At present, the catalogue of early mediaval bridges in the nort-western part of territory with Slavic settlement contains 81 localities: 47 in Germany and 34 in Poland. In some of them more than one bridge (2 to 3 structure) was documented, bringing the total number of bridges to 101. Construction dates, different prhases in the lives of the bridges and dates ranges for when they were reapired were obtained based on dendrochronology and spartial-chronological analysis. The present anaylsis deals with 48 bridges from 37 localities in north-west Slavic territory: 22 in Germany and 16 in Poland. In 16 cases more or less probable reconstructions have been made and four basic types of bridges ascertained., Gerard Wilke., and Obsahuje seznam literatury
Three new species of the genus Alchemilla are reported from the Bohemian Forest (Šumava Mts). A. glabricaulis occurs in the Czech Republik and Germany and represents a new species in Central Europe. Both A. baltica and A. cymatophylla occur only in the Czech part of the Bohemian Forest. Overview of taxa so far reported from the region is given.
Autorka v této své první monografii zkoumá společné rysy a proměny různých druhů veřejných festivit, jako jsou přehlídky, pochody, manifestace, oslavy nebo sportovní podniky, v meziválečném Německu. Propojuje přitom ve svém pohledu tyto veřejné kulturní prezentace s tehdejší politikou a ideologií. Podle recenzenta přináší její práce k dosavadnímu neobyčejně rozsáhlému výzkumu nové poznatky a metodologické podněty, zvláště pokud se týká určitých prvků kontinuity výmarské republiky a nacistického režimu. and [autor recenze] Dalibor Vácha.
a1_Německá otázka byla jedním z důležitých problémů francouzské zahraniční politiky po celé období studené války. Existovaly rozdílné názory na to, zda by mělo být umožněno německé znovusjednocení, a pokud ano, za jakých podmínek a v jakém časovém horizontu. Zatímco politici prvních dekád studené války nemuseli tuto otázku bezprostředně řešit, jelikož železná opona přetrvávala, prezident François Mitterrand se na konci osmdesátých let ocitl v situaci, kdy čelil sérii rychlých, dynamických změn. Tento vývoj jej přinutil k změně politické linie a k hledání nových řešení. Georges-Henri Soutou ve své studii ukazuje, jak se Mitterrandovo postavení a přístup postupně měnily v důsledku odlišných vnějších okolností. Francouzský prezident vkládal velkou důvěru do Sovětského svazu a jeho vůdce, Michaila Gorbačova, a v Kremlu opět spatřoval protiváhu proti Spojeným státům i posílenému Německu (čímž zachovával dlouhodobě uplatňovaný koncept „dvojí bezpečnosti“ ve francouzské zahraniční politice). Když se tato strategie ukázala být chybnou a když se perspektiva znovusjednocení Německa na podzim 1989 stávala stále reálnější, musel Mitterrand formulovat nové přístupy k řešení situace. Jeho konečné rozhodnutí umožnit znovusjednocení Německa (nebo přesněji, nestavět se mu veřejně do cesty) přišlo ruku v ruce s rozhodnutím o posílení Evropského společenství tak, aby mohlo integrovat celé Německo do západního bloku. Toto řešení bylo přijatelné i pro kancléře Helmuta Kohla a znovusjednocení tak mohlo proběhnout mnohem rychleji, než Mitterrand původně očekával. Autor nabízí podrobnou analýzu motivace a cílů, které se promítaly do Mitterrandových činů a rozhodnutí., a2_Zároveň ukazuje, že když Mitterrand v řadě případů nedokázal držet krok s událostmi, často k tomu přispívaly nepřesné zprávy, které dostával od svých poradců a od francouzských diplomatů v zahraničí. I přes tento nedostatek informací byl však Mitterrand schopen uvědomit si, co se v Německu děje a jaké jsou možné důsledky těchto událostí, rychleji než například britská premiérka Margaret Thatcherová a další západní politici., and Georges-Henri Soutou.
This article features the Academy's cooperation with renowned scientific institutions in Germany, a country whose achievement in the field of science and technology has been significant. Some of the world's most prominent researchers in various scientific disciplines have come from that country. For most of 20th century, more Nobel Prizes in the sciences have been awarded to Germans than to scientists of any other nation. Scientific research in the country is supported by industry, universities and by scientific state-institutions such as the Max Planck Society or the Deutsche Forschungsgemeinschaft. The raw output of scientific research from Germany consistently ranks among the world's best. and Jitka Tesařová.