbus). Za Apollónem Rétorika (caduceus), Dialektika (svitek) a další Můza. V pozadí uprostřed Minerva (přilba, kopí) rozmlouvá se ženskou postavou, nad Minervou letí sova. Výjev je zasazen do krajiny., Prag um 1600#, II, č. 585 s. 117., and Malba je kopií levé části rytiny Hendricka Goltzia Midův soud z roku 1590.
Reliéefní commesso (5 x 3, 5 cm): Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotovena také chalcedonová kamej (Wien, KM, inv. no. XII 813).
Rub stříbrné medaile (průměr 5, 4 cm): Herkules (lví kůže, kyj) mezi Minervou (zbroj, kopí, štít s Medúzou) a Neřestí (šaty s odhaleným ramenem), nahoře na kopci kruhový chrám s portikem., Prag um 1600#, II, č. 815 s. 300., and Na lici je portrét Johanna von Khevenhüller, komorníka Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Chalcedonová kamej: Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotoveno také reliéfní comesso (Wien, KM, inv. no. XII 819).