Early Eneolithic settlement on the bed of the Plumlov Reservoir. In 2011, archaeological research was carried out on prehistoric habitation, which came to light during the removal of sediments from the fl oor of the Plumlov Reservoir. The relics of prehistoric habitation were found on former right bank of the river Hloučela, bordered from the south by the Myslejovice Ridge which is part of the Drahany Upland. The geomorphology of the landscape in this area reminds of a natural amphitheatre, whose mouth was occupied in prehistoric times. The research conducted has proved Neolithic, Eneolithic and Early Bronze Age habitation. This paper pays attention in particular to Early Eneolithic habitation, namely to late Lengyel and Epi-Lengyel relics. From the point of view of relative chronology, the Early Eneolithic habitation falls within a time span delimited by the II phase of Moravian Painted Ware Culture on the one side and the latest phase of the Jordanów culture on the other side. It is one of the few examples of continuous human habitation during the entire Early Eneolithic period., Miroslav Šmíd., and Obsahuje seznam literatury.
Nepočetné hromadné nálezy z obdobia staršieho eneolitu doplnil v roku 2009 depot medených predmetov z obce Hrádok (okr. Nové Mesto nad Váhom) na severozápadnom Slovensku. V súbore dominuje industria v podobe drôteného šperku. Základ štúdie tvorí typologická a chronologická analýza v strednej Európe doteraz neznámeho typu špirálovej medenej ozdoby. Diskutovaný je vzťah k drôtenej industrii typu Malé Leváre, variantu Stollhof a Hlinsko, ako aj ich funkcia. Vybrané artefakty z depotu z Hrádku boli podrobené prvkovým (ICP-MS/ICP-OES) a izotopovým analýzam. Výsledky meraní prispeli k poznaniu pôvodu a druhu medenej suroviny v hromadných nálezoch z konca 5. tisícročia pred Kr. v severozápadnej časti Karpatskej kotliny. Pozornosť je venovaná aj kontaktom medzi epilengyelskou ludanickou a jordanovskou kultúrou. and An assemblage of few early Eneolithic hoard finds has been supplemented in 2009 by copper artefacts coming from a hoard discovered at Hrádok (Nové Mesto nad Váhom district), located in north-western Slovakia. The collection from Hrádok consists mostly of copper-wire jewellery. The presented study describes the results of typological and chronological analyses of spiral-shaped copper jewellery so far unknown in the region of Central Europe. The authors discuss the function of the artefacts, as well as their relation to the copper-wire industries of the type Malé Leváre, its variant Stollhof, and the type Hlinsko. Selected artefacts from the hoard from Hrádok were subjected to element (ICP-MS/ICP-OES) and isotope analyses. The results reveal additional information about the provenance and the type of copper present in hoard assemblages from the north-western part of the Carpathian Basin, dated to the end of the 5th Millennium BC. Contacts between the epilengyel Ludanice and Jordanów cultures are also discussed.
This paper concentrates on newly discovered copper flat axes of Hulin–Pravˇcice and Laškov–Kandia dating to the Early Aeneolithic. A description of the artifacts and their find context are provided. The article deals with copper artifacts from Central Moravia supplemented with selected Lengyel material from Hulin–Pravˇcice. The conclusion evaluates the results of a metallurgical analysis, analogies, interpretations, and the dating of both axes., Miroslav Dobeš ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Při výzkumu polykulturní lokality u Štítar, okr. Kolín, byla v r. 2008 odkryta část sídelního areálu kultury nálevkovitých pohárů: 15 objektů, většinou zásobních jam, v jedné kostrový pohřeb, v další kopulovitá pec. Analýza nálezových komplexů ze zásobních jam doplněná dvěma soubory z východočeských Úhřetic představila zřetelně definovanou nálezovou skupinu, svým složením odpovídající staršímu úseku baalberského stupně (fázi IIa) moravské kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Identifikace svébytné „štítarské“ fáze KNP ve východní části Čech podstatně mění dosavadní představu o situaci v zemi na počátku staršího eneolitu. Tato fáze je úzce svázaná s prostředím moravské KNP a na rozdíl od domácí, české skupiny této kultury zcela postrádá znaky připomínající keramiku michelsberské kultury. Její objev zároveň naznačil rozdělení ekumeny české skupiny KNP na dvě části: na část východní, s raně baalberskými lokalitami rázu moravské KNP, a na část západní, kde osídlení baalberského stupně má poněkud odlišný, možno říci střízlivější ráz, poznamenaný zásahem michelsberské kultury a tím též bližší středoněmecké skupině KNP. Soubor zvířecích kostí ze Štítar prozrazuje subsistenci založenou na chovu s dominancí tura. Podobnost s moravskou baalberskou fází lze spatřit ve zvlášť nízkém podílu lovné zvěře a poněkud vyšším podílu ovcí/koz. Zvláštností je frekventovaný výskyt částí, případně i celých skeletů psů, prasat a zajíců. and During the excavation of a multicultural site near Štítary in the Kolín district, central Bohemia, in 2008, part of a Funnel Beaker culture (FBC) settlement area was uncovered: 15 features, most of them storage pits, one of which contained an inhumation burial, another a domed kiln. An analysis of find units from the storage pits supplemented with two assemblages from east Bohemia Úhřetice presented a clearly defined find group whose composition corresponds to the earliest part of the Baalberge stage (phase Ila of the Moravian FBC). The identification of the distinct “Štítary” phase of the FBC in the eastern part of Bohemia significantly alters the existing notion of the situation in the country at the beginning of the Early Eneolithic. This phase is closely linked to the environment of the Moravian FBC, and unlike the domestic Bohemian group of this culture, it is completely lacking features reminiscent of Michelsberg culture pottery. Its discovery also indicated the division of the settled territory of the Bohemian FBC group into two parts: the eastern part with early Baalberge sites similar to the Moravian FBC, and the western part, where the settlement of the Baalberge stage has a somewhat different, more austere character influenced by the Michelsberg culture, making it more similar to the central German group of the FBC. The assemblage of animal bones from Štítary suggests subsistence based on domesticated animals, with a predominance of cattle. A similarity to the Moravian Baalberge can be seen in the particularly low share of hunted game and the somewhat higher share of sheep/goats. The frequent occurrence of partial or even intact animal skeletons of dogs, pigs and hares is a peculiarity.
