Dobytím hradu Siónu (okr. Kutná Hora) se r. 1437 naplnil osud poslední družiny radikálních husitů, kteří se nehodlali podvolit císaři. Obléhání se vleklo čtyři měsíce, přestože k zneškodnění málo početné posádky byla svolána zemská hotovost. Útočníci v okolí hradu vybudovali rozsáhlou soustavu zemních fortifikací, palebných postavení a dalších terénních úprav, jejichž pozůstatky jsou dosud dobře patrné. Na předpolí hradu v současné době probíhá systematický průzkum s detektory kovů a geodetická dokumentace zbytků obléhacích prací. Už první výsledky dovolují detailněji postihnout některé stránky vojenské taktiky. Mezi kovovými nálezy zaujmou četné projektily různých tvarů a gramáže. and The capture of Sión Castle (Central Bohemia) in 1437 sealed the fate of the last formation of radical Hussites who refused to submit to the emperor. The siege dragged on for four months despite the fact that a royal army had been raised in order to neutralize the castle’s small garrison. The attackers built an extensive system of earthen fortifications around the castle – firing positions and other earthworks whose remains are clearly visible to this day. Systematic surveys are currently underway in the castle’s forefield using metal detectors and geodetic documentation of the siegeworks’remains. Initial findings already offer a more detailed picture of several aspects of military tactics. The metal finds include numerous projectiles of varying shapes and weight.
V souvislosti s novými povrchovými průzkumy a geodetickým zaměřením Nového hradu, včetně obléhacího tábora na východním předpolí, byl uskutečněn také nedestruktivní geofyzikální průzkum. Bylo sledováno šest ploch vybraných dle potřeb archeologů i aktuálních podmínek měření. Rozsáhlejší plochy byly sledovány plošným magnetometrickým měřením, na několika dílčích specifických místech bylo realizováno geoelektrické odporové měření. Geofyzikální průzkum přispěl k podrobnějšímu vymezení rozsahu zastavěné části tábora i charakteru jednotlivých objektů. and In connection with new surface surveys and the geodetic survey of Nový hrad (New Castle), including the siege camp in the eastern fields of the castle foregrounds, a non-destructive geophysical survey was conducted. Six areas selected to meet the needs of archaeologists and the relevant measurement conditions were explored. The larger areas were studied by means of magnetometric survey, whereas geoelectrical resistivity measurement was used on several specific locations. The results achieved using geophysical methods contributed to a more detailed demarcation of the range of the built-up part of the camp and the nature of individual features.
V zimě 1420/1421 husité po krátkém obléhání donutili ke kapitulaci posádku Nového hradu u Kunratic (Praha 4), věrnou králi Zikmundovi. Na bezprostředním předpolí hradu se v ojedinělé kvalitě dochovaly terénní pozůstatky ohrazeného ležení útočníků. Vnitřní prostor tábora, vymezený prudkými svahy a pásy valů, je z větší části pokryt těsně vedle sebe situovanými jámami – pozůstatky provizorních příbytků. Pravoúhlé zemní bašty v týlu ležení svědčí o vyspělé strategii husitů už na samém počátku válečných let. S vysokou výpovědní hodnotou terénních reliktů tábora dlouhodobě kontrastovala jejich nedostatečná dokumentace. Zde prezentovanému srovnání s analogickými lokalitami proto předcházelo zevrubné geodetické zaměření veškerých patrných objektů. and Following a brief siege in the winter of 1420/1421, the Hussite army forced the garrison of Nový hrad (New Castle) at Kunratice (Prague 4), loyal to King Sigismund, to capitulate. Terrain remains of the attackers’ walled camp in the immediate foregrounds of the castle have been preserved in remarkable condition. The interior space of the camp demarcated by steep slopes and rows of ramparts is covered for the most part with densely placed pits representing the remains of provisional dwellings. The rectangular earth bastions at the rear of the camp testify to the advanced strategy employed by the Hussites at the very outset of the war. For years, the lack of documentation on the camp stood in stark contrast to the high testimonial value of the terrain remains. The comparison with parallel sites presented in the article was therefore preceded by the comprehensive geodetic survey of all known features.