Mědirytina (108 x 177 mm). V popředí Satyr, v pravé ruce drží hůl, kterou napřahuje do rohů kozla, který proti němu stojí na zadních nohách. Mezi nimi ..........V pozadí dvě budovy., Zlatohlávek 1997#, 60, č. 28., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Ze souboru osmi grafických listů podle antických reliéfů.
Kresba (142 x 122 cm) nahý Faun (rohy, špičaté uši) objímá nahou Bakchantku s věncem z vinné révy na hlavě. Dívka drží v ruce hrozen vína, Faun se ohlíží na nahého tlustého starce, který se směje, v ruce drží zeleninu. Zelenina i před Faunem, před Bakchantkou jsou vinné hrozny., Fučíková 1997#, IV/20, and Přepis neznámého cizího vzoru, patrně flámského.
Mědiryt (387 x 570 mm). Figurální scéna v lesní krajině s průhledem na vesnici s mlýnem. Vpravo skupina figur - Amor (křídla, šíp), za ním sedící muž a dívka, (která umírá ?), Satyr a tři ženy (jedna z nich sedí na stromě), před skupinou leží pes. Vlevo v popředí skupina Satyrů a nymf s dětmi, na které se dívá Amor. Za nimi na skále nymfa (?) leží a opírá se o nádobu s vytékající vodou, za ní za kamenem žena která si drží pravou rukou pramen vlasů, a koza (?). Uprostřed v průhledu Helios na slunečním voze taženém dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 171, č. 94., and Ve sbíkách NG od roku 1952 (zakoupeno ze soukromého majetku). Rytina podle Giulia Romana.
Olejová lampa ve tvaru hlav Fauna, z hlavy vyrůstá vinný list, mezi růžky je malá hlavička (záklopka nádoby)., Chlíbec 2006#, 50-51, č. 10., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Renesanční olejové lampy navazovaly na antické předlohy.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky. Na pravém rohu fasády směrem do náměstí: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder drapérii (Venuše Caelestis). Po levé straně fasády směrem do náměstí: nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. Starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavci kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.
Na náhrobní desce ležící ženská postava se čtyřmi erby v rozích. Na nástavci uprostřed groteskní dekorace (žena se závojem s uzly po stranách, košík s ovocem), po stranách hlavy satyrů. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 256, obr. s. 372.
Nástěnná malba ve výklenku rytířského sálu, v nice za ozdobnou mříží. Figurální scéna ve skalnaté krajině. V popředí vlevo ženská postava hraje na violoncello, vpravo ženská postava hraje na harfu, na zemi mezi nimi had. V pozadí uprostřed skupinka žen čtoucích v knize a kolem stojící postavy hrajících na různé hudební nástroje (trombon, loutna, klavichord). Za klavichordem vedle stromu je skryta mužská figura, patrně Satyr. Na klenbě niky vpravo Pegas, vlevo Minerva? V nice, před figurálním výjevem, malované sloupy a sochy - Herkules a Vulkán., Poche 1980#, 255-258., and Námětem výjevu je koncert Múz, který byl zpravidla zobrazován na Parnasu, někdy za přítomnosti Apollóna, Minervy nebo Pegase. V tomto případě je zde Pegas a Minerva nad Músami v oblacích a v popředí na zemi je mezi nimi zobrazen had. Had je symbolem rozumu, který drží v uctivé vzdálenosti Satyra, symbol zla, vykukujícího v pozadí vpravo za stromem (patrně podobný význam jako scéna s alegorií Hojnosti v loggi ve Villa Godi Malinverni, Lonedo di Lugo Vicentino). Mříž, která chrání niku s výjevem, zde patrně není umístěna náhodně, ale má dát návštěvníkům najevo, že vstoupit smí jen ten, kdo skutečně rozumí významu zobrazeného výjevu.
Olej na plátně (74 x 117 cm). Scéna v prostředí lesní tůně, ve které se koupou nymfy a věnují se své toaletě (na zemi nůžky, gesto česání vlasů jedné z nymf, jedna z nymf se natahuje pro osušku). Za stromem výjev pozoruje Faun. Vlevo motiv velké antikizující vázy na soklu s reliéfem, u něj dvě nymfy, jedna sedí, druhá se svléká nebo obléká, na zemi nádoba. Sedící žena napravo zobrazená zepředu může být Diana ukazující na ženu s oděvem v ruce (Kallistó)., Kotková 2009#, 58-61., and Do sbírky Kolowratů získáno 1709-1727 Františkem Karlem Liebsteinským z Kolowrat. V katalogu obrazárny je výjev interpretován jako Diana a Aktaion, nicméně na obraze chybí obvyklé atributy spojované s touto scénou (žádná z žen nemá srpek měsíce na čele, nikde není vidět lovecké zbraně ani zvěř). Muž uprostřed obrazu, který se k ženám přiblížil je nahý, není to tedy lovec Aktaión, ale Faun. Navíc prostřední Nymfa ve skupině napravo neukazuje na příchozího Fauna, ale na dvě Nymfy naproti ní. Obray však může představovat Dianu a Kallistó.