Předmětem publikace je měděný sekeromlat typu Pločnik (varianta Cărbuna), objevený v r. 2007 v Olomouci-Holicích v inundaci řeky Moravy. Výskyt daného typu se váže na horizont StK V/MMK IIa a Horní Cetno/MMK IIb, v absolutním datování zhruba na polovinu 5. tisíciletí př. Kr. Zcela dominantní pozici v materiálovém složení kovu zaujímá měď (99,997 %). U takto čistého kovu se uvažuje o využití těžených uhličitanových rud či ryzí mědi. Funkci těchto prvních těžkých měděných předmětů je třeba chápat v rovině prestižní, magické, případně vojenské. and The subject of the publication is a copper Pločnik-type axe (Cărbuna variety) discovered in 2007 in Olomouc-Holice in an inundation area of the Morava River. Copper holds a dominant position (99.997%) in the material composition of the metal. The purity level of the metal leads to conjecture on the use of mined carbonate ore or pure native copper and metal collected freely on the surface of the ground. These first heavy copper objects probably had a prestigious, magical or even military function.
V diskusním příspěvku polemizujeme s nově navrženou chronologií kultury s nálevkovitými poháry na základě modelace radiokarbonových dat z především pohřebních lokalit, kterou představili M. Šmíd et al. (2021). V kritice se zabýváme jednak teoretickým přístupem ke studiu pravěkých společností, způsobem výběru radiokarbonových dat, metodou modelace radiokarbonových dat a absencí diskuse v situaci, která ji snadno umožňuje. Na závěr představujeme vlastní pojetí chronologie keramických skupin spojených s nálevkovitými poháry, ve kterém definujeme dva chronologické stupně – baalberský a bolerázský, zatímco „předbaalberský“ stupeň má více společenský než chronologický rozměr. and The article offers a discussion of the new Funnel Beaker chronology proposed by M. Šmíd et al. (2021) based on the modelling of radiocarbon dates coming mainly from burial sites. The review deals with both the theoretical approach to the study of prehistoric societies, the method of selecting radiocarbon data, the method of modelling radiocarbon data and the absence of discussion in a situation that easily fosters it. The conclusion presents the actual concept of the chronology of pottery groups connected with the Funnel Beakers, with two chronological stages being defined – the Baalberge and Boleráz, whereas the ‘pre-Baalberge’ stage has more of a social than chronological dimension.
Poznání vývoje moravského pravěku ve fázi přechodu z časného do starého eneolitu naráží na řadu problémů, zejména však na omezený počet spolehlivých nálezových celků. Typo-chronologie není, stejně jako radiokarbonová data a genetika, samospasitelná. Je jen jednou z mnoha součástí komplexního pohledu, nicméně součástí, bez níž se v archeologii neobejdeme. Avšak řešení založená na nesprávné práci s radiokarbonovými daty posouvají diskusi mimo mantinely důvěryhodných formulací představ o minulosti. Tento článek diskutuje oba aspekty a na příkladech odhalujících chyby F. Trampoty a P. Květiny v postupu zpracování 14C dat a v interpretaci modelovaných dat ukazuje, že některé jejich závěry nelze považovat za podložené. and Gaining an understanding of the history of Moravian prehistory in the phase of the transition from the proto-Eneolithic to the Early Eneolithic runs headlong into a range of problems, not least of which is the limited number of reliable find units. Like radiocarbon dating and genetics, typo-chronology is no end-all in this situation, merely one of many parts of a complex view, albeit one that it critical to archaeology. An interpretation based on incorrect work with radiocarbon dates pushes the discussion beyond the threshold of credible picture of the past. This article discusses both aspects and, based on examples exposing errors made by F. Trampota and P. Květina in the course of processing 14C dates and interpreting modelled data, demonstrates that some of their conclusions cannot be regarded as sufficiently supported.