The aim of the paper is to discuss the ersatz theory of Lewis’s impossible worlds, point out its undeniable benefits and demonstrate its costs. Firstly, I present two approaches to Lewis’s impossible worlds taken as constructions out of possibilia. Secondly, I evaluate the proposals using the Lewisian criteria of success concerning the well defined conception of analysis. Although appealing, I do not find the proposals fully persuasive. Thirdly, I discuss the objection from an ad hoc distinction between possible and impossible worlds. I conclude that the objection does not present a special problem for the Lewisian theory. Finally, I motivate a theory of extended modal realism, to wit, modal realism enriched with concrete impossibilia., Cílem práce je diskutovat ersatzovou teorii Lewisových nemožných světů, poukázat na její nepopiratelné výhody a prokázat její náklady. Za prvé, předkládám dva přístupy k Lewisovým nemožným světům, které jsou považovány za konstrukce z možností. Zadruhé hodnotím návrhy s použitím Lewisovských kritérií úspěchu, které se týkají dobře definované koncepce analýzy. I když se mi líbí, nepovažuji návrhy za přesvědčivé. Za třetí, diskutuji o námitce z ad hoc rozlišení mezi možnými a nemožnými světy. Z toho vyvozuji, že námitka nepředstavuje zvláštní problém pro Lewisovu teorii. Nakonec motivuji teorii rozšířeného modálního realismu, vtipu, modálního realismu obohaceného o konkrétní nemožnost., and Martin Vacek
Causal overdetermination - i.e. instances in which x, y, and z all occur and intuitively the occurrence of x alone is sufficient for the occurrence of z and the occurrence of y alone is sufficient for the occurrence of z - has long been considered a problem for counterfactual analyses of causation. Intuitively, we want to say both x and y caused z, but standard Lewisian counterfactual analysis yields the result that neither x nor y caused z. David Lewis, himself, suggested that overdetermination ought to be left as ''spoils to the victor''. I show how, if we modify Lewis’ account of events slightly, we can bring counterfactual analysis in line with our intuitions about overdetermination., Kauzální overdetermination - tj. Případy ve kterých x, y, a z všichni nastanou a intuitivně výskyt x sám je dostačující pro výskyt z a výskyt y sám je dostačující pro výskyt z - dlouho byl zvažován problém pro \ t kontrafaktuální analýzy příčin. Intuitivně chceme říci, že jak x, tak y způsobily z, ale standardní Lewisianova kontrafaktuální analýza dává výsledek, že ani x ani y nezpůsobily z. David Lewis, sám, navrhl, že nadměrné určování by mělo být ponecháno jako ,,kořist pro vítěze''. Ukazuji, jak kdybychom pozměnili Lewisův účet o událostech, můžeme přinést kontrafaktuální analýzu v souladu s našimi intuicemi o předávkování., and Dana Goswick
In this paper, I discuss a specifi c approach to measuring and comparing the simplicity of theories that is based on Lewis’s notion of fundamental properties. In particular, I discuss the criterion of simplicity as stated by Williams. According to Williams, the best candidate for a theory is the one which has the shortest defi nition in terms of fundamental properties. Th e aim of this paper is to show that the criterion thus specifi ed has two constraints. First, the criterion is not applicable to cases in which candidates for theories that specify fundamental properties are compared. Secondly, the applicability of the criterion in social sciences seems to be unwarranted. and V tomto příspěvku se zabývám specifi ckým přístupem k měření a porovnání jednoduchosti teorií, který je založen na Lewisově pojetí fundamentálních vlastností. Zejména se zabývám kritériem jednoduchosti, jak ho prezentuje Williams. Podle Williamse nejlepší kandidát na teorii je ten, který má nejkratší defi nici z hlediska fundamentálních vlastností. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že takto specifi kované kritérium má dvě omezení. Zaprvé, kritérium není použitelné v případech, kdy porovnáváme kandidáty na teorie, které stanovují fundamentální vlastnosti. Zadruhé, aplikace tohoto kritéria v sociálních vědách se zdá být neopodstatněná.