Olej na plátně (86 x 258 cm): nalevo svatební tabule (číše a plné talíře), uprostřed sedí bohyně Thetis se smrtelníkem Peleem, nad nimi Apollón, který diriguje Múzy na opačné straně (v levém horním rohu) s hudebními nástroji. Nalevo stojí Bachus, napravo nahý Merkur (okřídlená čapka) jako číšníci. NAlevo od Bacha Marsyas (syrinx). Napravo pokračování příběhu, Paridův soud nalevo Minerva (zbroj), vedle nahá Juno a Venuše (s Amorem), které dává jablko sedící Paris, za ním Merkur. Výjev je zasazen do přírodního rámce., Togner 1999#, s. 357, č. 352., and Obraz je v kroměřížské sbírce doložen od roku 1904. Kompozice obrazu se vzdáleně podobá Wtewaelově Svatbě Pélea a Thetidy (1602, Braunscheig), kde je scéna s Paridovým soudem nalevo nahoře. Hlavním zdrojem poučení o svatbě Pélea a Thetis a Paridově soudu bylo shrnutí v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92), které obraz ilustruje.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Sochy na attice: nalevo Voda (nahý vousatý muž s nádobou s vytékající vodou, vedle delfín) a Země (nahá žena s květinami), napravo Jupiter (žezlo, orel) a Juno (páv).
Štuková dekorace stropu s malbou. Figurální scéna v oblacích, se sedícími postavami bohů. Uprostřed Jupiter s orlem, drží v pařátech blesky, Juno s pávem, po Jupiterově levici letí malý Amor s lukem a pochodní a dále dva putti. V popředí dole zleva Diana s lukem a měsíčním srpkem na čele, tři nymfy ? s nádobou, dvě múzy a Apollón s lyrou. and Mádl 2011#, 364-365, 369.
Olejomalba na plátně (76 x 102 cm). Scéna v krajině před jeskyní. Autor zobrazuje okamžik, kdy se v bouři chystá milenecká dvojice Dido a Aeneas, ukrýt v jeskyni, a to pod patronací bohyně Juno, která sedí na oblaku s vlající drapérii nad hlavou a s pomocníky spouští na krajinu déšť. Nad milenci se vzáší Amor s šátkem na očích a střílí z luku., Daniel, Prohaska 1995#, 156, B 37., Zboranová 2005#, 65-66., and Obraz patrně vznikl jako jedno z bozzett pro výzdobu paláce Raimonda Buonaccorsiho v Maceratě, kde byl v 18. století umístěn jeden z největších cyklů barokních výjevů s námětem historie Aenea. Ze sbírky Colloredo-Mansfeld (konec 18.-zač. 19. století).
Mnohofigurová scéna v krajině s antickou architekturou. Vlevo Merkur, který se ukrývá za velkou vázou, nad ním kouhout; před stromem kompozice tvořená postavami Parida, u nohou má psa, v ruce pastýřskou hůl a tří žen s typickými atributy. Nahá Venuše, které Paris dává jablko, k Venušinu klínu se tiskne Amor, Héra s pávem a Athéna ve zbroji., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dvě verze reliéfu (Vídeň, 1732, bronz a Budapešť, 1735, olovo).